Reklama

Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa, venku je 6.1 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Olomoucká Zoo se pyšní jubilejním desátým mládětem mravenečníka čtyřprstého!

Zprávy z regionu

12.12.2018

leš

Olomoucká zahrada coby jediný chovatel mravenečníků čtyřprstých na území bývalého Československa, který je také rozmnožuje, slaví. A důvod má pádný. Chovnému páru Chaco a Morgana se narodilo v rámci chovu desáté mládě. Z počátku byly o jeho život obavy, neboť matka, prvorodička, neměla dostatek mléka, dnes ale s jistotou víme, že mládě je životaschopné a má se k světu :)

Jubilejní mládě se narodilo 22. října 2018 a přes prvotní komplikace se mu nyní daří skvěle. Z poporodní váhy 460 gramů si polepšilo a k dnešnímu dni váží už 1,24 kilogramu. Zoo Olomouc patří na území České a Slovenské republiky k jediným chovatelům, kterým se současně daří mravenečníka čtyřprstého i úspěšně rozmnožovat. S jeho chovem započala v roce 2003 díky Dartovi a jeho milé samici jménem Tama, první mládě pak přišlo na svět až po třech letech chovu. "Důvod obtížného odchovu mravenečníků se přičítá především nepřítomnosti termitů v potravě. Na krmení jim v zahradě podáváme jemně namleté maso s vejci, banány, ovesné vločky, kvalitní granule pro psy bez lepku, minerály s vitaminy. Trávicí funkci podporujeme rašelinou. Další důvod, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek panujících v tropických pralesích", uvedla tisková mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská.

Foto: Milan Kořínek

A o tom, že olomoucké Zoo se chov mravenečníků daří víc než dobře svědčí také to, že jubilejní desáté mládě není na dlouhou dobu posledním, neboť další ze samic je už březí. "Za měsíc dojde k velkému stěhování. Naše samice si předají porodní box. Morgana s mládětem tak bude v ubikaci lenochodů už k vidění a březí Tara se přesune do porodního boxu," radostně dodává ošetřovatelka Hana Dostálová.

Mravenečník čtyřprstý žije v pralesích Jižní Ameriky. Ocas má částečně ovíjivý, a dovede se za něj zavěsit na větev. Je aktivní hlavně v noci a za soumraku, přes den se ukrývá v dutinách stromů. Živí se mravenci, převážně pak termity, občas vyloupí hnízdo včel. Hledat mraveniště v korunách stromů může připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích si mravenci budují hnízda ve větvích. Mravenečníci si při získávání potravy pomáhají lepkavým jazykem, na něj nalepí i část substrátu z mravenišť, který jim pomáhá v trávení. Samice rodí jedno mládě a poté ho nosí na hřbetě.

Foto: Milan Kořínek