Jazykovědcům není dáno proniknout do světa médií a stát se populárními hvězdami. Lingvistika je obor vědecký a její existenci vnímá nejčastěji profesní svět, jímž jsou katedry jazyků na univerzitách a odborně zaměřené ústavy. I takové myšlenky pluly hlavou účastníkům setkání, jehož smyslem bylo připomenout sté výročí narození Františka Kopečného, významného jazykovědce, syntaktika, etymologa a dialektologa, rodáka z Určic na Prostějovsku a mimo jiné i vzpomínaného poválečného pedagoga na Univerzitě Palackého.

Setkání se uskutečnilo v přednáškovém sále Vědecké knihovny Olomouc z iniciativy Literárního klubu Olomouc a zúčastnil se ho početný kruh pamětníků a studentů významné osobnosti, ale také znalci díla Františka Kopečného. Početné zastoupení měli i členové rozvětvené rodiny Kopečných a vědcovi přátelé a ctitelé z Prostějovska, zejména ze Seloutek, kde František Kopečný prožil své dětství a mládí.
Úvodním slovem setkání zahájila Alena Bartková, prostějovská bohemistka a známá publicistka a badatelka. V jejím obsažném projevu nebylo opomenuto žádné období života Františka Kopečného, vylíčeno bylo jeho dětství, ale i vysoká odbornost, ctěná napříč světovou lingvistikou, často až v tragikomických situacích, jež byly vlastní politicky deformovaným poúnorovým časům. Alena Bartková podrobně referovala o profesní kariéře Františka Kopečného a podrobně zhodnotila jeho neobyčejně rozsáhlé dílo odstartované jeho analýzou hanáckého dialektu v rodných Určicích.
Poté následovalo připomenutí srpnových oslav v Seloutkách spojených s odhalením pomníku Františku Kopečnému. Využity byly snímky Literárního klubu a Lubomíra Kaprála, seloutského kronikáře. Obrazové oživení bylo významné zejména pro ty, kteří se nemohli 16. srpna odhalení pomníku v Seloutkách zúčastnit.
V druhé části setkání vzpomínali vědcovi ctitelé na nezapomenutelné kontakty, jež je velmi ovlivnily a jež jim pomohly orientovat se jak v odborné činnosti, tak i v životě. Zvlášť působivé bylo vystoupení Zdeňka Vychodila, jenž byl po tři léta Františku Kopečnému v době svých studií studentskou odbornou silou. Oceněn byl i příspěvek Václava Kopečného, vědcova syna, dále pak Václava Koláře z Prostějova a Jana Sobotky z Olomouce.
Večer patřil k těm, na něž se nezapomíná.