Od pionýrského kroužku k internetu a doméně Olomouc.cz

Nejčastější otázku, kterou mi obchodní partneři kladou, asi snadno uhodnete. Ano, je to: "...a jak se Vám podařilo registrovat si doménu Olomouc.cz?". Počátky toho příběhu sahají do počítačové historie a svou roli sehrála náhoda, ale též urputnost, pracovitost a cílevědomost. Pokud vás ten příběh zajímá, čtěte dál.

Můj táta měl kamaráda a ten kamarád byl pilotem u ČSA. Létal na dálkových linkách po celém světě a díky svému povolání mohl "na západě" ledacos koupit. Tak jednou přivezl svému synovi počítač. Psal se rok 1985 a tím počítačem byl osmibitový Sinclair ZX Spectrum. Synovo nadšení nad elektronickým zázrakem poněkud zaostávalo za otcovým očekáváním, ale o to větší nadšení vyvolal při jedné z návštěv tento přístroj u mě.

Díky velkorysosti tátova kamaráda jsem si mohl Sinclaira dlouhodobě zapůjčit, což v důsledku ovlivnilo můj tehdejší život i pozdější profesní kariéru. Zpočátku jsem na počítači hrál hlavně hry - moje nejoblíbenější tehdy byly River Raid a Pac-Man, později Tetris a další hity té doby. Obrovský dojem na mě pak udělalo malování alias grafický editor Art Studio. Když jsem pomocí joysticku šmejdil kurzorem po obrazovce a kreslil čáry a obrazce na naší černobílé televizi, přišlo mi to jako dokonalé kouzlo.

Jelikož jsem byl dítě zvídavé, přemýšlel jsem, jak se všechny ty zázraky uvnitř počítače dějí, a to mě přivedlo k zájmu o programování a následně do nově založeného pionýrského kroužku, který se této dovednosti věnoval. Pracovali jsme na československých počítačích IQ 151 a PMD 85. Vyučujícím byl profesionální voják a skvělý člověk kapitán Ing. Miroslav Sámel, který mé nadšení pro výpočetní techniku značně posílil. Naučil jsem se od něj základy programování a práce s počítačovou sítí.

Právě možnost propojovat počítače do sítí, sdílet informace, psát si na dálku z jednoho počítače do druhého mi přišla fascinující a byl jsem si jist, že je to cesta, kterou se bude budoucnost ubírat. Pokud nejste fandové historie výpočetní techniky, byla by pro vás asi nuda, kdybych rozebíral svou další profesní pouť, ale co by vás mohlo zajímat, je internet a jeho počátky u nás.

Nástup internetu

Československo bylo k internetu oficiálně připojeno 13. února 1992. Stalo se tak na ČVUT v pražských Dejvicích. U toho jsem nebyl a tato informace se ke mně dokonce ani nedonesla. Já sám jsem internet poprvé viděl v roce 1995 v kanceláři IBM v Murmanské ulici v Praze a byl to pro mě splněný sen. Počítače mezi sebou mohly volně a bez omezení komunikovat v reálném čase na libovolné vzdálenosti. Technik IBM zadal do prohlížeče adresu stránek Bílého domu a ty se velmi svižně, asi během 2-3 minut, načetly. To už jsem si byl jist, že jsem jednou nohou ve 21. století, a během pár měsíců jsem si připojení k internetu od IBM koupil. Stal se ze mě ISP - rozuměj Internet service provider. 

Začátky kariéry poskytovatele připojení k internetu byly poněkud trnité, ale brzy jsem získal několik osvícených zákazníků z řad firem, které potřebovaly rychle komunikovat se zahraničím, stahovat software a posílat e-maily partnerům.

V době, o které mluvím, nebyly ještě internetové domény vůbec běžné, v .CZ jich ke konci roku 1995 bylo necelých 500 a bylo přísně zakázáno registrovat obecná slova, místní názvy, jména. Mým kontaktem při registraci první domény byl Jiří Orság. Tomu jsem zavolal, požádal jsem ho o registraci domény a doložil, že zastupuji firmu, která se jmenuje stejně jako požadovaná doména, což byla v té době zcela zásadní podmínka. Za registraci se nic neplatilo a během pár týdnů mi Jiří Orság zavolal zpět, že už se k tomu konečně dostal a doménu mám zaregistrovanou. 

Hodně jsem tehdy toužil po doméně Olomouc.cz, protože jsem chtěl svým klientům nabídnout e-maily ve tvaru příjmení@olomouc.cz, což mi přišlo jako skvělá věc, kterou bych předstihl tehdejší konkurenci. Dočkal jsem se 7. listopadu 1997, kdy se pravidla pro registraci domén po dlouhé diskuzi uvolnila a najednou bylo možné registrovat prakticky cokoliv. Zadarmo už to sice nebylo, ale stálo to za to.

Počátky Olomouc.cz

Od této chvíle už do mého života vstupujete vy, laskaví čtenáři a partneři Olomouc.cz. Postupně jsme pro vás začali zakládat e-maily na naší nové doméně a záhy i vytvářet užitečný obsah o dění ve městě a okolí. Začátky byly z dnešního pohledu trochu legrační a amatérské, ale protože nám nechybělo mladické nadšení, výsledky se brzy dostavily a návštěvnost stránek strmě rostla. Jak se zvyšovala rychlost internetu, mohli jsme nabídnout stále lepší služby. 

Na přelomu milénia jsem koupil tradiční regionální kulturní časopis Kdy-Kde-Co v Olomouci a informace o kulturním dění a pořádaných akcích jsme začali publikovat i na internetu v rámci Olomouc.cz. Tak vznikl oblíbený Kalendář akcí a velmi brzy jsme k němu přidali i populární přehled Poledních menu a Katalog olomouckých firem.

Informací bylo stále víc a internet začal postupně převažovat nad tištěnými médii. V té době jsem se rozhodl časopis Kdy-Kde-Co prodat a utržené prostředky investovat do profesionalizace internetové redakce. Díky tomu se do našeho týmu mohli přidat mladí, šikovní, zapálení lidé a někteří z nich, v čele s šéfredaktorem Honzou Procházkou, jsou s námi dodnes.

Nechci tady jmenovat všechny lidi, kteří naší firmou a redakcí prošli, ale s většinou z nich jsem dosud v kontaktu, velmi si jich vážím a bylo mi ctí s nimi spolupracovat. Dnešní team nejlepší adresy ve městě se skládá z matadorů, kteří pamatují dřevní začátky, i z mladých lidí, kteří se k nám přidali až postupem času.

Všichni mí kolegové v Olomouc.cz mají mou důvěru a značnou míru svobody, která by v jiných firmách byla zcela nemyslitelná. Můžeme si to dovolit, protože nás spojují stejné ideály spjaté s naším společným dílem. Za svůj hlavní úkol považuji vytvářet svým spolupracovníkům co nejlepší podmínky, abychom mohli tvořit stále kvalitnější obsah a lepší služby pro vás, naše čtenáře, návštěvníky a obchodní partnery. 

Buďte s námi vidět, spojte svou úspěšnou budoucnost s Olomouc.cz! ;-)