DITA KALÁBOVÁ
Když mi od redaktorky Zuzky přišel mail o tom, že o sobě budeme psát medailonky, naskočila mi husí kůže. Já a psát o sobě? Odkopat se? Brrr, miluju soukromí. :) Ale s postupným "odhalováním se" kolegů jsem si uvědomila, že to zas až takové odkopání nebude. :)

Myslím si, že jsem společenská, přátelská, veselá, upřímná, vnímavá, racionální optimistka se smyslem pro humor a troufám si tvrdit, že je na mě spolehnutí. Mám ráda aktivní život a vše, co s ním souvisí... Zásadně se řídím instinktem. Jsem dobrodružná povaha a ráda zkouším nové věci, miluju totiž bezpečný adrenalin - ale třeba seskok padákem a horolezectví už je pro mě extrém, k takovým věcem mám pokoru. A na druhou stranu se musím přiznat, že jsem občas netrpělivá. Někdy bych nejraději měla všechno hned a skoro se mi to i daří, ale zkrátka vždycky to nejde. A občas bývám nedochvilná. Kolega v medailonku zmiňoval, že dochvilnost je výsadou králů, ale to u žen neplatí, že? :)

Když se řekne dětství, pochopitelně se mi jako první vybaví rodina a zázemí... A taky hraní kuliček, spaní ve stanu před barákem, dělání tanků z bláta, zvonění na zvonky, hry na schovku, na sochy... Dětství jsem měla fajn, ráda na něj, na své rodiče i kamarády vzpomínám. A totéž, doufám, může říct můj dnes již patnáctiletý syn Michal, se kterým máme kamarádský vztah.

Velmi dlouho jsem chtěla být herečkou. Ne pro tu slávu, tomu jsem tehdy ještě moc nerozuměla, ale pro tu hru a prožitek samotný. Kdysi na základní škole jsme hráli pohádku pro prvňáčky, já tehdy byla myslivec v Červené Karkulce a moc mě to bavilo. A jelikož pro tehdejší holku z Přerova nebylo moc reálné studovat herectví, myšlenku jsem transformovala na maskérku, vizážistku. Prostě být u filmu, ale z druhé strany. Což se mi později částečně splnilo, vlastně i jako to být před kamerou - formou přehlídek a modelingu. A vizážistice se věnuju dodnes.

Mám ráda kontrasty - léto, zimu, strávit celý den v sedle a večer vklouznout do šatů a jít si zatančit. Tanec miluju, stejně jako jízdu na koni v přírodě mimo cesty. Smích a smysl pro humor jsou pro mě lakmusovým papírkem pro lidi, kterými se obklopuji a s nimiž ráda trávím čas. Dobří přátelé jsou totiž jako druhá rodina. Také miluju barvy a pestrost jako takovou. Svět přece není jenom černobílý! V černé mě neuvidíte. Deprese a černošedé oděvy, to spolu souvisí. ;) A taky bowling, biliár, inline (ale na ty mě musí někdo vytáhnout, na nich si totiž nejsem tak jistá a brzdím o nejbližší objekty po cestě. ;) Berte to jako malé varování!), brusle, lyže, běžky, badminton. Cokoliv, při čem je pohyb. Pak také relaxuji při řízení auta s otevřeným okénkem, s větrem ve vlasech a fajn hudbou... Velmi si vážím vzájemné úcty, respektu a tolerance.

Co naopak ráda nemám, je bezesporu dršťková polévka - ty "drštičky" bych fakt do úst nikdy nevložila. :) Nesnáším extrémy - jet za každou cenu na doraz, a to v čemkoli... A škatulkování, čehokoliv a kohokoliv. Nesnáším nudu a lenost. Nejím maso, ale nejsem vegetarián, miluju špek, pivo a škvarky. A taky sushi, ryby a plody moře.

Práce pro Olomouc.cz mi dává svobodu, smysluplnost, kontakt s lidmi z různých sfér, různého vyznání i názorů. A to je prostě fajn. :) Moc ráda se s klienty osobně potkávám, při rozhovoru mám lepší možnost vnímat potřeby jejich firmy a mohu se tak lépe naladit k propagaci na míru, což je zásadní jak pro ně, tak i pro mě. Mám pak ze své práce dobrý pocit, a to je pro mě velmi důležité.