Olomoucké zoologické zahradě se podařil unikátní počin. Před pár týdny se tu totiž narodilo mládě mravenečníka velkého, jihoamerické šelmy, která vyžaduje velmi specifické podmínky a její chov je velmi náročný. V zajetí se množí vzácně. Podle chovatelů se v zoologických zahradách na celém světě narodí jen kolem dvaceti mláďat ročně.

Přestože datum 11. září je spíše smutným výročím, v olomoucké zoo ho řádně oslavili. Právě tento den si totiž vybralo k příchodu na svět historicky první mládě mravenečníka velkého, které se v České republice narodilo. Malá samička vážila necelé dva kilogramy a svým ošetřovatelům i mámě Pie dělá od začátku samou radost. "Teď už váží skoro čtyři kilogramy, z toho je vidět, že se mláděti daří," usmívala se chovatelka Hana Dostálová, která pralesnímu prckovi neřekne jinak než Malá Mravenečníková. Jméno totiž zvíře ještě nemá. "Buď najdeme kmotra nebo třeba opět uděláme soutěž," prozradila mluvčí zahrady Hana Labská a vzpomněla netradiční křtiny mravenečníka čtyřprstého. Jméno pro roztomilé zvířátko tehdy v soutěži vybírali školáci, křtu se pak zúčastnila celá vítězná třída. Mravenečník velký je však proti svému příbuznému asi jako bernardýn proti jezevčíkovi. Dorůstá váhy skoro sedmdesát kilogramů a s ocasem měří úctyhodné dva metry. A může být i nebezpečný. "Už se několikrát ve světě stalo, že mravenečníci zabili svého ošetřovatele. Má totiž velmi silné tlapy a ostré drápy," připustila chovatelka Dostálová. Pokud se však dodrží pravidla, není se podle ní čeho bát. Mládě však novinářům ukázala zblízka jen krátce, matka zatím chodila výběhem sem a tam a začínala být nervózní. Oddělen od zbytku rodiny je i otec Sylvin. "Je sice hodný a nikdy nebyl agresivní, ale jistota je jistota. Sbližovat je začneme asi až po půl roce," prozradila Dostálová.

Mravenečník velký je v přírodě už velmi vzácný, jeho chov v zajetí podléhá speciálnímu mezinárodnímu programu. "Během roku se v zoo po celém světe narodí asi dvacet mláďat, proto si mláděte opravdu velmi vážíme," uvedla zooložka Libuše Veselá. Na potomka přitom chovný pár nechal své ošetřovatele čekat tři roky. Zoo je chová od roku 2003, dříve však měla jen samce, které se až postupem času podařilo vyměnit. V České republice mají mravenečníky velké ještě v Děčíně a Lešné. Nejbližším místem, kde se mohli radovat podobně jako v září v Olomouci, je vídeňská zoo. "Tam jsme také byli na exkurzi a od místních ošetřovatelů získali cenné poznatky. A stále jsme v kontaktu, jsou velmi ochotní," zmínila Hana Dostálová, podle které by bez pomoci kolegů olomoučtí chovatelé museli na spoustu věcí přicházet sami.

Chov těchto vzácných zvířat je přitom velmi složitý. "Vyžadují totiž poměrně vysokou teplotu a velkou vlhkost vzduchu. V těchto podmínkách ale hrozí daleko častěji infekce nebo různé plísně. Mravenečníci jsou proto pod bedlivým veterinárním dozorem," uvedla zooložka Veselá. Mravenečníci také potřebují velmi specifickou potravu. "Termiti, kterými se živí v přírodě, jsou tu velmi těžko dostupní. Proto je krmíme speciální kaší, která je připravena z koňského masa, granulí, banánů, vloček i speciální rašeliny," přiblížila Hana Dostálová. Mládě však zatím zajímá jenom mateřské mléko.