O zvířatech, co jsou jako lidé. O nezdravé totalitě domácích prasat v rytmu irské hudby. Divadelní adaptace slavné novely George Orwella by měla už zítra v režii Romana Groszmanna zábavně i vážné připomenout 20. výročí sametové revoluce.

Příběh nejedné revoluce. O partě domácích zvířat, co se na jedné britské farmě vzepře svému majiteli, vyžene ho a započne revoluci. Zvěř v čele s prasaty začne farmu ovládat. Panská farma se transformuje ve zvířecí. Zpočátku platí heslo, že všechna zvířata jsou si rovna, postupem času se ale tohle pravidlo ruší. Nahrazuje ho právo silnějšího. Právo prasat. Nařizují, rozdávají úkoly, mají svého vůdce, který manipuluje se všemi ostatními zvířecími kolegy. Namísto přátelské komunikace tvrdá prasečí diktatura. Utlačovaní se zprvu poddávají, později jim absolutismus moc dobře nedělá. Jak z toho ven? Možná další revoluce, možná ne.
Máme 20. výročí sametové revoluce, všichni vzpomínají a revoluce sama je tak nyní doslova na každém kroku. V televizi, v novinách, knihách, galeriích, v lidech, v divadle. "Hledali jsme titul, kterým bychom tyto události vhodně připomněli. Právě Orwellova Farma zvířat mi připadala jako velmi příhodné dílo, které koresponduje s danou dobou, ale i současností. A to nejen díky své kritice komunismu, ale především z důvodu obsahové i formální nadčasovosti," hovoří o konečné volbě režisér inscenace a jinak také šéf olomoucké činohry Roman Groszmann.

Hlavně ne politicky

Proslulý britský spisovatel a novinář George Orwell "Farmu" tvořil během zuřící války, k prvnímu vydání v Anglii došlo v srpnu 1945. Výsledkem se stala rýpavá satirická bajka, jeden velký kopanec do komunismu. Útlak, cenzura, absurdní doznání, mučení, popravy. To vše v útlé knížce, do jejíž dramatizace se u nás pustil divadelník Josef Lédl.
"Pokud jde o myšlenkovou strukturu a obsah, tak dramatizace Josefa Lédla je velice hutná a přesná a soustředí se zejména k podstatě revoluce. Nepatřím ovšem k režisérům, kteří by programově dělali politické divadlo. Pro mě je tento titul především úžasná nadčasová metafora, obecná analýza revoluce se všemi jejími atributy. Mým cílem pak rozhodně není zpochybňovat sametovou revoluci, chci jen provokovat diváky, aby si skrze tuto analogii kladli otázky a sami poznávali, zda jim náš příběh něco připomíná nebo ne," tvrdí režisér. Dle prvních náhledů na tvorbu inscenace to skutečně na přímočaré politické divadlo příliš nevypadá. Svůj prostor bude mít také obzvlášť zábava, respektive mohutná salva nadsázky, která se na Groszmannově Farmě bude odrážet prostřednictvím scény a kostýmů. Skoro až dětské dekorace a vtipné kostýmy s maskami od výtvarnice Sylvy Markové, která s Groszmannem spolupracovala už na tanečním muzikálu Tančírna. A jako zvířata se představí kompletní herecký ansámbl zdejší činohry složený z Josefa Bartoně, Jiřího Nebenführa, Ivany Plíhalové, Petra Jarčevského, Ondřeje Jiráčka a spousty dalších včetně nových tváří spolu s Annou Königsmarkovou, Romanem Venclem či Markem Příkazkým. V roli dominujícího prasete Napoleona se navíc objeví hostující Josef Vrána, jenž v Moravském divadle strávil sezonu 2006/07. Od té doby působí na prknech Východočeského divadla Pardubice, kde je k vidění v inscenacích jako Hamlet, Markéta Lazarová nebo Racek.
"V hereckém ztvárnění jsme se snažili hledat vhodnou míru pro pojetí zvířecího světa. Chceme, aby zde byla přítomna jemná a nijak přehnaná stylizace, v níž by byl vždy rozpoznatelný určitý typ člověka," doplňuje o hereckém vedení režisér.
Pestrobarevná, crazy i vážná Farma zvířat bude v Moravském divadle premiérově stát tento pátek 27. listopadu od sedmi hodin. Podruhé na slámu a krmení dojde v úterý 1. prosince, rovněž od sedmi večer.

George Orwell – sám proti nim

Vlastním jménem Eric Arthur Blair, narodil se v Indii, kde také po studiích na prestižním Etonu pracoval ve službách policie. V roce 1927 vyrazil do Londýna, kde se začal naplno věnovat psaní. Orwell řádil především ve 30. až 40. letech minulého století. Komentoval válečné dění pro zpravodajskou BBC, měl své vlastní sloupky v předních britských listech, patřil mezi vášnivé zastánce socialismu a mezi ještě vášnivější odpůrce fašismu. Rok před svou smrtí v roce 1950 (v pouhých šestačtyřiceti letech nevyzrál nad proklatou tuberkulózou) vydal své vůbec nejzásadnější dílo – utopickou sci-fi 1984. Tenhle kus se ve své divadelní podobě olomouckému publiku předvedl na letošní Divadelní Floře. Přímo od famózního souboru Divadla Petra Bezruče, v režii drzého vizionáře Jana Mikuláška.