Kdo má doma zaprášenou půdu, kterou využívá jen jako sklad starého harampádí, zcela jistě někdy pomyslel na to, jestli by nebylo lepší investovat do její rekonstrukce a vytvořit si zde např. dětské pokoje, útulnou pracovnu či ateliér nebo zda se třeba u starých bytových domů nevyplatí její rozšíření o nové jednotky. Jak ale taková proměna staré půdy v moderní a útulné bydlení vypadá v praxi?

Přeměna staré půdy v útulné bydlení zní krásně, ale než začneme s vyklízením starých věcí, tak bychom měli vzít v úvahu několik praktických věcí a zamyslet se nad tím, zda je vůbec naše půda vhodná k přestavbě. "Vždycky to jde, ale je to o poměru peněz a výsledku," říká Radek Náhlý z olomoucké firmy RENOMONT služby s.r.o., která se již přes patnáct let specializuje na sádrokartony a foukanou izolaci. Podle něj jsou největším nepřítelem vestaveb příliš členité střechy s mnoha vikýři a úžlabinami. "Pokud majitel nechce investovat do nového krovu, mohou místo pokojů vzniknout jen nepraktické a stísněné prostory. Já jim říkám čítárny. Jsou to zkrátka místnosti, kam se vám nevejde ani pořádná skříň, protože v nich nenajdete žádnou rovnou stěnu," vysvětluje Radek Náhlý.

Prvním krokem by vždy mělo být oslovení projektanta či architekta, kteří přímo na místě odhadnou stav objektu a jeho možnosti. "Jsou věci, které laik nevidí. Člověk si sice může naplánovat, že tady bude ložnice a tady koupelna, ale teprve odborník dokáže hned v úvodu odhadnout potenciální stavební problémy. Konkrétně u starších domů se můžeme setkat s tím, že vše vypadá na první pohled v pořádku, ale v průběhu stavby se zjistí, že trámy jsou v mnohem horším stavu, než se zdálo. A najednou zjistíte, že stávající strop novou obytnou místnost neunese. Stejně tak u starších projektů můžete narazit na přísnější požární normy," vyjmenovává Náhlý důvody, proč je opravdu důležité oslovit hned ze startu projektanta či architekta.

Tři největší půdní mýty: Vedro, hluk a slabé stěny

I v dnešní době se ještě stále setkáváme s názory, že v podkroví bude přes léto nesnesitelné horko. "Často si lidé myslí, že když zainvestují do izolace, tak mají vyřešeno, ale když pak v létě nechají otevřená a nezastíněná okna celý den, tak si tam to horko pustí sami a izolace už ho pak nepustí ven," upozorňuje. Pokud se však nechcete spoléhat jen na klasický systém "přes den zavřít a stínit, větrat až v noci", tak má Radek Náhlý tip na zajímavou alternativu ke klasické klimatizaci, a to chlazené sádrokartonové stropy: "Funguje to podobně jako podlahové topení, akorát vám ve stropě v létě proudí chladná voda. Povrch sádrokartonu se ochladí na příjemnou teplotu a sálá chlad, což je pro tělo mnohem přirozenější než běžná klimatizace."

Častou obavou, se kterou se Radek Náhlý u klientů setkává, je nosnost sádrokartonových stěn. "Mnoho lidí má pocit, že na takovou příčku nemohou pověsit nic těžkého. To je ale přežitek. Dnes existují konstrukční desky, ze kterých se staví celé domy nebo tzv. suché podlahy. Když mi klient dopředu řekne, co tam chce věšet, zvolíme správný typ desky a nosnost je pak v podstatě neomezená. Knihovnu nebo velkou televizi to udrží bez sebemenšího problému," vyvrací zažitý mýtus a dodává, že podobně je to i s hlukem z deště: "Akustiku zásadně ovlivňuje volba izolace. Zatímco lehká PUR pěna může kvůli své nízké váze přenášet zvuk bubnujícího deště do interiéru, hutnější (objemově těžší minerální izolace např. foukaná izolace) v kombinaci se sádrokartonem funguje jako akustický štít. Díky tomu déšť v interiéru téměř neuslyšíte."

Přiznané dřevěné trámy naráží na požární bezpečnost

A ještě jedna zajímavost, pro někoho možná překvapivá, na kterou bychom si měli dát pozor. Pokud si už nyní v hlavě plánujete, jak budete mít krásný podkrovní prostor s viditelnými dřevěnými trámy, tak vás z těchto iluzí vyvedou normy požární bezpečnosti. "Pokud má být půdní vestavba zkolaudována podle požárních norem a projektu, musí být veškeré dřevěné prvky krovu požárně ošetřeny. Což se nejčastěji řeší tak, že se zkrátka trámy kompletně schovají pod sádrokarton. V opačném případě, aby mohly revizí projít jako přiznané, by se musely natřít speciálním protipožárním nátěrem. Ten je ale velmi drahý, a navíc dřevo po něm nevypadá úplně přirozeně," vysvětluje Radek Náhlý s tím, že hlavním důvodem ochrany je nosnost krovu - kdyby nosná konstrukce uhořela, celá střecha se může zhroutit.

I přes to není nereálné mít v podkroví místnosti s dřevěnými trámy. "Střešní krov se kvůli bezpečnosti a izolaci kompletně schová pod sádrokarton a trámy se do interiéru přidají uměle jen jako designový prvek. Takto přidaný trám se pak bere jako interiérová záležitost na úrovni nábytku. A protože netvoří nosnou konstrukci krovu, tak v případě požáru neohrozí stabilitu střechy," dodává Náhlý.

I když se ceny liší projekt od projektu, průměrně se dnes kompletní přestavba půdy na klíč v našem regionu pohybuje kolem 60 až 70 tisíc korun za metr čtvereční. Radek Náhlý ale doporučuje mít vždy finanční rezervu. "U rekonstrukcí starých domů nikdy nevíte, co vás čeká, dokud se nerozebere podlaha nebo neodkryje střecha. Skryté vady se prostě objevují a je lepší s nimi v rozpočtu počítat dopředu," uzavírá.