Obvodní lékaři v Olomoukém kraji? Naprostá většina z nich má více než padesát let. Mladí se k zakládání soukromých praxí nehrnou. Nemají k tomu totiž důvod. Postgraduální studia jsou drahá a musejí si je platit z vlastních kapes. Raději si proto vybírají lukrativnější obory. Kraje proto zvoní na poplach. Pokud mladým lékařům nepomůžeme, za pár let nebude mít kdo léčit chřipky a angíny, volají.

Být praktickým lékařem není pro mladé absolventy lukrativním cílem. Cesta k získání potřebných atestací je totiž poměrně dlouhá. Dva roky si mladého doktora předávají různá oddělení nemocnice, další dva stráví praxí u jiného praktika. Teprve potom může složit atestaci a otevřít si svou vlastní praxi. Jeho zaměstnavatel ho však ve studiu nepodporuje. Byl by sám proti sobě. "Těžko můžeme chtít po nemocnici, aby platila začínajícímu lékaři další vzdělání a pak ho nechala v klidu utéct na vlastní praxi," řekl náměstek hejtmana pro zdravotnictví a lékař Michael Fischer. Nemocnice často využívají práva, které jim dává zákonník práce. Ten říká, že zdravotnické zařízení může požadovat, aby u nich mladý lékař zůstal ještě několik let po atestaci, pakliže mu ústav umožnil jí dosáhnout.
Podle Fischera dříve přispíval na vzdělávání mladých doktorů stát. "V dávné minulosti si praktiky vychovávaly Okresní ústavy národního zdraví, dnes bohužel stát na studium doktorům prakticky nic nepřispěje," přiblížil náměstek. Podle něj se situací v Olomouckém kraji posledních dvanáct let nikdo nezabýval. "Zejména u dětských lékařů jsou ta čísla alarmující. Doktorů ve věku 30 až 40 let je opravdu minimum," podotkl Fischer a dodal, že ostatní kraje jsou na tom podobně. Problémem už zabývala i Asociace krajů. "Jednáme o možnostech, jak doktory podpořit. Mohlo by se totiž stát, že za několik let tu nebude mít kdo léčit," řekl Fischer.