Až do května příštího roku, kdy končí funkční období stávajícího Akademického senátu Univerzity Palackého, povede vrcholný orgán univerzitní samosprávy Tomáš Parma z cyrilometodějské teologické fakulty. Na včerejším zasedání senátu získal ve třetím kole tajné volby o dva hlasy více než jeho protikandidátka Miroslava Přidalová z fakulty tělesné kultury.

"Nevím, jestli jste zvolili lepšího kandidáta. Doufám však, že tento rok, který zde budeme trávit, bude ku prospěchu Univerzity Palackého," řekl bezprostředně po zvolení nový předseda akademického senátu.
Podle volebního a jednacího řádu senátu jsou jeho předseda a místopředseda voleni v tajné volbě z řad senátorů. V prvním kole volby je předsedou nebo místopředsedou zvolen ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Oba navrženi kandidáti, Tomáš Parma i Miroslava Přidalová, získali po jedenácti hlasech. Protože druhé kolo skončilo se stejným výsledkem, o předsedovi senátu rozhodlo až třetí kolo, v němž Přidalová získala devět a Parma jedenáct hlasů.
O svém rozhodnutí přijmout uvolněnou funkci nový předseda akademického senátu univerzity řekl: "Přijal jsem roli předsedy s vědomím, že současný senát má před sebou jeden rok činnosti, kterou musí využít k tomu, aby v součinnosti s vedením univerzity a s její správní radou připravil závažná ekonomická rozhodnutí, která potvrdí, že Univerzita Palackého je jednou z předních vysokých škol. Rolí předsedy je řídit jednání senátu, plnění úkolů a odpovědnost za stav školy je na celém senátu a na každém jednotlivém senátorovi," konstatoval Parma.
Jeho zvolení znamenalo i uvolnění cesty k schválení rozpočtu Univerzity Palackého. "Akademický senát schválil metodiku dělení příspěvku a dotace na součásti univerzity a tím otevřel cestu ke schválení rozpočtu univerzity," sdělil k obsahu jednání senátu jeho místopředseda Jiří Langer.