Výstavu olomouckého malíře Otakara Hudečka prezentuje od konce minulého týdne galerie Bohéma. Označení olomoucký malíř má své opodstatnění, i když Hudeček žije v Citově na Přerovsku. To proto, že jeho rod z Olomouce pochází, on sám je olomoucký rodák a dlouhá léta v Olomouci pobýval.

Při vyslovení jména Otakar Hudeček zvedne znalec olomoucké výtvarné scény překvapeně obočí a zeptá se: On ještě maluje? Onen podiv se odvíjí od záměny, k níž dochází z představy, že je míněn Otakar Hudeček starší, narozený v roce 1924 v Olomouci. Dnes by byl dávný absolvent Školy umění Zlín a člen Skupiny moravských výtvarníků pětaosmdesátiletý. Dodnes je tento malíř zabývající se krajinomalbou, plastikou a projekty na rekonstrukci hradů a zámků připomínán a vzpomínán, i když před dvěma lety zemřel.
Otakar Hudeček starší je otec dnes vystavujícího malíře. Hudeček mladší, jenž nyní v Bohémě představuje svou současnou tvorbu, se narodil v roce 1954. Je modernější, studiem méně poznamenaný a věnuje se především tvorbě fantaskní.
V dětství vyrůstal obklopen uměním a dokonce v rodině, v níž ani Otakar Hudeček starší nebyl uměleckým solitérem. Za výtvarného nestora v rodině můžeme považovat umělcova dědečka Františka Šenara, tvůrce oltářního obrazu v hodolanském kostele Panny Marie pomocnice křesťanů.
Vystavující Otakar Hudeček si oblíbil malování již v dětství, ale o soustavném pěstování výtvarného umění lze u něho hovořit až v dospělosti. Z toho vyplývá, že je autodidakt, což při potlačení předsudků nemusí být vnímáno ani jako újma, ani jako handicap. Za autodidakta můžeme považovat i fotografa Jindřicha Štreita, Miroslava Šnajdra a další proslulé výtvarné osobnosti, aniž bychom tím jejich renomé o píď zmenšovali.
Malíř už uspořádal několik desítek výstav, mnohé i v zahraničí. Nepatří mezi realisty, ale nelze říci, že by šlo o malíře abstraktního. Jako charakteristika se nabízí označení tvůrce nové reality. Reálný základ Hudečkovy obrazy rozhodně mají, všechny zobrazené objekty se mohou zdát být parafrázemi skutečného světa, můžeme v nich objevit motivy floristické, zoomorfní, objektové... Je v nich vynalézavost, kterou násobí kompoziční objevnost, cit pro barvy a barevné akordy. Tím vším Otakar Hudeček oslovuje přátele výtvarného umění. Není jich málo, což potvrdil i průběh vernisáže, kde se sešlo požehnané množství veřejnosti i výtvarných kolegů.
Maluje sice především olejem, ale jeho malování se neobejde bez srdce a hlavy... Že maluje zaníceně, nadšeně a soustředěné, to není obtížné vycítit.
V Bohémě je k vidění úspěšná výstava. Bylo by škoda ji minout.