Zima je zřejmě definitivně za námi, tečku by za ní měl udělat letní čas. Ten začne odtikávat už v neděli. Ručičky hodinek se ve dvě hodiny ráno posunou o šedesát minut dopředu. Noc tak bude kratší, což ocení třeba pracovníci na nočních směnách. Problémy ale čekají vlaky. Cestující musí počítat s vynuceným zpožděním, které budou spoje dohánět až do ranních hodin.

Kdo by si v neděli chtěl dát noční dostaveníčko třeba ve čtvrt na tři ráno, zřejmě se s milou či milým neshledá. Ve dvě hodiny ráno se totiž ručičky všech hodinek posunou o šedesát minut dopředu. Začne tak středoevropský letní čas. Kromě milovníků nočních schůzek se změna dotkne hlavně vlakových spojů. Ty totiž rázem naberou hodinová zpoždění. A dohnat je nubude vůbec jednoduché. "Budeme se toto zpoždění snažit minimalizovat. Cestující, kteří pojedou vlakem po změně času, by měli počítat s tím, že noční dálkové vlaky pojedou v ranních hodinách stále ještě podle středoevropského času, tedy až o šedesát minut později oproti aktuálním časovým údajům," uvedl mluvčí drah Petr Pošta. Cestující, které změna času potká na trase, se sice do cíle dostanou o hodinu později, reálný čas jízdy se ale nezmění. Horší to ale budou mít ti, kterým na noční vlak navazuje nějaký další spoj. Ty totiž na zpožděné noční vlaky nebudou čekat. "Tímto způsobem zamezíme tomu, aby se zpožďovaly i další vlaky," vysvětlil Pošta, ubezpečil však, že přímá noční spojení mezi rychlíky zůstanou zachována. Změna času se nedotkne regionálních vlaků, ty totiž v noci nejezdí.

S komplikacemi musí počítat i cestující olomouckou hromadnou dopravou. Dopravní podnik vypraví na lince číslo 50 mimořádný spoj. Ten vyrazí v čase 1:55 ze zastávky Kosmonautů a do změny času ještě stihne obsloužit zastávky U Bytřičky, Žižkovo náměstí a U Dómu. "Na náměstí Hrdinů už dojede podle letního času a platného jízdního řádu ve tři hodiny ráno," vysvětlila mluvčí dopravního podniku Magdaléna Kopřivová a doplnila, že z důvodů změny času nebudou uskutečněny spoje s odjezdem ve 2:23 hodin ze zastávky Kosmonautů a spoj ve 2:40 hodin ze zastávky Neředín, krematorium po zastávku Náměstí Republiky.

Letní čas (SELČ) znamená posun hodinových ručiček o šedesát minut dopředu od středoevropského času (SEČ). Na našem území začal poprvé platit podobně jako v celém Rakousko-Uhersku v roce 1916, po vzniku samostatné republiky však byl zrušen. Posun ručiček byl znovu zaveden až během další války, protektorátní vláda ho v rámci úsporných opatření spustila 1. dubna 1940, na podzim se ale neposunovalo zpět. Letní čas proto tehdy trval více než dva roky, až do 4. října 1942. O rok později ho vláda zavedla znovu, platil však už jen v letních měsících a přežil i pád Berlína a dokonce i nástup další diktatury v roce 1948. V poválečném Československu ale šli v časových experimentech ještě dál. Od prosince 1946 do konce února následujícího roku byl zkušebně zaveden takzvaný zimní čas, kdy se ručičky posunuly o hodinu dozadu. Tento pokus se však neosvědčil a už nebyl opakován. Komunistická vláda v roce 1949 časové posuny zrušila. Obnoven byl znovu až o třicet let později a platí dodnes. Poslední změna nastala v roce 1996, kdy byl letní čas prodloužen o měsíc a končí místo září až v říjnu. Stejně jako v Česku funguje letní čas v celé Evropě s výjimkou Islandu. Raritou je Rusko, kde letní čas platí od roku 2011 nepřetržitě.