Dokážeš-li prožít dokonale neužitečné odpoledne dokonale neužitečným způsobem, naučíš se, jak žít... hlásá citát na stěně mé oblíbené kavárny. A kde jinde trávit takové odpoledne než nad šálkem voňavé kávy.

Olomouc rozhodně nemá o kavárny nouzi. Najdou se doslova na každém rohu. Ne každá však dokáže využít potenciál toho svého rohu a vytvořit prostředí, kde byste chtěli trávit svůj neužitečný čas. Proč třeba v Cafe Mahler nehraje místo radia klasika, to nepochopím. Ze mě udělali kavárenského povaleče v Betánii ve Wurmově ulici, kde si vychutnáte svůj odpolední relax za hudebního doprovodu třeba takové Zuzky Navarové.

Přiznávám, že mě spíš než zdejší menu přilákalo místo samo. Byla to příjemnější alternativa, jak trávit volný čas mezi semináři, kdy se zkrátka nevyplatí jít domů. Betánka se totiž o své návštěvníky stará od rána až do večera a od univerzity je, co by kamenem dohodil. Černé svědomí za zahálku navíc vyvažovalo vědomí, že kavárnu provozuje Charita Olomouc, takže zisky z restaurace podporují jiné bohulibé projekty této organizace.

Biblická Betánie bylo místo, kde Ježíš večeříval s přáteli. Společné stolování však nesloužilo jen k zahnání hladu, ale i k setkávání a vytváření přátelského pouta mezi přítomnými. Současná Betánie plní stejnou ideu. V jídelníčku najdete místní speciality – tvarůžky, točený Šerák a kávu z rodinné pražírny Naber. Ze zdí na vás mluví moudra Forresta Gumpa, z černobílých fotografií dýchá historie. U stolků pro dva a více si pročtete denní tisk a večer poslechnete hudbu z piana nad schody. Ze své výšky si pak snadno prohlédnete zboží z chráněných dílen v obchůdku v přízemí.
Každý si odsud něco odnese - dobrý pocit v žaludku, dobrou náladu, dobrý skutek. Betánie je zkrátka kavárna s přidanou hodnotou.