Studenti závěrečných ročníků, tedy maturanti a deváťáci, by se k prezenční výuce měli vrátit už 1. března. Jejich návratu by však mělo předcházet testování žáků na covid-19. Ve hře bylo několik druhů testů, po dnešním zasedání ústředního krizového štábu informoval jeho předseda a ministr vnitra Jan Hamáček o tom, že se Česko rozhodlo jít cestou rakouského modelu za pomoci neinvazivních antigenních testů.

Hlavním tématem dnešního jednání ústředního krizového štábu byl návrat žáků zpět do lavic. "Platí to, že návrat dětí do škol je naší prioritou. Česko je zemí, která má v Evropě děti nejdéle doma a naším cílem je zrealizovat jejich návrat k prezenční výuce. Ten ale musí probíhat bezpečně a za použití testů," uvedl předseda ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček. Ve hře bylo asi osm různých typů testů, které si školáci zvládnou udělat sami, bez pomoci zdravotnického personálu. "Všechny materiály jsme důkladně prozkoumali a pokusíme se co nejvíce inspirovat rakouským modelem. Chceme jít cestou neinvazivních antigenních testů a v Rakousku nasadili takové testy, kdy se vzorky odebírají jen z kraje nosu, takže nedochází k žádným nepříjemným pocitům, jako v případě klasických antigenních a PCR testů s dlouhou špejlí. Rakušané s tímto testováním mají velmi dobrou zkušenost a my se nyní ten jejich model pokusíme překlopit do českého modelu. Kompletní zpracované materiály chceme předložit vládě do pondělí, aby během pondělního jednání tento systém mohla schválit, a my následně budeme mít čtrnáct dní na pilotní testování, vysvětlil Hamáček.

Původně se uvažovalo i o testech ze slin či kloktacích testech. Přímo v Olomouci, konkrétně v Ústavu molekulární a translační medicíny vyvinuli vědci kloktací test Gargtest. Je sice rychlý a bezbolestný, jeho úskalím je však fakt, že vykloktaný vzorek se musí odvézt do laboratoře a nechat otestovat PCR metodou. Na výsledek by se tedy čekalo v průměru jeden den. "Nasazování neinvazivních PCR testů je v případě hromadného testování školáků komplikace, která vyžaduje převozy vzorků do laboratoří a delší čekání na výsledek, což není jednoduché z hlediska logistiky. Obzvlášť, pokud by se mělo testovat dvakrát týdně," objasnil Hamáček, proč se nakonec rozhodli pro antigenní testy. 

Pokud vláda návrh ústředního krizového štábu schválí, přijde na řadu nákup velkého množství těchto testů pro školáky v poměrně krátké době. Což samo o sobě může být obtížné, další komplikací by mohlo být zítřejší jednání o prodloužení nouzového stavu, který momentálně v zemi platí do 14. února 2021. "Pokud by se mělo testovat dvakrát týdně, tak půjde o enormní počet testů. A nákup tolika antigenních testů, kolik jich budeme k návratu žáků do škol potřebovat, je bez nouzového stavu spíše představa z říše snů," řekl Hamáček a doplnil, že v případě, kdy by se nepodařilo zajistit antigenní testy pro všechny studenty závěrečných ročníků tak, aby 1. března mohli bezpečně nastoupit do škol, muselo by se přijít k záložní variantě a testovat třeba i zmíněnými neinvazivními PCR testy. Šlo by však jen o krátkodobou variantu, primárně by se měly užívat neinvazivní antigenní testy. Kdy se do škol vrátí studenti dalších ročníků, pak bude podle Hamáčka záviset na vývoji epidemie.