Nadace Malý Noe patří v Olomouckém kraji k nejvýznamnějším charitativním organizacím, které pomáhají zdravotně a sociálně znevýhodněným dětem. Letos slaví desáté výročí založení. Za dobu své existence sehnala pro děti miliony korun, které pomohly nejen v regionu, ale také v jiných částech Česka, v Asii a Africe. Zakladatele nadace Jaroslava Strejčka jsme se zeptali, co vidí, když se ohlédne za uplynulými lety.

Děti sází Háj Malého Noe Foto: Archiv nadace

"Když jsme v roce 2007 nadaci zakládali, byli jsme skupina lidí s velkou motivací pomáhat těm nejslabším z nás, ohroženým dětem. Po těch desíti letech vidím stejné nadšení pro věc a stejnou motivaci, jen jsme mnohem zkušenější a myslím, že jsme si v regionu vybudovali dobré jméno. V uplynulém desetiletí jsme pomohli vzniku prvního Klokánku v Olomouckém kraji a také při budování startovacích bydlení pro mladé dospělé odcházející z dětských domovů do běžného života. Zásadním se pro nás stal projekt Rostu se svým stromem, v rámci kterého pomocí přírodě pomáháme dětem. Od založení stále pracujeme v nadaci všichni zdarma i si platíme naše náklady s prací v nadaci spojené. Garantujeme tak našim sponzorům, že 100 % jejich darů dostanou potřebné děti," říká Jaroslav Strejček.

V zambijské buši Foto: Archiv nadace

Zmínil jste výsadbu stromů. Jaký popud vedl nadaci k této aktivitě a kde dnes stromy stojí?
Myšlenka sázet stromy mě provázela dlouhá léta. Po založení nadace se podařilo spojit sázení stromů a pomoc dětem v ohrožení a vznikl projekt Rostu se svým stromem. V roce 2010 jsme vysadili prvních 101 stromů a vznikl tak Háj Malého Noe na kopci Hradisko u Velkého Týnce. Od té doby jsme vysadili také Libosad Malého Noe na Čekyňském kopci u Přerova, Alej Malého Noe ve Šternberku, Park Malého Noe v Olomouci a Alej Malého Noe v Plumlově. Celkem je to 328 stromů a budeme sázet dál. Tento projekt patří k nejvýznamnějším také z hlediska získávání peněz pro pomoc dětem. Principem projektu je, že děti se svými rodiči či prarodiči nebo děti z náhradní péče sází stromy a pak o svůj strom pečují, sledují jeho růst a vyrůstají společně s ním. Stromy ale také sází občané a firmy našeho regionu. Každý strom má svého patrona, který nadaci daruje peníze.

Jakými dalšími způsoby získáváte peníze pro pomoc dětem?
Mezi nejvýznamnější zdroje našich příjmů patří benefiční koncerty, které již deset let organizujeme ve spolupráci s Moravskou filharmonií Olomouc. Významně nám zde pomáhá patron naší nadace, houslový virtuos pan Václav Hudeček, či šéf filharmonie pan Vladislav Kvapil. Získáváme tak peníze nejen ze vstupného, ale po koncertu také z aukcí fotografií či obrazů. Žádná nadace by se však neobešla bez svých stálých podporovatelů, kteří nadaci věnují své dary každoročně. Pomáhají nám firmy, pracující občané, důchodci, ale občas i děti, které jejich rodiče vedou k vědomí lidské sounáležitosti. Máme také drobné dárce, kteří nám posílají stokorunu měsíčně. Na první pohled je to malá částka, ale v součtu je to velký tok peněz, který pomůže zásadním způsobem. Snažíme se oslovovat i další subjekty a nabízet jim spolupráci s naší nadací. Máme také vlastní drobnou hospodářskou činnost, prodáváme například adventní svíčky či vánoční hvězdy.

Kam potom získané finance směřujete?
Kdybych to měl shrnout: Projekt Zdraví, kde pomáháme dětem se zdravotním znevýhodněním. Pak je to projekt Bydlení, kde jednak pomáháme budovat startovací byty (zatím Olomouc, Přerov), a také přispíváme na zlepšování bydlení dětí v dětských domovech a Klokáncích Olomouckého kraje. Máme také zahraniční projekt, kde financujeme provoz Dětského domova Malého Noe v daleké Zambii. Je to malé zařízení s kapacitou 12 dětí. Všechny děti mají své rodiče na dálku, kteří prostřednictvím naší nadace dětem přispívají především na vzdělání. V mimořádných případech pomáháme také rodinám, zdravotnickým či sociálním zařízením, kde se děti ocitnou ve vážných situacích a my je můžeme podpořit kompenzačními pomůckami či jiným vybavením, které nutně potřebují a rodina či stát jim je nejsou schopny rychle poskytnout.

Jakou vidíte roli nadace v budoucnosti?
Samozřejmě by pro ohrožené děti bylo nejlepší, kdyby nadace zabývající se pomocí právě jim nemusely existovat. Pomoc státu se postupně zlepšuje, ale nadace budou pravděpodobně ještě po mnoho desetiletí pro děti důležitým pomocníkem. Naši nadaci bych v budoucnu rád viděl nejen jako organizaci pomáhající dětem, ale také jako dobročinnou organizaci v plném slova smyslu. Rádi bychom naplňovali to okřídlené úsloví, že pomáháme pomáhat. Rádi bychom pomáhali lidem šířit dobro, aby nejen pomáhali dětem v ohrožení, ale aby si i pomáhali navzájem. Rádi bychom rozšířili myšlenku: Dělejme dobré věci a dobré věci se nám stanou.