Život je takovej, Zelená, Válka s loky nebo Kovárna. Korunní pevnůstka včera patřila kapele Tři sestry. Legendární soubor přivezl notoricky známé hity i polozapomenuté písně z celé sedmadvacetileté historie. A slušně zaplněný areál kapelu po více než dvou hodinách hraní jen nerad pouštěl z pódia.

Tři sestry své letní turné pojaly jako malý festival spřátelených kapel. Už v osmnáct hodin tak v zatím jen sporadicky zaplněném areálu začala program kapela De Bill Heads, kterou následně vystřídali Doctor P.P. S ubývajícím světlem se pevnůstka utěšeně plnila, neutěšeně ale rostly fronty před stánky s pivem i mobilními toaletami. Čekací doba na kelímkovou desítku za třicet korun se pohybovala okolo dvaceti minut, někteří si proto raději brali pivo do zásoby. "To se fakt nedá pochopit. Neřeknu, kdybychom byli na filharmonii, tak chápu, že nás chtějí nechat raději na suchu, ale na Třech sestrách? To je vážně výsměch," nešetřil výtkami na hlavu pořadatelů jeden z čekajících žíznivců.

Se soumrakem rozehráli na pódiu svou show příbramští pankáči E!E, už před slušným kotlem, který Sestrám řádně předvařili.
Tři sestry si daly na čas, na pódium nastoupily až v půl desáté. Hned od úvodních tónů ale bylo jasné, že nastane smršť. Kapela v pestrobarevných kostýmech přímo sršela dobrou náladou a publikum si nejprve rozehřála několika staršími kousky. V už řádně dusné euforii si zpěvák Fanánek strhl růžové sako, vypůjčené od Ringo Starra z obálky legendárního Sežanta Pepře, a zbytek koncertu odezpíval po rockersku do půl těla svlečený. Kapela předváděla svůj obvyklý výkon: směsici zvuků, nad kterou by konzervatoristé a jiní hudební učenci kroutili hlavou; Fanánek a jeho parta ale dávno přišli na to, jaké ingredience do svého koktejlu namíchat tak, aby jím spolehlivě zaplnili rozlehlý venkovní areál nebo třeba sportovní halu.

Jestli Sestry něčím překvapily, byl to výběr písní. Přestože publikum nebylo neochuzeno o žádný ze stěžejních hitů jako Život je takovej, Zelená, Homosexuál, Pijánovka nebo Kovárna, na playlistu se objevily i písně, které milovníci kapely znají jen z desek. Písně jako Ventilek, Krabička nebo Dá dá dá fanoušci z koncertů neznají. Vrcholem koncertu se přesto stala notoricky známá píseň Lepší časy, která se zcela vymyká sesterskému standardu hlavně svou nenucenou vážností. V Korunní pevnůstce zněla i v podání chlapíka v růžových kalhotech a s kapitánskou čepicí na hlavě neskutečně mrazivě, zvlášť když na obrazovce za hudebníky občas problikl obraz rozesmátého kytaristy Františka Sahuly, od jehož tragické smrti letos uplynuly už čtyři roky. Ostatně Sahulovi byla věnována i směska jeho písní, kterou uprostřed sesterského koncertu přišli zahrát bývalí spoluhráči.

Více než dvouhodinová show byla poctivou ukázkou dobře odvedené muzikantské práce. Koncert má být hlavně show. A Tři sestry umí prodat tříakordovou ódu na orosený půllitr za cenu symfonie. To se cení. Čert vem mizerný zvuk a slimáky za pípami. Tohle stálo za to.