Pečlivě rozložit stránku, spustit kameru, exponovat, otočit list, spustit kameru... A potom do temné komory, vyvolat, usušit a vyrobit dvě kopie. Přesně takhle postaru už rok a půl archivuje vědecká knihovna svou sbírku starých novin. Důvod je prostý. Zatímco negativ má udávanou životnost šest set let, dlouhodobá záloha digitálních dat zatím nebyla úspěšně vyřešena. Knihovna se proto rozhodla věřit raději osvědčeným technologiím.

Knihovna má ve svém fondu na dva miliony titulů. Jsou mezi nimi knižní novinky i několik staletí staré tisky. A také noviny. Od začátku devatenáctého století má totiž zákonem daný nárok na jeden výtisk ze všech vydaných novin na území Moravy. Neexistuje lepší kronika veřejného života, než denní tisk. Uvědomují si to i badatelé a studenti, kteří si právě tento artikl často půjčují. Novinový papír však není určen k tomu, aby přetrval staletí. Časté listování mu nedělá dobře, trhá se, noviny přestávají být čitelné. Knihovna se tento problém rozhodla řešit. "Ukázalo se, že je nezbytné co nejdříve zachránit nejohroženější výtisky archivací. Proto jsme zpracovali projekt, který byl následně finančně podpořen z takzvaných Norských fondů," uvedl správce historického fondu knihovny Miloš Korhoň. Od počátku však podle něj stála knihovna před zásadní otázkou. Digitalizovat, nebo mikrofilmovat? "Zatímco mikrofilm má uváděnou životnost šest set let, nikdo neví, co bude s dnešními digitálními daty. Systém jejich dlouhodbé archivace není dosud vyřešen, podobný problém jako my řeší třeba i Národní knihovna. Proto jsme se rozhodli raději zvolit sice náročnější, ale z hlediska bezpečnosti jistě přijatelnější cestu," vysvětlil Korhoň. Vyvolaný negativ se následně duplikuje a vyvolá jako pozitiv. Zatímco negativ směřuje do archivu, pozitiv slouží pro výrobu dalších kopií. "Používáním se totiž film opotřebovává a časem dojde k jeho zničení. Až se to stane, prostě se vytvoří nová kopie," vysvětlil Korhoň. Zájemci ale o digitální verzi nepřijdou. Mikrofilmy totiž knihovna nechává skenovat a postupně je zavádí do své databáze. "Bohužel ji zatím nemůžeme celou zveřejnit na internetu, na noviny se totiž vztahuje autorský zákon," upozornil Miloš Korhoň. K dispozici tak budou pouze noviny starší sta let. Všechny ostatní však nabídne studovna, ať už v digitální podobě na počítačích či mikrofilmové na speciálních čtečkách.

V současné době má knihovna hotových asi čtyři sta tisíc stránek, dalších dvě stě tisíc musí stihnout do dubna, kdy skončí podpora fondů. "Vybrali jsme proto ty nejohroženější tisky. K archivaci ale máme zhruba deset milionů stránek. Budeme proto na jejich záchranu shánět peníze na dalších místech," upřesnil Korhoň. Odborníci nyní vybrali několik německy i česky psaných listů vycházejících do roku 1945. "Je na nich dobře patrný vývoj třenic mezi těmito národy," zdůvodnil Korhoň.

Vědecká knihovna na mikrofilmování novin zřídila zvláštní pracoviště, na kterém na plný úvazek pracují dva lidé. Ti zvládnou za měsíc nafotit zhruba dvacet dva tisíc stran.