Unikátní modlitební knížky z 18. a 19. století jsou od pátku k vidění v olomouckém Arcidiecézním muzeu. Jedná se vesměs o originály: jejich autoři, často venkovští učitelé či úředníci, je totiž vytvářeli ručně. Knížky pocházejí ze sbírek bibliofila Jana Poše. Výstava s poetickým názvem Růžová zahrádka bude v muzeu k vidění až do května.

"Sbírky modlitebních knížek se nám podařilo z pozůstalosti Jana Poše získat už v roce 2002, až nyní se nám naskytla vhodná příležitost k jejich vystavení," řekl ředitel muzea Pavel Zatloukal. Muzeum umění totiž letos věnuje knižnímu umění speciální pozornost.
Výstava představuje čtyři stovky vzácných děl. "Zdobené rukopisné modlitební knížky jako osobní předměty křesťanské zbožnosti byly rozšířeny v Čechách a na Moravě zhruba v letech 1750 až 1850. Poměrně vysoký počet zachovaných rukopisů, etnografický výzkum i řada publikovaných článků dokazují, že nešlo o produkci sporadickou a náhodnou, nýbrž o specifický, soustavný a významný projev lidové tvorby, typický především pro území Čech a Moravy, který nebyl ještě zcela zhodnocen. Posláním naší výstavy je tento pozapomenutý jedinečný fenomén, který patří do historie knihy u nás, představit veřejnosti,“ řekla autorka koncepce výstavy Anežka Šimková. Název výstavy je podle ní odvozen od jednoho konkrétního díla. Modlitební knížky se na samostatné výstavě na našem území vystavují znovu po více než sto letech. "V roce 1895 bylo na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze vystaveno několik stovek rukopisů," podotkla Šimková.

"Tvůrci těchto malovánek neměli profesionální školení, ale chopili se svého úkolu zcela spontánně a se zaujetím. Více či méně diletantský charakter jejich výtvorů prozrazuje nejen jejich technické provedení za použití co nejjednodušších a nejsnáze dosažitelných prostředků, ale i naivně zjednodušené podání a v neposlední řadě i výběr témat, inspirovaných sice v mnoha případech tzv. vysokým uměním, nicméně redukovaným častokrát do zcela elementární podoby,“ uvedl historik umění Pavel Černý z Univerzity Palackého v Olomouci. Jak však doplnil, rukopisné modlitební knížky jsou schopny oslovit čtenáře a diváka bezprostředně a přímo právě díky své upřímné a nekomplikované naivitě, vypovídající v mnoha případech i o citově vřelém a osobním chápání náboženské věrouky.

Modlitební knížky zaujaly kunsthistorika Jana Poše (1920-1996), který je začal systematicky shromažďovat. Právě díky němu se zachovaly do dnešní doby. Sbírku po jeho smrti věnovala olomouckému muzeu Pošova žena Kateřina, mimo jiné významná spisovatelka a jedna ze zakladatelek olomouckého Academia filmu.
Výstavu doprovází výpravná publikace, autoři ve spolupráci s renomovaným pražským nakladatelstvím Arbor vitae připravili i lahůdku - repliku modlitební knížky z roku 1824. Ve vybraných padesáti exponátech si mohou na výstavě návštěvníci i zalistovat, byť pouze virtuálně.
Vernisáž je naplánována na čtvrtek, k vidění bude výstava až do 3. května.