Reklama

Středa 12. prosince 2018, svátek má Simona, venku je -0.1 °C

Muzeum umění zahajuje největší výstavu ve své historii. Rozlomená doba 1908 – 1928 nabídne to nejlepší z avantgardy

Kultura

20.9.2018

red

Přes 400 obrazů, soch, časopisů, knih, plakátů zapůjčených ze šesti desítek institucí z deseti evropských zemí; Filla, Kupka, Oppenheimer, Kokoschka, Moholy-Nagy, Kassák, Bortnyik, Witkiewicz, Strzemiński a další. To je velmi stručná statistika jedinečné výstavy Rozlomená doba 1908 – 1928 | Avantgardy ve střední Evropě, která začíná už 20. září v Muzeu umění Olomouc.

Projekt se zaměřuje na vývoj avantgardního umění ve střední Evropě  na pozadí dramatických událostí, které přineslo závěrečné desetiletí Rakouska-Uherska a úvodní desetiletí nástupnických států. Význam výstavy podtrhuje i to, že nad ní převzal záštitu předseda evropského parlamentu Antonio Tajani a také ministři kultury zemí V4 a Rakouska. "Ta výstava je naprosto výjimečná. Nikde ve střední Evropě se nic podobného nekonalo, pokud tedy nepovažujeme za součást střední Evropy Mnichov. Tam před několika lety připravil obdobnou výstavu velký mezinárodní tým odborníků ze Spojených států a Evropy," uvedl spoluautor výstavy Karel Srp.

Foto: Jan Procházka

V Muzeu umění se návštěvníci mohou těšit na díla stovky autorů, mezi nimiž jsou Emil Filla, František Kupka, Max Oppenheimer, Marianne (My) Ullmann, Oskar Kokoschka, László Moholy-Nagy, Lájos Kassák, Sándor Bortnyik, Stanisław Ignacy Witkiewicz (Witkacy), Władysław Strzemiński, Eugen Krón, Anton Jaszusch, Josip Seissel (Jo Klek), Marcel Janco a mnoha dalších. "Z jedinečné vzájemné konfrontace prezentovaných děl byli nadšeni i pracovníci zapůjčitelských institucí, kteří se účastnili instalace," podotýká Šárka Belšíková, kurátorka Muzea umění Olomouc. Mnohá díla díla bylo velmi obtížné do Olomouce dostat, protože patří do stálých expozic a je tedy téměř nemožné vidět je všechna pohromadě.

Výstava má dvanáct částí, které představují avantgardní umělecké tendence v Rakousku-Uhersku a v nástupnických státech. Ukazuje také velice důležité médium – umělecké časopisy. Díky nim je patrná jednotná řeč avantgardy napříč různými státy.  

Foto: Jan Procházka

Rozlomená doba je největším projektem v historii Muzea umění a je to také poprvé, co bude jedné výstavě věnováno celé patro. Těžiště je v hlavním sálu Trojlodí, kde převažují především obrazy a sochy. Doplňují je expozice typografie, časopiseckých a knižních obálek, fotografické i plakátové tvorby v prostorách Kabinetu. Oživující součástí, která prolíná celou expozicí, je pestrá projekce dokumentačních filmových záběrů. Sál Beseda je pak věnován samostatnému promítání ukázek dobové filmové tvorby. Významnou součástí projektu jsou doprovodné programy pro veřejnost – edukační zóna je umístěna v prostoru Salonu. Návštěvníci budou mít pro lepší orientaci k dispozici tištěného průvodce, jehož autory jsou Karel Srp a Lenka Bydžovská.

Hlavní motivací vzniku výstavy je vědomí stále trvající izolovanosti vlastních dějin umění od středoevropského kontextu a snaha poznat kulturní dějiny v jednotlivých státech tohoto teritoria jako základní podmínky hlubšího porozumění dějinám vlastním. Proto také výstavu uvidí postupně až do roku 2020 také v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku.  Součástí projektu bude i vydání rozsáhlé odborné české a anglické publikace Rozlomená doba 1908 – 1928. Avantgardy ve střední Evropě s příspěvky mezinárodního kolektivu historiků umění, připravované v Arbor vitae.  

Výstava Rozlomená doba je součástí mezinárodního projektu, který uspěl v dotačním programu Kreativní Evropa – Kultura, zahrnuje také mezinárodní vzdělávací program pro studenty a jejich mentory, odbornou publikaci a národní vzdělávací programy.

Foto: Jan Procházka

Koncert Krzysztofa Pendereckého

Na 190 hudebníků a sboristů krakovské Filharmonie K. Szymanowského slavnostně zahájí výstavu 20. září v 17:00 koncertem v olomouckém chrámu Panny Marie Sněžné koncert. Taktovky se ujme světově proslulý polský skladatel a dirigent Krzysztof Penderecki, pro něhož je to svým způsobem i oslava pětaosmdesátin. Zazní duchovní skladba Credo, za níž obdržel v roce 2001 Cenu Grammy za nejlepší sborové dílo. Vystoupení krakovské filharmonie je zároveň zahajovacím koncertem olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby.