Náboženská bratrstva byla v ranném novověku významným fenoménem. Formovala se při farnostech, kterým členové bratsrtev nezištně pomáhali. Přiblížit činnost bratstev, která do konce osmnáctého století fungovala na Moravě, si klade za cíl i nová výstava, otevřená v Arcidiecézním muzeu.

Řekne-li se v současnosti bratrstvo, vybaví se uzavřená skupina lidí s povahou tajného spolku a s mystickými sklony, která se snaží ne zcela legálními prostředky prosadit své cíle. V minulosti však onen termín rozhodně neměl tento pejorativní význam. V době baroka byla náboženská bratrstva důležitou součástí společnosti a kultury.

"Náboženská bratrstva představovala v raném novověku důležitý fenomén. Byla to dobrovolná sdružení v rámci římskokatolické církve, v nichž převažovali laici. Vznikala v městech i vesnicích, při jednotlivých farnostech. Přestože je nazýváme náboženská, zahrnovala také důležité sociální a kulturní aspekty. Zasahovala intenzivně do každodenního života člověka a podchycovala celou společnost, z čehož vyplýval i jejich vliv. Byla i důležitými hospodářskými subjekty. Podílela se totiž na financování stavebních aktivit i liturgického provozu, a byla tak rovněž důležitými zadavateli uměleckých zakázek," vysvětlila kurátorka výstavy Martina Potůčková. Zrušení těchto společenství v rámci josefínských reforem podle ní neznamenalo jen ztrátu majetku bratrstev, který dnes můžeme vnímat jako umělecké předměty, ale i zánik autonomního a zároveň téměř všudypřítomného společenství věřících.
Dnes už se podle Potůčkové o jejich významu ví jen málo. "Bratrstva přitom tvořila nedílnou součást křesťanské kultury od středověku až po osvícenství. Anglický historik John Bossy je nazval společenstvími zázraku. Výzkum tohoto fenoménu a jeho rozhodující role v utváření evropské raněnovověké kultury započal teprve nedávno a naše výstava na něj navazuje," dodala Potůčková s tím, že tým odborníků, složený z historiků umění, muzikologů, historiků, muzeologů nebo literárních vědců zkoumal roli náboženských bratrstev na Moravě dva roky, v letech 2008 až 2009, a to díky podpoře Grantové agentury České republiky. Dnes otevřená výstava Zbožných duší úl představuje výsledky jejich práce

O rekonstrukci zmizelého světa zbožných bratrstev na Moravě v 17. a 18. století se výstavní projekt podle Potůčkové pokouší prostřednictvím dochovaných předmětů, určených pro liturgické, vzdělávací, disciplinační i reprezentační potřeby těchto sdružení. "Vystaveny jsou obrazy z oltářů bratrstev, procesní sochy, liturgický mobiliář, bohatě zdobené členské matriky, tisky, členské lístky, pečetidla, schvalovací listiny nebo svátostky. Všechny exponáty podávají drobná, přesto ale zajímavá svědectví o dávné vnitřní krajině bratrstev," řekla kurátorka. Výběr se přitom řídil nejen dostupností a zachovalostí předmětů, ale vzhledem k omezené kapacitě výstavních prostor také jejich rozměry. "Až na pár výjimek proto chybějí plátna zhotovená pro bratrské oltáře, která náleží k nejčastěji dochovaným památkám na náboženská bratrstva," dodala. Exponáty zapůjčilo celkem 36 institucí a farností, vystavené předměty pocházejí například z kroměřížských arcibiskupských sbírek, z Moravské galerie v Brně, olomoucké Vědecké knihovny, Zemského archivu v Opavě nebo římskokatolických farností v Dolanech, Nákle nebo u kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci.