Olomoucký kraj a jeho instituce se připravují na oslavy příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, od něhož letos uplyne 1150 let. V Arcidiecézním muzeu, Vlastivědném muzeu a ve Vědecké knihovně budou probíhat tematické výstavy. Součástí oslav budou také komentované prohlídky vybraných kostelů a kraj se bude podílet i na speciálním informačním materiálu pro turisty zaměřeném na církevní turistiku.

Olomoucký kraj na přípravách oslav spolupracuje se svými příspěvkovými organizacemi, Národním památkovým ústavem, Muzeum umění v Olomouci a katolickou i pravoslavnou církví. Vlastivědné muzeum a Vědecká knihovna, které patří kraji, společně připraví expozici věnovanou Cyrilovi a Metodějovi. Muzeum umění má na starosti přípravu cyrilometodějské expozice ve svém Arcidiecézním muzeu. Vlastivědná knihovna se rovněž podívá na téma věrozvěstů obecněji a připomene misionáře, kteří odcházeli z našeho regionu šířit víru do světa, například do Ameriky. Řada exponátů z těchto výstav se bude v průběhu let 2013 a 2014 prezentovat také na dalších místech, například v Praze a ve Zlíně.
Při této příležitosti se rovněž připravuje informační materiál s tématikou církevních památek, poutních míst a poutních cest na Moravě. Pod názvem Duchovní dědictví Moravy a Slezska jej společně vydají Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Zájemci si kromě využití tištěné publikace a elektronické verze ve formátu pdf budou moci informace stáhnout prostřednictvím speciální aplikace přímo do svých mobilních telefonů.
Podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera se součástí oslav stane také projekt Otevřené brány, během něhož proběhnou ve vybraných chrámech komentované prohlídky. Na celostátní úrovni se uskuteční odborné konference v Praze a na Velehradě a vzniká též celovečerní film s pracovním názvem Cyril a Metoděj - apoštolové Slovanů. Oslavy vyvrcholí 4. a 5. července na Velehradě.

Cyril a Metoděj přišli na Velkou Moravu v roce 863 z řecké Soluně. Sestavili první slovanské písmo hlaholici a na základě slovanských nářečí také církevní jazyk - staroslověnštinu. Do ní pak přeložili důležité části Bible a vedli v ní mše. Centry Velké Moravy byla hradiště na území dnešních Mikulčic a Starého Města, k nimž se později přidalo také hradiště v Olomouci. Po pádu říše se olomoucké hradiště jako jediné z těchto tří center udrželo a stalo se nositelkou velkomoravských tradic. "Nálezy z posledních padesáti let jasně ukazují, jakou důležitou roli Olomouc v tomto období hraje," konstatoval historik Miloslav Pojsl z katedry církevních dějin a dějin křesťanského umění Univerzity Palackého.