V české kotlině a moravských úvalech bývá radostný pocit v oblasti umění spíše vázán na projev mluvený, poetický, dramatický či komediální. S hudbou, zejména hudbou starší jde o jev sporadický. Druhý koncert Podzimního festivalu duchovní hudby však prokázal, že koncertování i před několika staletími se takovou atmosférou mohlo vyznačovat. I když byl nedělní koncert po stránce dramaturgické naplněn převážně díly z 18. století, měl charakter události naplněné "hudební milosti", jíž radost není cizí.

Na Klášterním Hradisku koncertovali výteční interpreti, jimž nebyl cizí niterní prožitek, ale ani nakažlivá sugestivnost pohody, klidu a nadšení násobená perfektní souhrou a porozuměním. Pěvkyně Simona Houda-Šaturová obdarovaná slovanskou úsměvností spolu s charismatickou cembalistkou Barbarou Marií Williovou a elegantním gentlemanem Christianem Leithererem s historickými klarinety si získali posluchače již svými prvními vstupy - Händelovou Sonatou C dur a áriemi z opery Rinaldi z oratorií Joshua Lascia a Samson. Svými výkony doslova okouzlili a prozíravě svou sugestivní hravost dokázali vygradovat do té míry, že ohlas na přídavek v podobě Mozartovy skladby Aleluja vyústil ve spontánní ovace.
Trojice umělců postavila svůj program na proměnnosti. Ta spočívala ve střídání a prostupování vokálních a instrumentálních momentů, ale také se projevila v kontrastních polohách, jež cembalo, barokní klarinety i hlasový projev umožňují a které skladatelé svým tvůrčím spektrem publiku nabídli. Připomeňme si, že během večera byly ve slavnostním sále Klášterního Hradiska uvedeny skladby G. F. Händela, J. P. Rameaua, W. A. Mozarta, M. Corettea, A. Scarlattiho, J. Haydna, G. Sciroliho a J. S. Bacha.
Závěr drobného komentáře k úspěšnému koncertu vyplňme poznámkou, že se v klimatu mimořádného večera projevil i nepochybný vliv kultivace, jenž provází duchovně orientované pořady. Ústí do smíru, vděčnosti a radosti.

Podzimní festival duchovní hudby bude pokračovat svým třetím koncertem toto úterý od 19 hodin v Husově sboru. Setkají se zde pěvecká legenda, bas Richard Novák a fenomenální hornista Radek Baborák. Husův sbor se promění v hudební síň, v níž budou k radosti obdivovatelů duchovní hudby interpretovány slavné Dvořákovy Biblické písně a díla obdobného zaměření, jež vznikla k chvále Boží. Nejpozoruhodnější na nich je umělecký rozměr a hloubka, jimiž je vzdán hold posmrtné milosti, jež se skrze interpretaci zesnulým dostává. V Dvořákově případě šlo o skladatelova otce, jehož osud se naplnil.
Velikost zážitku samozřejmě odpovídá virtuozitě interpretů. Z nich je v Olomouci nejznámější pěvec Richard Novák; jeho více než padesátiletá hudební dráha je protkána úspěchy na zahraničních soutěžích a podiích. V minulém roce oslavil své osmdesátiny, v den koncertu slaví své 81. narozeniny. Dokonale si rozumí s varhaníkem Petrem Kolářem, který působil v brněnské bazilice a katedrále, byl sbormistrem brněnské opery a oslovil svými výkony posluchače v mnoha zemích světa. Vzájemný respekt obou umělců je předpokladem pro jejich bezchybnou koncertní kooperaci.
Druhá část večera patří nejlepšímu českému hornistovi Radku Baborákovi, který přináleží mezi nejvýraznější osobnosti mezinárodní hudební scény. Ve dvanácti letech se stal absolutním vítězem Concertina Praga. O tři roky později získal třetí cenu na soutěži Pražského jara a stal se laureátem Grand Prix Unesco. V letech 1990 až 1994 pokračoval ve studiích na Pražské konzervatoři u profesora Bedřicha Tylšara. Během studií zvítězil na mezinárodních soutěžích v Ženevě (1993), v Markneukirchenu (1994) či ARD v Mnichově (1994). Obdržel Grammy Classic Award (1995) a cenu Davidow. Paralelně se soutěžními úspěchy se rozvíjela jeho sólová kariéra. Vystupoval v mnoha zemích Evropy a v Japonsku s celou řadou světových orchestrů, například s Berlínskou filharmonií, Mnichovskou filharmonií, Mozarteum orchestra Salzburg, Radio France Orchestre, Petrohradskou filharmonií, Londýnským královským symfonickým orchestrem, Symfonickým orchestrem NHK Tokio, New Japan Philharmonic a řadou dalších. Jeho koncerty jsou natáčeny rozhlasovými a televizními stanicemi. Je sólistou a uměleckým vedoucím Českého hornového sboru (Jan Musil, Jan Vítek, Jakub Hořejší, Jan Mach, Lukáš Korec, Mikuláš Kostka, Miloš Kovařík), který pod jeho vedením přednese díla Johannese Brahmse, Antona Brucknera, Giovanni Gabrieliho, Charlese Koechlina, Donalda Lo Presti a Samuela Schmidta. Hudební výjimečnost se v programu váže k Brucknerově Symfonii č. 9 v úpravě pro osm lesních rohů.
Koncert je dobře akceptovatelnou kuriozitou letošního ročníku festivalu.