Stavební uzávěra, kterou město může zarazit stavbu věžáku Šantovka Tower, neprošla včerejší radou. Podle primátora jen kvůli formalitám, jednat se o ní bude znovu za měsíc. Mezitím byla ale potvrzena delší dobu tušená skutečnost: kvůli chybě dávných úředníků neexistuje ochranné pásmo památkové rezervace, s nímž počítá nový územní plán. Jeho změna, která by definitivně zamezila stavbě výškových budov ohrožujících panorama města, tak bude ještě mnohem složitější. Profitovat by z toho mohli hlavně investoři.

Podobu kontroverzního věžáku navrhl britský architekt Robert Bishop. Foto: Jan Procházka

Stavební uzávěra zatím neprošla, cesta k věžákům je volná

Kauza výškových staveb v centru Olomouce pomalu píše novou kapitolu. Radní měli včera na stole stavební uzávěru v oblasti Šantovy ulice. Pokud by prošla, znamenalo by to, že kontroverzní Šantovka Tower se stavět nezačne. Jenže ke schválení uzávěry nakonec nedošlo. “Před samotným hlasováním o uzávěře bylo nutno se vypořádat s devíti námitkami, které k ní byly vzneseny. Vzhledem k tomu, že s navrhovaným způsobem vypořádání jsme nesouhlasili, k samotnému hlasování o uzávěře nemohlo dojít,” konstatoval dnes primátor Antonín Staněk. Město chtělo původně výškovým budovám v okolí centra zabránit pomocí nového územního plánu. Ten ale investor Šantovka Tower napadl loni v únoru u soudu, který nakonec limity zrušil. Městu dal čas do konce roku, aby výškovou regulaci v územním plánu lépe odůvodnilo. Úředníci to však nestihli a od ledna limity přestaly platit. Investorovi věžáku se tak otevřela cesta, aby si znovu zažádal o razítka potřebná k zahájení stavby. To první - od radničních památkářů - už letos v červnu získal. Stavební uzávěra je v současné době zřejmě jeden z mála prostředků, jak radnice může stavbě mrakodrapu zabránit. Město je ale v tomto dosti radikálním kroku velmi opatrné. “Nemáme, oč se opírat, rozhodnutí o stavební uzávěře je v historii Olomouce bezprecedentní, ani v České republice neexistuje precedentní zdroj. Rada města svým jednáním připravuje vlastně precedentní rozhodnutí, proto jsme pečlivě zkoumali veškeré námitky,” zdůvodnil zdlouhavé jednání, na které si stěžuje i opozice, primátor Staněk. Stavební uzávěra by platila do té doby, než bude schválena změna územního plánu, která by stavbu výškových budov zarazila definitivně. Nově by pak výška zástavby byla stanovena na dvacet sedm metrů, územní plán by připouštěl i jednu maximálně čtyřicet metrů vysokou dominantu.

Primátor: ochranné pásmo rezervace neexistuje!

Vyšla však najevo další komplikace. Ochranné pásmo městské památkové rezervace, v němž by platily limity, s nimiž počítá územní plán, totiž podle primátora neexistuje. A to kvůli dávné chybě úředníků ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. S tímto argumentem už loni pracovali i právníci investora věžáku, nyní se podle Staňka potvrdil. “Jsem tímto faktem opravdu zděšen. Nemáme se o co opřít! Jako prioritní proto vidím urychlené jednání s ministerstvem kultury a Olomouckým krajem v této záležitosti. Ochranné pásmo je třeba neprodleně stanovit,” zdůraznil Staněk. Na proces stavební uzávěry to ale nebude mít vliv. Rada by ji mohla schválit už na svém příštím zasedání 13. září. Proti stavební uzávěře není odvolání, může ji ale zrušit soud.

Současná radnice mrakodrapy nechce

Současné vedení města není stavbě mrakodrapu nakloněno, jedním dechem ale primátor odmítá spojování výškových limitů s konkrétní stavbou. “Naším cílem je chránit kulturní obraz města a jeho dědictví, včetně jeho siluety. Mimo jiné se toto týká i stanovení výškových limitů. Rozhodnutí musí být obecné povahy, nemůže se jednat o konkrétní rozhodnutí proti konkrétnímu vlastníkovi či konkrétní budově, musí platit ve všech případech,” zdůraznil Staněk.
Investor mrakodrapu Šantovka Tower, společnost Office Park Šantovka, se k celé kauze vyjadřuje jen sporadicky. "Jednotlivé kroky kolem přípravy projektu dlouhodobě nekomentujeme. Pokud by mělo docházet k poškozování práv investora, bude se bránit všemi dostupnými prostředky. Jsme ale rádi, že vedení města uznalo neexistenci ochranného pásma památkové rezervace," sdělil mluvčí společnosti Juraj Aláč. Stavba sedmdesát čtyři metrů vysokého mrakodrapu měla původně začít už v roce 2014, trvala by asi rok a půl. Autorem návrhu, který vzbudil vlnu nevole i sympatií, je architekt Robert Bishop z londýnského ateliéru Benoy.
 

Dostane šanci i Tesaříkova Spiritualia?

Komplikace ohledně neexistujícího ochranného pásma by mohla hrát do karet i dalšímu výškovému projektu v oblasti. Podnikatel Josef Tesařík už před časem ohlásil svůj záměr postavit vedle svého stávajícího věžáku BEA centrum na třídě Kosmonautů padesát tři metrů vysokou věž Spiritualia. Povolení stihl získat těsně před schválením nového územního plánu v září 2014. Letos v březnu mu ho ale, na základě výškových limitů v novém plánu, zrušil krajský úřad a projekt tak dostal stopku. Tesaříkova společnost Tesco SW nad tím tehdy vyjádřila rozhořčení, nechala se slyšet, že se chce soustředit na jiné projekty v oblasti.