Stojí vám za domem stará opuštěná kotelna? Dost možná, že se už o ni zajímá potencionální investor. Ti si totiž začali podobných staveb uprostřed hustého osídlení všímat. Místo nevábné, ale nenápadné barabizny může během pár měsíců vyrůst zbrusu nový bytový dům nebo třeba nonstop herna. Obyvatelé okolních domů jsou většinou proti, nikdo se jich ale moc neptá.

Opuštěná kotelna? Ideální investice

Pro opuštěnou průmyslovou budovu či areál se už pomalu vžilo anglické pojmenování brownfield. Jejich revitalizace je celoevropským trendem. Dost často totiž takový brownfield stojí na velmi lukrativním místě. V Olomouci v nedávné době zanikly dva. Opuštěné Milo se mění v bohatou čtvrť Šantovku, z mapy města už zmizel i areál sladovny na Nové Ulici, kde roste hotel a administrativní komplex. Malých brownfieldů však ve městě najdete mnohem víc.

V dobách, kdy dálkové vytápění bylo ještě pouhým snem na papíře, potřeboval každý blok domů svou vlastní kotelnu. Na sídlištích jich vyrostlo bezpočet. Sen se z papíru do reality nakonec přece jen přenesl a kotelny svému účelu přestaly sloužit už před mnoha lety. Na celém území města jich doposud stojí desítky. Jen některé jsou stále využívané teplárenskou společností Olterm, kterou spoluvlastní město. Část kotelen, které Olterm na město převedl, slouží jako sklady. "Je v nich uložen různý materiál, technická zařízení nebo třeba nevyužitý nábytek," přiblížila vedoucí majetkoprávního odboru města Olomouce Gabriela Křížková. Ty nevyužité však chátrají, stávají se útočištěm bezdomovců a cílem dobrodružných dětských výprav, při kterých ovšem může snadno dojít k úrazu. V poslední době si ale opuštěných budov začínají všímat investoři, kteří v nich vidí ideální příležitost, jak poměrně levně přijít k pozemku na atraktivním místě, ke kterému by se jinak dostali velmi těžko. A město jim k tomu chce dát zelenou. "Nevyužitých kotelen se postupně chceme zbavit. Ke každé je potřeba nechat zpracovat znalecký posudek a patřičnou dokumentaci a potom ji můžeme nabídnout k prodeji. Cena se většinou pohybuje okolo dvou milionů korun," vysvětlila Křížková. V poslední době nabídlo město ke koupi čtyři objekty na Lazcích, v nejbližší době se chce v této městské části zbavit i dalších. "Prodej bude řešit zářijové zastupitelstvo," doplnila Křížková. K prodeji by postupně mělo město nabídnout všechny nevyužívané kotelny, kolik jich nakonec bude, však zatím není známo. "Budeme to řešit postupně, jak nám je bude předávat společnost Olterm," uvedla Křížková.

Lazce: žádné další domy tu nechceme

Jednou z nich je i bývalá kotelna na ulici Dlouhá na kraji sídliště Lazce. Před časem ji za pět milionů korun od města koupila prostějovská developerská společnost, která tu chce vybudovat bytový dům. Proti se však postavili místní. Vadí jim, že rozsáhlá budova by nejen zabrala stávající zeleň, ale doposud otevřený prostor by svou hmotou doslova ucpala. Proti stavbě už vznikla i petice, kterou měli minulý týden na stole olomoučtí radní. "Sídliště Lazce patří k nejhezčím panelákovým sídlištím v Olomouci, a to zejména proto, že mezi výškovými osmipodlažními panelovými domy je ponecháno relativně dostatečné množství volného prostoru kompenzujícího jinak výraznou stísněnost a nadměrnou zahuštěnost panelových sídlišť obecně. (...) Zelené plochy vytvářející přirozené zóny výrazně zmírňují a vyvažují negativní dopady velké koncentrace lidí bydlících na omezené ploše. V případě realizace této stavby dojde k dalšímu zahuštění zástavby na Lazcích se všemi negativními důsledky. (...) Obyvatelé okolních domů budou mít výhled přímo do oken nového obytného bloku. Výrazně utrpí charakter i vzhled sídliště Lazce, kde obytné domy byly situovány způsobem zajišťujícím alespoň minimální odstup a soukromí svých obyvatel," shrnuje výhrady obyvatel autor textu petice Jan Bardoň.

Stavba se nelíbí ani komisi místní části Lazce. "Měli jsme to na stole asi před rokem a řekli jsme, že tu něco podobného nechceme. Nicméně náš hlas je pouze poradní, rozhodnout musí zastupitelstvo," sdělil předseda komise Radim Schubert. Ani vedení města zatím ke stavbě nezaujalo jednoznačné oficiální stanovisko. "Rada zatím neudělala žádný závěr, je to otevřené téma, kterým se bude zabývat zastupitelstvo na podzim" konstatoval primátor Martin Novotný. Zastupitelé přitom už měli jednání o projektu na programu dvakrát, na poslední chvíli však bylo téma pokaždé staženo. Vedení města nicméně dává signály, že stavba mu nevadí, Lazeckým prý navíc vyšlo vstříc, když souhlasilo, že z pole na ulici Dlouhá vznikne v budoucnu park. Ten by se měl v budoucnu táhnout až ke křižovatce s ulicí Dobrovského a prodloužit tak unikátní zelený pás, který se nepřetržitě potáhne podél celého toku Mlýnského potoka od Tržnice až k přírodnímu koupališti Poděbrady.

Stačí se zalíbit úředníkům

Co můžete v dané lokalitě postavit, určuje územní plán. Jeho podoba z konce devadesátých let je však zastaralá a v současné době si jeho změnu vyžádá většina komplikovanějších staveb. Už několik let proto probíhá příprava plánu nového, který bude počítat s řízeným rozvojem města na příští desetiletí. "Územní plán nicméně pracuje s velkým měřítkem. Netýká se konkrétních budov, ale například plochy sídliště. Může říct, kde bude klidová zóna, kde se počítá s výstavbou, ale o využití konkrétní budovy musí být rozhodnuto individuálně, to je opravdu nad rámec plánu," podotkl vedoucí odboru koncepce a rozvoje Radek Dosoudil.
Developeři se tak musí hlavně zalíbit úředníkům. Na Lazcích se jim to evidentně povedlo. Kromě plánů s bytovým domem tu nedávno z jedné chátrající kotelny vznikla herna.

Majitel budovu koupil se záměrem vybudovat v ní kadeřnictví, během stavebního řízení se však obrátil na úředníky s úmyslem původní záměr změnit a z kotelny udělat hernu. A bylo mu vyhověno. "Není to příjemný fakt, že v dnešní době místo služeb pro občany vznikají jen herny. Na Lazcích je přitom velká poptávka po dětském nebo rodinném centru. Je to škoda," konstatoval předseda lazecké komise Radim Schubert. Heren je totiž na Lazcích víc než dost. Jen v blízkém okolí se nacházejí další čtyři.

Nesouhlasíte? Máte smůlu

Plán s bytovým domem zrealizovala přes odpor místních i developerská společnost na Polské ulici. A to způsobem, který připomíná parazitující houbu na kmeni stromu. Ovšem o symbiózu se zřejmě jednat nebude.
K panelovému domu byla dřív těsně přistavěna kotelna. Tu developer koupil, zboural a na jejím místě k obnažené boční zdi přilepil další dům. A jakoby stavbou, která se k obyvatelům paneláku otáčí zády, chtěl symbolicky říct, co si o nich myslí. Ti totiž s projektem nesouhlasili. "Většina z nás byla proti. Ale nic nezmůžeme. Soudit se nikomu nechce," podotkl František Kozelka, který bydlí v dotčeném domě. Majitelé bytů se prý o stavbě dozvěděli až na poslední chvíli. "Možná to někde vyvěsili, aby splnili povinnost, ale nikdo o stavbě nevěděl, dokud nezačali obcházet byty," stěžuje si na arogantní přístup developera Kozelka. Další dům s několika desítkami bytů ještě zhorší parkovací situaci. "Slíbili nová parkovací místa, to ale nemohou dodržet. Navíc je kvůli novému domu zhoršený výhled na silnici. Když vyjíždíte, není tam skoro vidět," doplnil Kozelka.

Vzhledem k tomu, že skupování technických budov je zřejmě jediným způsobem, jak uprostřed zástavby získat stavební parcelu, lze předpokládat, že tento trend bude ještě sílit. A jelikož plocha kotelen není příliš velká, je pravděpodobné, že se stavby budou drát do výšky. Úředníci i politici se tak nejspíš brzy dostanou pod dvojí tlak. Developeři budou chtít stavět a občané budou proti nim psát petice. Kdo vyhraje? Současný vývoj napovídá, že spíše ta první strana.