Bibliofilské hnutí si letos připomnělo sté výročí svého založení. Stalo se relativně výlučnou záležitostí a stále čas od času vydá plody, které zůstanou uchovány jako doklady o vysoké knižní kultuře, jež byla a stále ještě je Čechům vlastní. Regionální možnosti k pěstování bibliofilského hnutí jsou nepatrné, neboť vyžadují nejen hluboký zájem, ale i značné prostředky a čas, tedy čeho lidem přebývá velmi vzácně.

Přesto je třeba upozornit, že v probíhajícím jubilejním roce se mezi čerstvými bibliofiliemi objevil krajový opus, který dokládá, že knižní kultura ani na Hané ještě není Popelkou a žije. Zásluhu o to samozřejmě nemůže mít nikdo jiný než knihovník Bohuslav Smejkal, živá bibliofilská legenda Olomouce. Bibliofilské podoby nabyla jeho přednáška Nevšední zásluhy tiskařské rodiny Krylů o českou bibliofilii, kterou přednesl v Kroměříži 15. listopadu 2005. Hodnotný text je zcela vyčerpávající historii nejen samotné rodiny, jež se stala legendou, ale i hlubokým zamyšlením nad ušlechtilostí oboru, jenž sto let povyšuje knihu na artefakt velkého významu. Dílo vydal architekt Jiří Kryl, pravnuk zakladatele tiskárny Kryl a Scotti v Novém Jičíně pro účastníky valné hromady Spolku českých bibliofilů, konané letos v květnu v pražské budově Mánesa. Ke každému z 350 číslovaných výtisků je přiložen grafický list Lucie Raškovové s motivem tiskařského stroje. Grafická příloha má dvojí podobu, poněvadž tisk z hloubky nemohl být vydán v témž nákladu jako počet bibliofilií, a tak byly zvoleny dvě varianty v nákladech po 175 tiscích.
Velká péče byla věnována tiskařské kvalitě vydané bibliofilie. Titul byl vytištěn písmem Garamond tiskařskými mistry Jaroslavem Janďourkem a Jaromírem Štouralem v grafické úpravě Otakara Karlase.

Základním předpokladem ke zrodu bibliofilie je vždy hodnotný text. Zásluhou Bohuslava Smejkala je historie tiskařské rodiny Krylů napsána češtinou velmi kultivovanou a přesnou, jazykově bezchybnou a přitom přirozenou. Osudy rodiny Krylů by vydaly na román. Bohuslav Smejkal se zhostil role biografa i po své osmdesátce zcela profesionálně.
Grafickou podobu vydané bibliofilie určil Otakar Karlas, pražský absolvent speciálního ateliéru knižní kultury a písma na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Je nositelem řady prestižních cen v soutěžích o nejkrásnější knihy od osmdesátých let až po dnešek. Koncipoval mimo jiné i Štreitovu Cestu ke svobodě.
Autorka grafického listu Lucie Raškovová vystudovala u profesora Jiřího Šalamouna na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a absolvovala odborné stáže v Německu a Rakousku. Vyučuje knihtisku a hlubotisku na grafické škole v Praze.
Výchozí impuls k vydání Nevšedních zásluh tiskařské rodiny Krylů o českou bibliofilii vzešel z Olomouce. Vnímejme těchto několik slov o vydaném díle jako vzdání holdu autorovi literárního textu, letošnímu jubilantu Bohuslavu Smejkalovi, olomoucké bibliofilské osobnosti.