V letošní přehlídce českých a zahraničních souborů se dramatické umění utkalo ve Válce idejí. Dramaturgie festivalu se zaměřila na reflexi politických událostí roku 1989 více či méně sametovými inscenacemi. Na prknech, které znamenají svět jsme na chvíli nahlédli do několika pozoruhodných světů, které hýbou svědomím lidstva směrem k pravdě a lásce a daleko od lži a nenávisti.

Jako Alenka za kouzelným zrcadlem jsme se ocitli za oponou Moravského divadla společně s vlastním nezapomenutelným uměleckým zážitkem. Kromě hlavní budovy přehlídka probíhala v divadelním sále Konviktu, tamtéž v sále Bílá Nora, na náměstí, v Divadle hudby či v šapitó uprostřed Tereziánské Zbrojnice. Na letošní Floře rozkvetla improvizace ve specifickém prostoru i politická satira. Nebývale se zvýšil počet dětí navštěvujících představení pro dospělé. Možná si děti časem prosadí vlastní sekci festivalu?
Hlavní linie přehlídky se důsledně držela tématu moci a jejího udržení. Divadlo Kolovrat uvedlo oceňovanou operní inscenaci o zfalšovaném procesu Milady Horákové v hlavní roli s důstojnou Soňou Červenou.
Jako tajfun vtrhli do všech prostor Moravského divadla Morávkovi herci z multidramatické polyabsurdní inscenace Cirkus Havel. Divadlo Husa na provázku předvedlo vrcholné číslo žonglování s replikami her Václava Havla. Sehrané dramaturgicko-režijní duo Vladimír Morávek- Petr Oslzlý odvedlo náročnou práci nad scénářem, kde se každou chvíli měnil žánr. Od komedie přes frašku, tragedii, až v estrádu a cirkusovou akrobacii. Do textu byly rafinovaně vklíněny pasáže ze známé reportážní knihy Gottland Maria Szczygiela. Zběsilý rej absurdních postav a ikon populární hudby mohl vyústit v jediné: My všichni jsme Láďa!

Téma odcházení z funkce, kterou jsme měli za poslání otevřel druhý den předhlídky Shakespearův Král Lear v podání Divadla Andreja Bagara ze slovenské Nitry. Voicebandové seskupení (pod taktovkou týmu: Adámek-Musilová-Kopecký) uvedlo postmoderní čítanku z denního tisku Evropané. Na trenažér revoluce jsme se dostali v představení Divadla Feste Osmdesátdevět. Mezinárodní projekt reflektující komunistickou minulost Osobní anamnéza se vystřídal s exotičkou látkou: unikátní inscenací v režii Jana Antonína Pitínského Vějíř s broskovými květy sehrálo Divadlo v Dlouhé z Prahy. Cirkusová experimentální česko-francouzská dvojice Décalages na Horním náměstí představila svůj projekt Ta BALADA.

Emigranti z Lublina sem přijeli podumat o problému soužítí a existence člověka s jiným člověkem. Nejtěžší emigrací je však ta vnitřní, která se mění v pustinu myšlenkovou a citovou. Procesem zničení lidské bytosti a vzájemné lásky pomocí ideologie nás provedl pohotový moderátor
Tomáš Dastlík z Divadla Petra Bezruče, které z Ostravy přivezlo inscenaci na motivy Orwellova románu 1984 v dramatizaci a režii Jana Mikuláška.
Jako každý rok festival doznívá zajímavým off programem Open Konvikt. K vidění budou výrazné filmové počiny (Obchod na korze, USA versus John Lennon, Plechový bubínek, Výslech, Katyň, Špinavé ulice atd.), ve středu se uskuteční na nádvoří Konviktu koncert polské šansoniérky Marii Peszek. Na konci bohatého festivalového života vystoupili talentovaní slovenští umělci s trefnými názvy alternativních inscenací: Nikdy niezaliaty čaj a Melting into reality.