Reklama

Úterý 22. října 2019, svátek má Sabina, venku je 14.5 °C

Letňák spojuje město: úklid Cikánské branky začíná, Olomoučanům se otevře nový průchod do centra

Tipy a názory

11.6.2019

Autor: Zuzana Doleželová

Věděli jste, že do areálu Letního kina Olomouc bylo možné vstoupit i z parku pod dómskými hradbami? V rámci projektu Letňák spojuje město by mělo dojít k zpřístupnění takzvané Cikánské branky, kterou byste se pohodlně dostali nejen do samotného amfiteátru, ale také do centra nebo do parku. V příštích dnech bude probíhat čištění a vyklízení zanedbaného prostoru, 18. června pak bude celý projekt představen veřejnosti. A to je teprve začátek...

Vidíte tu hromadu špalků a za ní neprostupné křoví (uprostřed fotografie)? Tak přesně tam se nachází Cikánská branka, která spojuje amfiteátr s parkem pod ním...

Foto: Jan Procházka

Veškeré informace (nejen) k projektu i k pořádaným brigádám naleznete na Letňák spojuje město a na Letní kino Olomouc.

Cikánská branka umožňuje dostat se z parku, tedy z předpolí hradeb, dovnitř do bastionu, kde se dnes nachází přírodní amfiteátr. "Podle pověsti, která se váže k roku 1425, do Olomouce přijela cikánská skupina a domáhala se vstupu na základě listu uherského krále. Velitel stráže ani městský písař ale listinu nepřijali a cikány sem nevpustili. Ti se pokusili o výpad, který skončil tragicky. Při potyčce byl totiž zabit cikánský stařec. Když to viděla mladá cikánka, probodla jednoho z vojáků nožem a utekla před vojáky ke kostelu sv. Václava, kde skočila z hradeb. Tomuto místu se od té doby říkalo Cikánský pád nebo Cikánský výpad. Branka tu vznikla o více než dvě stě let později," vysvětluje Kateřina Kohoutová z Letního kina Olomouc. Přízvisko Cikánská zůstalo brance dodnes. Byla součástí barokního opevnění města (tzv. bastionu), které bylo budováno v letech 1655 až 1676. Dlouhé roky byla zazděná, momentálně ji uzavírají mříže a je neprůchozí. To by se ale mělo už brzy změnit a Olomoučanům by mohla sloužit jako průchod nejen do areálu letního kina, ale také jako spojnice mezi centrem, parkem a dómem. Hojně by ji mohli využívat i turisté.

Prostor branky je v současné době velmi zanedbaný. To však už brzy bude minulostí. Parta dobrovolníků kolem Letního kina Olomouc se rozhodla Cikánskou branku obnovit a zpřístupnit ji veřejnosti. Uvnitř by měla fungovat také kasa pro návštěvníky večerního promítání...

Foto: Jan Procházka

"Od začátku, co máme areál v pronájmu, nám bylo líto, že je branka zasypaná. Park dole je krásný a je škoda, že je takřka nenavštěvovaný. Když Cikánskou branku zpřístupníme, lidé by tudy mohli procházet pod hradbami. Prostor by se otevřel všem a lidé by měli možnost si všimnout i našeho výjimečného amfiteátru, který jen tak někdo nemá," popisuje s úsměvem Kateřina Kohoutová. Areálu Letního kina Olomouc se na tento projekt podařilo získat grant od Nadace Proměny Karla Komárka. Už 12. a 13. června bude probíhat brigáda, během níž se upraví okolí branky, aby byla vůbec vidět. Za roky, kdy nebyla využívána, totiž dost zchátrala. "Musím říct, že si velmi vážíme všech dobrovolníků, kterých nám neustále přibývá. Každá ruka je dobrá," usmívá se Kohoutová a doplňuje, že po prvním vyklízení bude více patrné, v jakém stavu se objekt nachází.

Podle Kateřiny Kohoutové z Letního kina Olomouc mříže i porost už brzy zmizí, branka bude opravena a bude sloužit široké veřejnosti

Foto: Jan Procházka

18. června pak v areálu letního kina proběhne úvodní setkání, na němž bude celý projekt oficiálně představen a lidé se dozví, jak bude prostor architektonicky řešen i jak se mohou sami do projektu zapojit. Nebude chybět také povídání o historii místa a o tom, jak samotný nápad vůbec vznikl. "Celé je to vlastně veřejný počin - s veřejností a pro veřejnost," vysvětluje Kateřina Kohoutová. Vydána by rovněž měla být informační brožura, jejíž součástí bude i sociologický průzkum zaměřený na skutečnost, jak si Letní kino Olomouc stojí a zda mezi lidmi převládá názor, že by měl být celý areál zachován. "Další brigády jsou pak plánovány na letní měsíce. Naše práce nespočívá pouze ve zpřístupnění branky, bude třeba trasu zabezpečit, instalovat bezpečnostní prvky, řádně ji označit," vypočítává Kohoutová. "Je to něco, na co se velmi těšíme. Areál Letního kina Olomouc je jedinečný, má neopakovatelné kouzlo a my jsme rádi, že se nám podaří díky Cikánské brance krásně propojit město a nabídnout nejen místním, ale i turistům zase trochu jiný pohled na centrum," uzavírá Kateřina Kohoutová.

"Takhle úžasné místo tady mít a nepoužívat ho - to by byl hřích," říká s nadšením Kateřina Kohoutová

Foto: Jan Procházka

Pověst o Cikánském výpadu

Jednoho horkého červnového dne roku 1425 spatřili ozbrojenci, kteří na městských hradbách střežili bezpečnost města před stále hrozícím husitským nebezpečím, na cestě vedoucí přes předměstí Ostrovy k Hradské bráně, kotouče zvířeného prachu. Okamžitě stáli všichni v plné zbroji v pohotovosti a očekávali nepřítele. Místo něj však k bráně přijelo několik dřevěných vozů s plachtami, obsazenými černovlasými, snědými ženami a dětmi, které doprovázeli statní jezdci na dobrých koních a smečka ohařů. Když dorazili k dřevěné bráně, způsobili záhadní cizinci svým vzezřením a výrazem tváří ozbrojencům velké překvapení. Vidouce proti sobě namířené kuše a samostříly, začali se domáhat vstupu do města řečí, které nikdo ze strážců nerozuměl. Ti se snažili postřehnout alespoň nějaký význam slov a posuňků, ale marně, nerozuměli ničemu. Stejně jako tito lidé jim byla neznámá i jejich řeč.

V tu chvíli sestoupil z jednoho vozu stařec výrazné tváře a pronikavého pohledu a vytáhl z dlouhého pláště pomačkaný pergamen s velkou pečetí. Velitel stráže podávanou listinu váhavě přijal a rozhodl se s ní zajet na radnici, aby páni konšelé rozhodli, zda mohou být návštěvníci vpuštěni do města. Dříve než vykročil, spatřil, jak k bráně zrovna přichází městský písař Václav z Jihlavy. "Jako na zavolanou sem přicházíte, vzácný pane. Snad nám budete moci povědět něco určitějšího, co je napsáno v tomto listě o těch divných lidech před branou," volal s úlevou a podal pergamen panu písaři. Ten si pozorně prohlédl hned pečeť a hned zase zvláštní lid, který mlčky očekával jeho rozhodnutí.

"Vždyť to je pečeť krále uherského, kterou ověřen je tento průvodní list pro lid, zvaný Romové. Vzpomínám si, že když jsme nedávno byli ve Vídni u markraběte Albrechta, viděli jsme tam podobné lidi, kterým však říkali cikáni." "Myslíte tedy, že jim máme bránu otevřít a vpustit je do města?" "Ba ne, to nemyslím, je to lid potulný a není možno od něho čekat nic dobrého," pravil písař. Když to velitel stráže slyšel, vzal z písařových rukou pergamen a zpupně ho hodil starci k nohám. "Vezmi si svoje privilegium a táhni. U nás ti není nic platné." Stařec zbledl, sehnul se pro list a rozběhl se proti ozbrojencům, ve snaze násilím proniknout do brány. Několik mužů z jeho družiny učinilo totéž. Došlo ke krátké bitce, při které byli cikáni vytlačeni za bránu, na zemi však dodýchával stařec, probodnutý halapartnou. Než se strážím podařilo uzavřít bránu, mrštně jako had se mezi veřejemi protáhla černovlasá dívka. S nářkem se vrhla k mrtvému starci. Když se ji ozbrojenci snažili od něj odtrhnout, bleskurychle vytáhla ze šatů ostrý nůž a nejbližšího vojáka zasáhla přímo do srdce. Pak se rozběhla směrem do města. Rozezlené stráže se hnaly za ní. Dívka zahnula do první uličky, která vedla ke kapitulnímu děkanství. Za kostelem sv. Václava zůstala zaražena stát na hradbách, dívaje se, jak prudce spadají k řece. Odtud žádná cesta k záchraně nevedla a za sebou už slyšela své pronásledovatele. Se srdcervoucím výkřikem se vrhla ze skalnatého srázu. Její druhové, kteří pád viděli, se jako kočky drápali do hradebního příkopu, aby z něj vynesli chladnoucí tělo a spolu s mrtvým starcem ji odvezli z blízkosti nehostinného města a pohřbili je ve stínu lesa.

Od této tragické události se pak onomu místu říkalo "Cikánský pád" a po zřízení branky směrem k Hradisku "Cikánský výpad".

/www.vkol.cz/