Bitcoin je fenomeném dneška. Můžete na něm zbohatnout i prodělat. Je to podobné, jako na burze, jen mnohem rychlejší. Pokud jste o Bitcoinu zatím jen něco zaslechli, ale dosud šel mimo vás, vězte, že jste na tom stejně jako autor tohoto rozhovoru předtím, než usedl proti Bohuslavu Coufalovi, řediteli společnosti ONYX engineering, který se Bitcoinem a obchodováním s ním zabývá už několik let a dokáže o něm vyprávět opravdu poutavě. A troufám si tvrdit, že po přečtení následujících řádků pochopíte, proč se o Bitcoinu stále více mluví. A možná vás i inspirujeme...

Bitcoin - v současné době hodně skloňované slovo. Můžete ale i úplnému laikovi přiblížit, co to vlastně je?
Bitcoin je první a nejvýznamnější kryptoměnou. Vznikl v roce 2009, kdy ji vymyslel jistý pan Nakamoto. Je to ale virtuální identita - toho pána, či skupinu lidí, nikdo nikdy neviděl. Ať už je to kdokoliv, publikoval na internetu takzvané White papers, což jsou klíčové dokumenty definující budoucí kryptoměny. Jakési základy. Za téměř deset let nedoznaly žádných změn. Publikací těchto dokumentů vzbudil senzaci, a proto se pustil do programování. Tak vznikla první virtuální měna, Bitcoin. Zpočátku jen pro pár nadšenců, na které se nabalovali další a další. Dnes jsou jich možná miliardy.

Když chci bitcoin, tak si ho prostě koupím na speciální burze?
Ano. Existuje jich celá řada. Ale princip je v podstatě jednoduchý. Zaregistrujete se, koupíte, prodáte. A rozdíl je buď ziskem, nebo ztrátou. Vzhledem k tomu, že Bitcoin je velmi dynamický, můžete vydělat opravdu velké peníze. Nebo taky o hodně přijít. Kurz se může během pár dnů změnit o tisíce dolarů. Takže teoreticky dnes nakoupíte za sto dolarů a zítra můžete mít tři sta. To vám klasická burza nedá. Ale taky z vašeho sta dolarů může být padesát. Pokud se v tom trochu zorientujete, objevíte nějaké zákonitosti a jste trpělivý, dají se vydělat slušné peníze. Ale Bitcoin má ještě velkou budoucnost. Osobně vždycky lidem říkám, že je to ideální způsob, jak si naspořit na důchod. Koupit si dnes jeden bitcoin (při současném kurzu za cca 150 tisíc korun, pozn. redakce) a zapomenout na to. A za patnáct let si vzpomenout.

Ty dramatické změny kurzu mi spíš připomínají sázkovou kancelář...
Na první pohled možná ano. Ale je opravdu potřeba se na to dívat z dlouhodobého pohledu. Je to jako ve sportu. Tréninkem dosáhnete nějakého vrcholu, pak je fáze odpočinku. Váš výkon spadne. Pak naberete síly a začnete na sobě znovu pracovat. Pokud to jde, tak se dostane výš. Tak to funguje.

A kurz se tedy řídí jen tím, jak lidé s bitcoinem obchodují?
Ano. Kurz Bitcoinu se řídí statistickou funkcí nabídky a poptávky. A objemy jsou ve stovkách milionů dolarů denně!
Jsou samozřejmě velcí hráči, kteří s kurzem dokáží zahýbat. Kolem Vánoc byl veliký boom. Bitcoin atakoval hranici dvaceti tisíc dolarů! A pak klesl až někam k šesti tisícům. Vypukla panika, všichni houfně prodávali. Ten propad byl určitě dílem nějakého velikého hráče a psychologie manipulace s davy. Cílem bylo srazit cenu co nejvíce dolů a levně nakoupit. Teď jsme v té fázi odpočinku, ale už to pomalu roste. Kdo koupil Bitcoin, když stál šest tisíc dolarů, mohl vydělat i dvojnásobek. A tenhle velký hráč, který propad naplánoval, do toho určitě vložil obrovské finance.

Těm pohybům rozumím. V zásadě je to burza, ale s atmosférou a převýšením horské dráhy. Dost dobře ale zatím nechápu, jak taková měna může fungovat? Bitcoin přece nemá žádnou banku, žádný stát, kterému by patřil…
Ano. Právě to je na něm fascinující. Bitcoin běží na takzvaném blockchainu. To, zjednodušeně řečeno, není nic jiného, než hlavní účetní kniha. Databáze, do níž se zaznamenávají veškeré transakce a jejíž součástí je mechanismus, který uvolňuje do oběhu další měnu.
Tahle databáze ale nemá žádný svůj server, na kterém by byla uložena. Myšlenka decentralizace je totiž pro bitcoin klíčová. Neexistuje nějaký ředitel bitcoinu. Databáze je veřejná a je uložena v takzvaných uzlech. To jsou počítače dobrovolníků. Na světě jich je asi dvacet tisíc. Já sám hostím dva. A právě proto, že uzlů je tolik, nestane se nic, když některé ukončí činnost. Kdybych já své dva uzly vypnul, z hlediska databáze to nemá žádný význam.

Dobře, začínám se v tom trochu orientovat. Databáze je prostě uložena mezi uživateli. Ale její fungování přece musí něco nebo někdo hlídat.
A to je právě další geniální Nakamotova myšlenka: aby nikdo nebyl přímo odpovědný, ale zároveň nikdo neměl moc kryptoměnu ovládnout, omezit ji nebo třeba vypnout. Databáze Blockchain ale vyžaduje autoritu, která garantuje, že nelze zpětně změnit hodnoty, které jsou v něm uložené, že nelze měnit historii. Prostě když nakoupíte při kurzu šest tisíc dolarů, tak že vám někdo za dva týdny neřekne, že ten kurz byl deset tisíc dolarů a vaše čtyři tisíce zmizí někde v černé díře. Touto autoritou není žádný úřad, ale speciální uživatelé, kteří fungují v podstatě jako auditoři. Ale daleko známější je pojem mineři, těžaři…

Ano. Těžit bitcoiny. To je pojem, se kterým jsem se setkal už mnohokrát, ale přiznám se, že vlastně netuším, co to znamená…
Těžaři vlastně zajišťují udržování důvěryhodnosti databáze Blockchain a tudíž i Bitcoinu. Zase to hodně zjednoduším. Těžaři počítají složitou kryptografickou funkci. Vstupy této funkce jsou (kromě jiného) aktuálně nepotvrzené transakce. Průměrně jednou za deset minut některý z těžařů tuto funkci spočítá a tím vlastně transakce, které byly použity jako vstupy této funkce potvrdí. Tímto potvrzením je zápis v účetní knize orazítkován a máte velkou jistotu, že nedojde k jeho zfalšování. Za tuto činnost těžař obdrží odměnu, která se skládá z poplatků za potvrzené transakce a odměny za nalezení bloku. Ta je v současné době dvanáct a půl Bitcoinu a průběžně se snižuje. V roce 2140 bude její velikost nulová a další odměny těžařům budou připisovány pouze z poplatků za transakce.

Nějak nerozumím, kde je v tom ta těžba…
No proto je lepší slovo auditor. To razítko může těžař udělit až ve chvíli, kdy spočítá nesmírně složitou kryptoměnovou funkci na základě toho, co do databáze napadalo od posledního razítka. K tomu je potřeba opravdu ohromný výpočetní výkon. A ten těžař, který funkci spočítá jako první a dá bloku razítko…

...získá těch dvanáct a půl Bitcoinu!
Přesně tak!

To je ale hrozně moc peněz! Při současném kurzu, kdy jeden bitcoin stojí šest tisíc devět set dolarů…
Jsou to skoro dva miliony korun.

Takže v tom bude háček…
Aby se tomu všemu dalo věřit, potřebujete ohromnou sílu početního výkonu. Musíte mít jistotu, že tu hromada počítačů nikdo není schopen přerazit. A na světě skutečně dnes neexistuje výpočetní síla, ani žádný superpočítač, který by dokázal dát výkon alespoň o jedno procento vyšší, než je síť, na které dnes běží Bitcoin. Museli by jít uživatelé proti sobě, a to by znamenalo regulérní virtuální válku. To ale nehrozí, uživatelé investovali miliardy dolarů a logicky o ně nikdo nechce přijít.
Ten háček, na který jste se ptal, spočívá v tom, že při množství uživatelů už je dnes prakticky nereálné, aby onu funkci vypočítal jeden těžař. Potřebujete na to tak ohromný výkon, že se těžaři začali sdružovat do virtuálních společností, takzvaných poolů, které si rozdělují zisk podle toho, jaký kdo poskytne výkon. Takže sice nevyděláte naráz miliony, ale zase se vám nestane, že budete sto let čekat a pořád nic… Naopak máte poměrně velkou jistotu, že sice vyděláte dost malé částky, ale zato pravidelně. Třeba i pětkrát denně, záleží, jak úspěšný váš pool je. Pak jsou taky nelegální možnosti. Poměrně známou možností jsou dnes viry, které proniknou do vašeho počítače či telefonu a kradou jeho výkon ve prospěch nějakého záškodníka.

Dobře. Teoreticky se tedy rozhodnu těžit. Co pro to musím udělat?
Možností je více. Můžete si objednat speciální těžební stroj, což není nic jiného než velmi výkonný počítač, na němž běží program, který provádí ten zmiňovaný výpočet. Takový počítač stojí přibližně čtyřicet tisíc korun. Přijde vám poštou, zapnete ho a můžete těžit. Pokud jej připojíte do některého poolu, je v současné době návratnost investice zhruba rok.

Za rok tedy vydělám svých čtyřicet tisíc zpět a pak mám každý další měsíc výdělek kolem pěti tisíc korun a už vlastně jen platím účty za internet a elektřinu?
Ano. Ale rychle se to mění, protože Bitcoin se stává stále masovější záležitostí a tím se logicky snižují výdělky. Nedávno byla ta návratnost jen půl roku.

Říkal jste, že těch možností je více…
Ano. Dnes už existují investiční společnosti, které v podstatě těží za vás. Jednu takovou společnost provozuji.

Takže za vámi přijdu a řeknu, že chci, abyste za mě těžili Bitcony...
Tak. Jen investujete svoje peníze a my je zhodnotíme. Za vaše peníze koupíme počítač, připojíme ho v našich serverovnách a zaručíme vám, že bude pracovat, jak má. Základním požadavkem totiž je kromě stabilního připojení k internetu hlavně cena elektrické energie. Těch počítačů máme v serverovnách tisíce. A pokud si vezmete, že každý si vezme jeden kilowatt, tak se tu bavíme o megawattech… Získat co nejlevnější elektřinu je pro tento byznys klíčové.

Takže s trochou nadsázky, Bitcoin není podložen zlatem, ale elektřinou?
(smích) V podstatě ano. A bývá mu to i vyčítáno. Je to prostě energeticky náročná měna. Jenže když si v supermarketu koupíte mandarinky ze Španělska, taky to stálo spoustu nafty, než se dostaly do vašeho košíku. A podobných příkladů bych mohl jmenovat stovky. Je pokrytecké stavět kritiku Bitcoinu na spotřebě elektřiny, protože celá naše civilizace je postavená na spotřebě.

Ale ta kritika existuje i kvůli jiným aspektům. Například se o kryptoměnách mluví v souvislosti s organizovaným zločinem…
Ano. Ale to je taky nesmysl. Ono je třeba si uvědomit, že Bitcoin rozhodně není anonymní měna. Daleko jednodušší je nakoupit zbraně nebo drogy za kufřík dolarů. Blockchain je naprosto veřejná účetní kniha. A tajné služby v ní umí velmi dobře číst. Atomovou bombu si za Bitcoin opravdu nekoupíte.

Což mě přivádí na jinou, ryze českou otázku. Když říkáte, že databáze je veřejná, může si třeba můj soused zjistit, kolik mám na bitcoinovém účtu?
Je to trochu složitější, ale v podstatě ano. Když si dá tu práci, tak může vysledovat kompletní tok vašich transakcí. Je to jako transparentní účet.

Ale jméno u něj nemám…
To ne, ale dnes už existují různé služby, které se zabývají spojováním účtů s konkrétními identitami. Není to úplně jednoduché, ale jde to, i když zrovna nejste BIS nebo CIA.

To se mi moc nelíbí.
Ale tak to je. Pokud chcete skrývat své peníze, nedělejte to prostřednictvím Bitcoinu. Ten je v současné podobě transparentnější než běžné účty v bankách. To si musí každý uvědomit.

Dobře. Konec strašení. Vydělal jsem trochu peněz v Bitcoinech, ale rohlíky si za ně asi nekoupím…
Bitcoin je doménou mladých lidí. A jak bude stoupat jejich společenské postavení a možnost ovlivňovat dění, bude význam Bitcoinu růst. Možná brzy přijde doba, kdy budete v Bitcoinech či nějaké budoucí jiné kryptoměně platit stejně běžně, jako dnes platební kartou. Už dnes se Bitcoiny dá zaplatit v některých e-shopech. V Česku třeba v Alze. Ale pokud chcete hotovost, prostě si bitcoiny směníte na burze a přepošlete na svůj běžný bankovní účet, kam dorazí v přepočtu podle aktuálního kurzu. A můžete si koupit ten rohlík.