Obyvatelé Olomouckého kraje si neumí představit život bez velkého množství různých elektrospotřebičů. Nejvíce by jim chyběly fax, pračka, mobilní telefon či lednice. Naopak lidé v kraji zanevřeli na klasický fotoaparát a dosud si nenašli cestu k tabletu.  

Míra oblíbenosti jednotlivých spotřebičů vyplývá z průzkumu, který si nechaly zpracovat neziskové společnosti Asekol a Elektrowin zabývající se zpětným odběrem a recyklací. Průzkum proběhl formou osobního dotazování více než 1200 respondentů a reflektoval jejich postoje a chování v rámci zpětného odběru elektrozařízení. Téměř 90 procent respondentů považuje třídění elektroodpadu za přínosné pro životní prostředí a 71 procent z nich si myslí, že není složité pro životní prostředí něco udělat. "Ve srovnání s celorepublikovým průzkumem mají obyvatelé Olomouckého kraje stejně dobré znalosti týkající se nakládání s vysloužilým elektrozařízením," říká Jiří Remr z agentury, která průzkum realizovala.
"Obecně lze říci, že zájem o ochranu životního prostředí se stále zvyšuje. S tím narůstá i zvýšená poptávka o informace spojené s tříděním elektra, podle průzkumu o ně tři čtvrtě populace stojí," vysvětluje Hana Ansorgová ze společnosti Asekol. Přesto však praxe zaostává za teorií, neboť elektrospotřebiče v konečném důsledku třídí jen necelá polovina lidí. "Co se týče drobných spotřebičů, jako jsou rychlovarné konvice nebo mobily, je aktivita Čechů ještě horší; k recyklaci se jich dostane jen necelých 25 procent. Lidé stále velkou část z nich bohužel vyhazují do směsného odpadu," doplňuje Taťána Pokorná ze společnosti Elektrowin. Z průzkumu také vyplynulo, že 23 procent obyvatel Olomouckého kraje si myslí, že zpětný odběr je módní výstřelek, což je v porovnání s republikovým průměrem o tři procenta více. Téměř třetina populace kraje však zásadně nesouhlasí s tím, že pro zlepšení životního prostředí nic udělat nemohou.

Na nízký podíl populace recyklující elektro může mít vliv i ochota lidí odnést či odvést spotřebiče jen do určité vzdálenosti. Lidé v Olomouckém kraji mají sběrná místa v průměru o 400 metrů blíž, než je celorepublikový průměr. Celková vzdálenost od bydliště tak činí 3608 metrů. Většinou jsou však ochotni vysloužilé elektro odvést pouze na poloviční vzdálenost. "Největší rozdíl je vidět u recyklace velkých spotřebičů, kde se ukázalo, že lidé z Olomouckého kraje ujedou v průměru 2258 metrů, aby vysloužilce odevzdali k recyklaci. To je ve srovnání s celou republikou o 200 metrů kratší vzdálenost," konstatovala Pokorná.
Mnoho lidí zažilo nekorektní jednání na sběrných dvorech či v prodejnách elektra. "Občas obsluha požaduje za spotřebiče peníze, v prodejnách je zase odmítají přijmout, i když si člověk koupí nový spotřebič, ačkoliv jim to ze zákona musí umožnit," upozornila Ansorgová. Pokud se lidé s obsluhou takových pracovišť nedokáží domluvit, měli by se obrátit na Asekol nebo Elektrowin, kteří mohou zasáhnout a problém vyřešit. Osm procent lidí však před odevzdáním spotřebič rozmontovalo či z něj něco odebralo, což může také být oprávněnou příčinou odmítnutí na sběrných dvorech, protože nekompletní spotřebiče se řídí regulativy zákona o odpadech, nikoli zákona o zpětném odběru.