Zima zdaleka nekončí, vodním ptákům ubývá přirozené potravy, a tak se někteří přemístili na řeky ve městech. Dobře vědí, že je zde tepleji a navíc jim lidé nosí potravu. Jen v Olomouci můžeme na březích řeky na Nových Sadech spatřit rodiče s dětmi, které vodním opeřencům házejí potravu. Pokud kachny či labutě přikrmujete, přečtěte si, co radí odborníci z Moravského ornitologického spolku...

Kachny divoké patří mezi vodní ptáky, které lidé nejčastěji přikrmují...

Foto: MOS

Vodní ptáci, kteří přilétají na městská zimoviště za potravou, jsou většinou labutě velké a kachny divoké. "Ojediněle se zde objevují i lysky černé, rackové chechtaví, poláci velcí nebo chocholačky. Velmi vzácně i hvízdáci euroasijští, ostralky štíhlé, slípky zelenonohé nebo kachničky mandarínské," vyjmenovává místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Někteří lidé chodí vodní ptáky přikrmovat, a proto je dobré připomenout, že nejvhodnější potravou jsou, podle odborníků z Moravského ornitologického spolku, semena pšenice, loupaný oves nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky listové zeleniny. "V menší míře lze použít i kousky nakrájeného nebo rozlámaného vysušeného bílého pečiva a chleba. V žádném případě na nich nesmí být plíseň nebo sůl, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout. Někteří odborníci nedoporučují přikrmovat vodní ptáky pečivem, ale chovatelé vodní drůbeže na to mají opačný názor," říká Šafránek.

Labutě často vycházejí i na břeh za lidmi s krmením. Toho využívají ornitologové k odečtení jejich kroužků, aby zjistili, odkud k nám přiletěli. Nejčastěji mají české kroužky, ale občas i polské, slovenské, německé nebo chorvatské. "Pokud se vám podaří vyfotit nebo odečíst ornitologický kroužek, případně krční límec, tak dejte vědět ornitologům. Budou vám vděčni za pomoc při mapování jejich zimovišť a tahu," prosí závěrem Šafránek. Informace můžete zasílat ornitologům do Moravského ornitologického spolku na e-mail: mosprerov@seznam.cz.