Nová expozice patří do dramaturgické řady takzvaných restaurátorských výstav. Představuje významná díla zejména staršího umění, která prošla aktuální obnovou. Berglova křížová cesta z Orlice byla dlouho známá jen odborníkům, její havarijní stav totiž znemožňoval podrobnější zkoumání. "Například na sedmém zastavení bylo celkem šestnáct trhlin. Větší trhliny kryly staré záplaty, které již ztratily svou ochrannou funkci a odpadávaly. Povrch malby pokrývala silná vrstva nečistot a zažloutlý lak, takže originální barevnost byla téměř nečitelná. Na několika plátnech byly také stopy holubího trusu. V havarijním stavu byly i okrasné rámy s bohatými zlacenými řezbami," uvedli restaurátoři, manželé Šárka a Petr Bergerovi. Stav obrazů před restaurováními i postup jejich záchrany představí přímo ve výstavě i v doprovodném katalogu bohatá fotografická dokumentace.

Původ obrazového souboru
Unikátní obrazový soubor namaloval Bergl pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Orlici (nyní místní část východočeského Letohradu) v roce 1759. Rozměrná plátna, z nichž každé má 210 na 140 centimetrů, dodal malíř do východních Čech ze svého vídeňského ateliéru pravděpodobně navinuté na transportní válec nedlouho po jejich dokončení. "Napnutí pláten na dřevěné podrámy a osazení do ozdobných rámů se uskutečnilo až v kostele a bohužel ne zcela odborně. Velikost spodních rámů nekorespondovala s velikostí pláten, což ovlivnilo jejich stav do budoucna," upozornila kurátorka výstavy Helena Zápalková. Podle dobových zpráv stálo čtrnáct obrazů křížové cesty 2000 zlatých, což byla na svou dobu poměrně vysoká částka. Nicméně v ceně bylo pravděpodobně také pořízení bohatě řezaných a zlacených rámů.  

Bergl jedním z nejoceňovanějších barokních malířů druhé poloviny 18. století
Berglovy obrazy jsou výjimečné díky bravurní výtvarné zkratce hraničící s expresí, která dodává jeho dílům moderně působící výraz. Ve srovnání s dalšími dochovanými soubory se jeho orlická cesta jeví jako nejzajímavější. Stala se dokonce inspiračním vzorem pro mladší cykly, například v kostele sv. Barbory v Zábřehu nebo ve farním kostele na českomoravském pomezí v Těchotíně na Ústeckoorlicku z poloviny 70. let 18. století. "Do roku 1776 je pak datovaná další křížová cesta v kostele Bičovaného Spasitele v Dyji u Znojma, jejíž některá zastavení z orlického souboru nepochybně čerpají," připomněl spoluautor výstavy Petr Arijčuk s tím, že k několika orlickým zastavením se dokonce dochovaly Berglovy kresebné předlohy uložené v Muzeu krásných umění v Budapešti.

Barokní malíř propojil české a rakouské instituce

Od narození Johanna Wenzela Bergla letos uplyne 300 let. Muzeum umění Olomouc se spojilo s dalšími pěti institucemi v České republice a Rakousku, aby společně propagovali akce pořádané k "berglovskému roku". Jedná se o místa, kde barokní malíř zanechal největší stopu – Městské muzeum z jeho rodného Dvora Králové, Římskokatolická farnost – děkanství Opočno, Benediktinské opatství Melk, Cisterciácké opatství Zwettl a bývalé benediktinské opatství Klein-Mariazell.

Výstavu je možné zhlédnout od 14. února do 19. května v Arcidiecézním muzeu.