Reklama

Sobota 30. května 2020, svátek má Ferdinand, venku je 10 °C

Křišťálová lebka: záhada stará tisíce let, nebo novodobý podvod?

Zprávy z regionu

17.4.2020

Autor: red

Jen málokteré předměty přitahují tak velkou pozornost lovců záhad jako křišťálové lebky. Do dnešního dne se jich prokazatelně nalezlo 12, pouze 4 jsou ovšem ve velikosti skutečné lidské lebky. Podívejte se na další díl seriálu Vlastivědného muzea v Olomouci...

Foto: Vlastivědné muzeum v Olomouci

Nejlépe provedená a s nejzajímavějším příběhem je ta Mitchell-Hedgesova. Další najdeme v Britském muzeu, které ji koupilo v klenotnictví Tiffany v roce 1897. Ta je velmi podobná slavnější Mitchell-Hedgesově lebce, ale je méně propracovaná a detailní. Další můžeme najít v Musée du Quai Branly v Paříži a tou největší je 14 kilogramů vážící lebka v Národním muzeu ve Washingtonu DC. Lebkám bývají často přisuzovány tajemné magické schopnosti a existuje nepřeberné množství teorií o jejich vzniku a účelu. Často jsou spojovány například s tajemnými aztéckými nebo mayskými rituály. Velká část archeologů je ale považuje za novodobé předměty.

Foto: Vlastivědné muzeum v Olomouci

Mitchell-Hedgesova křišťálová lebka

Nejznámější a zároveň nejpropracovanější křišťálovou lebkou je Mitchell-Hedgesova lebka, v médiích často označovaná i jako "Lebka zkázy". Nalezla ji v roce 1927 cestovatelova dcera Anna Mitchell-Hedgesová při vykopávkách u mayského města Lubautum v Britském Hondurasu (dnešní stát Belize). Původní nález zahrnoval pouze vrchní část lebky bez odnímatelné čelisti, ta se našla až o několik měsíců později asi metr od místa nálezu lebky. Nález předmětu nebyl oficiálně oznámen a ke zveřejnění došlo až po cestovatelově smrti. Všechny postřehy samotného Mitchell-Hedgese tak známe pouze formou zápisků z jeho deníku a knih. Například si zaznamenal, že lebka je stará nejméně 3600 let a používal ji mayský velekněz při temných obřadech. V jiných poznámkách zase uvádí, že samotné broušení muselo zabrat nejméně 3000 let. Lebka údajně mění svoji průhlednost a je schopná emitovat i vlastní světlo. Pohled do jejích očí má vyvolávat hypnotické pocity.

Foto: Vlastivědné muzeum v Olomouci

Jsou lebky novodobým podvrhem?

Již od oznámení nálezu Mitchell-Hedgesovy lebky si velká část odborné veřejnosti myslí, že lebka není skutečně předkolumbovský artefakt, ale výtvor z 19. století. Velkou roli hraje i fakt, že lebka nebyla dostatečně vědecky prozkoumána. Jedno z mála zkoumání tohoto předmětu proběhlo v 70. letech v laboratořích Hewlett-Packard. Výsledkem bylo potvrzení, že kámen pochází bezpochyby z Jižní Ameriky. Ale ačkoliv většina povrchu lebky neobsahuje stopy po opracování, na jednom zubu spodní čelisti byly nalezeny stopy naznačující moderní techniky opracování. Část odborné veřejnosti to bere jako důkaz, že tato lebka byla vyrobena až v 19. století. Velmi často jsou také zmiňovány teorie, že Mitchell-Hedges koupil lebku v konkrétní dražbě až v roce 1942. Zajímavým vodítkem mohou být i okolnosti objevení tajemného předmětu. Anna totiž lebku nalezla v den svých 17. narozenin. Sám dobrodruh nález nikomu neoznámil a měla to zakázáno i jeho dcera. Možná tak chtěl dát své dceři jedinečný dárek a lebku jí podstrčil na předem připravené místo. Může to být i důvodem, proč nález nikdy neoznámil a nechtěl, aby ho kdokoliv zkoumal. Sama Anna se dožila rovných sta let a do konce svého života nepochybovala o autenticitě lebky a jejích magických schopnostech. I kdyby tato teorie snad byla pravdivá, neříká to nic o původu předmětu.

Foto: Vlastivědné muzeum v Olomouci

Replika Mitchell-Hedgesovy lebky

Na výstavě ve Vlastivědném muzeu se můžete podívat na jedinečnou repliku Michell-Hedgesovy lebky v reálné velikosti 1:1. Stejně jako originál je vyrobena z jednoho kusu přírodního krystalu křišťálu mimořádné velikosti. Jako jedna z mála výstavních replik ve světových sbírkách má, stejně jako originál, odnímatelnou pohyblivou čelist, která je vyrobena ze stejného krystalu jako zbytek lebky. Krystal pochází z naleziště v Jižní Americe a replika tak má originálu nejbližší možné dosažitelné složení. Exponát připravoval brusičský tým pod vedením jednoho z nejlepších současných brusičů přírodního křišťálu Zhou Zhao Minga. Pro pořízení exponátu byla využita spolupráce se společností National Geographic, která připravovala natáčení filmu "The truth behind the crystal skulls" a měla zájem zaznamenat i výrobu repliky s mistrem Mingem. Pokud se budete dostatečně dlouho dívat do jejích očí, možná se i u vás dostaví podobný hypnotický efekt, jaký se často připisuje originálnímu předmětu. Pravdou je, že pohled skrze velký přírodní krystal má svoje nepopsatelné kouzlo.