Proč my vlastně k těm volbám chodíme? To je otázka, kterou si po oznámení o vzniku krajského kočkomyšopsa položilo mnoho těch, kteří o pár dnů dříve vhodili do urny svůj hlas a teď s úžasem hleděli, jak s ním zvolení zástupci naložili. Spojili se nespojitelní, nedávní rivalové spolu najednou podepisují smlouvy a rozdělují si křesla. Vařit se ale musí s tím, co je. A současná totálně rozmělněná politická scéna nenabízí jiné řešení, než servírovat podobné slátaniny, jaká vznikla v Olomouci. Má to jiné řešení, než se na všechno vykašlat a hořkou pachuť spláchnout trojitým půllitrem?

Není to první nehezké zvířátko, které se tu zrodilo. Před pár lety v obecních volbách vyšachovala ODS s lidovci a topkou sociální demokraty, kteří přitom získali nejvíc hlasů. O volby později stejná trojice spojila své hlasy s ČSSD a společně vyšachovali ANO, které sice získalo nejvíc, ale potřebovalo k vládnutí partnery. A teď? V krajských volbách vznikla koalice, kterou jako by sešíval doktor Frankenstein. Něco podobného přitom vzniknout muselo, rozum zůstává stát jen nad výběrem jednotlivých částí těla.

Poměrný volební systém totiž naráží na trend posledních let. Když přijde jakákoliv krize, vznikne x nových stran a hnutí se zaručeným receptem na světlejší zítřky. A co je horší, lidé je volí. V pětapapadesátičlenném krajském zastupitelstvu bude sedm politických subjektů, kandidovalo jich jednadvacet! Přitom celá řada z nich by klidně mohla táhnout za jeden provaz. Za této situace systém tragicky selhává. Z voleb totiž nevzejde žádný skutečný vítěz. Nikdo nezíská většinu a tedy dostatečný mandát k tomu, aby mohl skutečně prosazovat svůj volební program. Z voleb - za současného stavu - musí nutně vzejít kočkopsi a podobné kreatury, neboť jinak by prostě životaschopná koalice vzniknout nemohla.

“Oni se kluci vždycky nějak domluví”. Věta, která jako by vypadla z předvolební kampaně; mohla by paradoxně trůnit na billboardu vedle Andreje Babiše v bílé košili s rozepnutým límečkem. Touhle větou často řada lidí, s nimiž jsem v poslední době mluvil, vysvětluje, proč k volbám nešla. Mají pocit, že ať zvolí kohokoliv, on je stejně zradí a spojí se třeba se samotným ďáblem, jen aby se dostal k pomyslnému korytu. Částečně mají samozřejmě pravdu. Spojení ANO a ODS je vskutku obskurní. Řešením ale není nevolit. Řešením je neházet hlasy všelijakým zájmovým spolkům na záchranu světa, ale hlasovat pro některou ze skutečně zavedených stran. Budou vznikat koalice, to je bohužel nutnost, ale partneři si budou alespoň názorově blízcí. A poražení vytvoří kompaktní opozici.
Problém je ten, že po těchto volbách ony zavedené strany definitivně ztratily poslední zbytky důvěry. Budeme se v tomhle bahně babrat ještě pěkně dlouho.