Josef Tesařík: Třída Kosmonautů je moravskou Wall Street

Prvním, kdo na třídě Kosmonautů začal stavět a naplňovat tak vize městského bulváru, byl podnikatel Josef Tesařík. Ten na pustnoucím pozemku bývalých kasáren, které jen čas od času obývaly cirkusy, začal na počátku minulé dekády budovat první část budoucího kampusu. “O revitalizaci tankových kasáren nebyl zájem a já v tomto místě od počátku vidím, i díky spojení s řekou Moravou, nejkrásnější část moderní Olomouce s vysokoškolským kampusem a potenciálem pro byznysové a společenské centrum našeho města,” zamýšlí se dnes Tesařík, proč si vybral právě tento pozemek. Světle modrý, sedmdesát čtyři metrů vysoký věžák, který prostoru dominuje, budí dodnes mezi veřejností protichůdné pocity, některým připadá krásný, jiní na něm nenechají nit suchou. Josefu Tesaříkovi ale nelze upřít vizionářství, které by v regionu sotva našlo obdoby. A to i díky tomu, že je prakticky ve všech aktivitách pionýrem. “Od počátku devadesátých let přemýšlím, jak se může Olomouc a celý region hodnotově a ekonomicky rozvíjet, jak obyvatelé obstojí v evropské a světové konkurenci. Co užitečného pro to mohu udělat já. Žiji pro budoucnost a snažím se ‘vidět věci dopředu’; proto jsem postupně vybudoval RCO pro regionální centrum, Moravskou vysokou školu Olomouc pro výchovu ekonomicko-manažerských elit v regionu a BEA campus s byznys centrem,” říká Tesařík. Že se po něm do staveb v okolí nového městského bulváru pustili i další investoři, vidí jako potvrzení své vize. “Kdysi jsem s nadsázkou nazval třídu Kosmonautů moravskou ‘Wall Street’ a pořád v tento potenciál nejen věřím, ale děláme všechno pro jeho realizaci. Asi na tom něco bude, protože se v Olomouci našli i další lidé, kteří k této vizi velkoryse přispívají,” usmívá se jednasedmdesátiletý podnikatel.

BEA campus Olomouc by měl být dokončen v roce 2024. V současné době probíhá výstavba další etapy, která nese název BEA city business residence. Dokončují se objekty podél třídy Kosmonautů a ve středu kampusu. Čtvrtina území je vyčleněna pro zeleň, která bude soustředěna především ve vnitřním zatravněném kruhu budov otevřených směrem k řece, kde vznikne klidová zóna. “Kampus je vytvářen jako městská čtvrť s mnoha potenciály od podnikání, vzdělávání, až po společenský život. Osobně považuji za nejdůležitější jeho roli inovačního ekosystému, umožňující mezinárodní spolupráci. Jde o mezinárodní výměnu know-how, projektovou spolupráci ve výzkumu a především byznys inovacích, které chceme realizovat v našem regionu,” popisuje Josef Tesařík.

V kampusu kromě celé řady firem sídlí i Okresní hospodářská komora a samozřejmě zmiňovaná  Moravská vysoká škola. S tou má Tesařík velké plány. “Chceme ji posunout na úroveň mezinárodní byznys školy a do vznikajících mezinárodních inovačních platforem postupně přizvat partnery z univerzity a dalších moravských a českých vysokých škol,” naznačil Tesařík. V kampusu ale najde místo i špičkový výzkum. “Poslední tři roky intenzivně spolupracujeme s izraelskými a domácími partnery na tématech moderního zdravotnictví, takzvaný Smart Healthcare. Na jaře v BEA campusu vznikne Centrum česko-izraelských inovací a partnerství, které má tuto spolupráci posunout na úroveň konkrétních projektů,” prozradil Josef Tesařík. Když mluví o projektu, jehož je duchovním otcem, vždy používá množné číslo, a když se ho zeptáte, na co je nejvíce hrdý, vzpomene právě své spolupracovníky. “Postupně tu vzniká kolektiv mladých odborníků v oblasti IT, ekonomiky, managementu, kteří myšlenku ekosystému BEA campusu berou za svou. Vidí v úspěchu BEA campusu svou životní příležitost. Právě úspěšný mezigenerační posun a intenzivní mezinárodní spolupráce jsou předpokladem budoucích přínosů celého projektu pro olomoucký region,” domnívá se Tesařík. Dlužno dodat, že celý kampus vzniká bez dotací, Tesaříkova společnost RCO ji financuje z vlastních zdrojů a bankovních úvěrů. A regionální charakter projektu podtrhuje i to, že mezi dodavateli stavebních prací dominují místní firmy.

Bývalou diskotéku zbourají, univerzita tu postaví inovační centrum

Dnešní třicátníci a čtyřicátřníci i mnozí padesátníci jistě vzpomenou na legendární diskotéku Envelopa, která bývala v devadesátých letech a na počátku tisíciletí prakticky jediným podobným podnikem ve městě. Začalo (i skončilo) tu mnoho vztahů a mnohý z návštěvníků si tu odbyl hned celou řadu svých poprvé. Bujaré veselí utichlo ještě před koncem první dekády, od té doby budova chátrá. Univerzita ji koupila už v roce 2014, provozovala tu tělocvičnu, v části zatím funguje domov mládeže. Teprve letos se ale roztočí kola plánů, které byla částečně avizována už v době koupě. “Stávající budova bude zdemolována, předpokládaný termín je červenec letošního roku,” potvrdila mluvčí univerzity Gabriela Sýkorová Dvorníková. Na pozemku mají vyrůst hned dvě nové budovy. Administrativní objekt, který bude stát blíže třídě Kosmonautů, asi mnoho pozornosti nevzbudí, druhý objekt, jehož stavba by měla začít už příští rok, je ale naopak zajímavý velice. Takzvané Centrum inovací a transferu UP propojí vědu a výzkum s komerční sférou. “Firmy, které budou mít sídlo v této unikátní budově, využijí potenciál spolupráce s univerzitou a tím akcelerují svůj byznys na novou úroveň. V budově se počítá se zasídlením nových firem vznikajících při UP. Naleznou zde příjemný coworking, kde budou moci navázat spolupráci či si rovnou pronajmout kancelář nebo laboratoř pro svou práci,” představila Sýkorová Dvorníková. Budova, která vzniká pod univerzitním vědeckotechnickým parkem, je navržena podle nejnovějších trendů a jedním z nich je i výsadba květin přímo na fasádu. “Květiny budou zalévané z retenční nádrže, která bude zachytávat dešťovou vodu a hadicemi se dostane až přímo ke kořenům květin. Zároveň udrží budovu příjemně chladnou i v horkých letních dnech a sníží se tím i její energetická náročnost,” uvádí se ve zprávě, která stavbu popisuje. Počítá se i s podzemním parkovištěm, zeleným atriem, stylovými sály a vyhlídkovou terasou na střeše. Celá stavba má vyrůst z prostředků dotace z výzvy ITI Olomoucké aglomerace; předpokládaná výše investice je dvě stě milionů korun.

Nový městský bulvár i díky této stavbě dostane jasné obrysy. Bea Campus Olomouc, Centrum inovací a transferu UP, Právnická fakulta… Více než sedm set metrů půjdete už brzy podél budov, sloužících ke vzdělávání a rozvoji regionu. A co druhá strana ulice?

Do Sigmie se má stěhovat Úřad práce. Plánuje to už sedm let

Bývalé sídlo Okresního národní výboru, pozdějšího okresního úřadu, už před časem zakoupila policie, která si v objektu zřídila krajské ředitelství. Rozsáhlému komplexu ale dominuje budova, která nápisem doposud připomíná, že tu kdysi sídlila společnost Sigmia. A právě tuto budovu koupil už v roce 2014 za sedmdesát milionů korun Úřad práce. Hodlal ji opravit a kolem roku 2016 sem přesunout svá olomoucká pracoviště. Začal rozdávat výpovědi stávajícím nájemcům, své záměry potvrdil i do médií. Nakonec se ale nestalo nic. “V současné době probíhají řízení potřebná k tomu, aby mohly být zpracovány proklady pro veřejnou zakázku na dodavatele stavby a následně její vyhlášení,” řekla k tématu stručně mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková. Jak dlouho bude tedy budova, která v sobě snoubí to nejhorší z normalizační architektury, “zdobit” vznikající městský bulvár, zatím není zřejmé.

Envelopa Office Center: zelená budova nabídne moderní zázemí i bistro s Paulusem

Dalším velkým hráčem okolo městského bulváru je olomoucký podnikatel Richard Morávek. I ten má řadu vizí a projektů. Jedním z nich je nákupní Galerie Šantovka, kterou otevřel v roce 2013 na místě zchátralé továrny Milo. V současné době jeho developerská skupina Redstone staví na křižovatce s třídou 17. listopadu moderní kancelářský komplex Envelopa Office Center. I Morávek považuje lokalitu za jednu z nejvýznamnějších částí Olomouce. “O tématu se mluví od chvíle, kdy po revoluci lokalitu opustila sovětská armáda a dobudováním třídy Kosmonautů včetně tramvajové trati se podařilo propojit historické centrum s přednádražím. Místo si o vznik bulváru přímo říká. Co ale dělá bulvár bulvárem? Na bulváru musí být pro lidi příležitosti k práci, musí tu být nabídka služeb. Zejména parter budov a jeho okolí musí žít. Envelopa Office Center tyto požadavky splňuje a přestože jde o kancelářskou budovu, bude širokou veřejnost lákat i dovnitř, třeba do nového bistra Romana Pauluse,” nastiňuje Morávek. Stavba zmiňovaného komplexu pokračuje rychlým tempem. “Dokončili jsme opláštění budovy a před několika dny zastřešili vnitřní část unikátním obřím světlíkem, který přivede do prosklené dvorany denní světlo. Otvírat chceme letos na podzim,” prozrazuje mluvčí skupiny Redstone Petr Hlávka. Co všechno komplex nabídne? Šest nadzemních a tři podzemní parkovací patra, kam se vejde sto sedmdesát aut. Pronajímatelná plocha je patnáct tisíc čtverečních metrů. “Komplex nabízí prvotřídní, reprezentativní a současně ekonomicky efektivní kancelářské a obchodní prostory nejvyššího kvalitativního standardu splňující veškeré dnešní požadavky na moderní pracovní prostředí s perfektním zázemím a dopravním napojením,” popisuje Petr Hlávka. Kromě využití pro administrativu projekt podle něj umí uspokojit požadavky na umístění i jiných provozů, jako jsou laboratoře, ateliéry, studia, ordinace, kontaktní centra a obchodní prostory. “Komfort a potřebné zázemí budovy doplní moderní recepce a velkorysé zastřešené centrální atrium,” doplňuje Hlávka.

Envelopa Office Center bude doslova zelenou budovou. “Jde o první budovu na střední Moravě, která dosáhla na zlatý stupeň precertifikace LEED, nestranně hodnotící budovy z pohledu vlivu na životní prostředí,” vyzdvihuje Richard Morávek. A proč se rozhodl jít touto inovativní cestou? “Nemám rád planý ekologický aktivismus s jeho velkými gesty a výkřiky. Dávám přednost praktickým krokům s citlivým přístupem k přírodě. Proto jsme už při první etapě Šantovky revitalizovali vodní toky v lokalitě a podpořili ekologickou tramvajovou dopravu. Envelopa Office Center je další krok vpřed. Technologie, materiály, technická a provozní řešení byla volena s ohledem na udržitelnost a nízké provozní náklady,” vysvětluje Morávek, který má v plánu podobné technologie přenést i do Šantovky. “V rámci celkového redesignu a dobudování  Šantovky chceme zodpovědně hospodařit s odpady a vodou, udělat  budovy zelené nejen ideologicky, ale fakticky: zvažujeme vertikální a horizontální zahrady s pěstováním bylin, aquaponií, včelími úly a podobně,” prozrazuje své vize Morávek. Že by v době koronavirové krize nesehnali investoři do nových prostor zájemce, obavy nemají. “I přes současnou situaci se daří prostory pronajímat, důležitým signálem pro budoucí nájemce je fakt, že stavba pokračuje podle plánu a opravdu se dokončí. Dalším kladem je to, že kanceláře jsou polohou i vybavením tím nejlepším, co se nyní v Olomouci a širokém okolí nabízí. Právě nyní jednáme s několika velkými klienty, kteří o prostory projevili zájem,” prozrazuje Petr Hlávka a doplnil, že většina firem hledá administrativní kancelářské zázemí, v parteru je pak zájem i provoz služeb. “Konkrétně lze zmínit rozvíjející se Banku Creditas, která zde bude mít svoje kancelářské zázemí, nebo naši společnost Redstone,” vyjmenoval Hlávka.

Na veřejnost už prosákly informace také o novém bistru Romana Pauluse, které bude součástí komplexu. “Na detailním konceptu se nyní pracuje, nicméně chceme nájemcům centra i lidem z města nabídnout v unikátním prostoru koncept denního bistra s výbornou kávou a pečivem, lehkým občerstvením v podobě sendvičů a salátů a několika fresh jídly české i exotické kuchyně. S bistrem a Romanem Paulusem je pevně svázán také nový cateringový koncept, který nabízíme klientům z Olomouce, Moravy i celé republiky,” přibližuje Hlávka.

Richard Morávek: Šantovka Tower bojuje u soudů, dostavba nákupní galere je na dohled

S lokalitou městského bulváru souvisí i stavba, která se spolu s projektem SEFO pere o titul nejkontroverznější (zatím) nerealizované budovy Olomouce. Šantovka Tower. Zda bude skutečně někdy stát, zatím není jasné. Naráží na výškové limity, protesty aktivistů, odpor části laické i odborné veřejnosti a taky politické sympatie a antipatie, které se přelévají napříč spektrem v souvislosti s veřejným míněním. Richard Morávek ale věří, že sedmdesát šest metrů vysoký věžák s luxusními byty a ambicemi stát se výraznou dominantou města, postaví. “Šantovka Tower zatím čeká na dořešení právních otázek,” poznamenal pouze. Má tak na mysli žalobu, kterou jeho společnost proti rozhodnutí krajského úřadu podala loni v létě. Úřady totiž rozhodly, že parcela pro Šantovka Tower se nachází na území ochranného pásma městské památkové rezervace, společnost však dlouhodobě existenci takové zóny zpochybňuje. Daleko sdílnější je Morávek na téma dostavby Šantovky. “U druhé etapy obchodně společenského centra chceme mít velmi brzy k dispozici všechna potřebná razítka a začít připravovat  výstavbu. Můžu prozradit, že Olomoučané se mohou těšit na mnohem víc, než jen na další atraktivní obchody. Zaměříme se na kulturu, aktivní volný čas, mladou generaci, zážitky, poznávání… I zbytek Šantovky čeká unikátní redesign,” slibuje Morávek. 

Když před lety Richard Morávek představil projekt Šantovka Tower, bylo to s velkou slávou na tiskové konferenci. Vzápětí se na projekt sesypala vlna kritiky. Nyní už je opatrnější, i když další plány v lokalitě netají, konkrétní zatím být nechce. Jeho skupině Redstone nicméně patří i pozemek mezi Lokomotivou a sokolovnou, na kterém je nyní zchátralé hřiště a tábořiště lidí bez domova. “Je to unikátní místo. Přiléhá k prstenci městských parků, těžko si představit atraktivnější a strategičtější polohu ve městě. Právě proto ale území pečlivě promýšlíme, zvažujeme mix funkcí, hmotové řešení, filosofii vnějšího designu. Až budeme mít zcela jasno, rádi projekt představíme veřejnosti,” usmívá  se. Už před časem ale při rozhovoru šéfem hospodářské komory Radimem Kašparem v Hanáckém Večerníku připustil, že by se mohlo jednat o sportovně-relaxační centrum.

Bydlení Šantova: Byty na bulváru jsou vyprodané

Vadou na kráse celé lokality budoucího bulváru byly ještě nedávno chátrající Sochorova kasárna. Po profesionalizaci armády je vojáci opustili a nabídli k prodeji. Začínalo se na 220 milionech, za tuto cenu je ale nikdo nechtěl a tak ministerstvo obrany zlevňovalo a zlevňovalo. Nakonec se cenovka zastavila na 68 milionech korun. Za tuto částku pak areál koupil v roce 2014 další z významných olomouckých podnikatelů Josef Lébr, někdejší šéf představenstva fotbalové Sigmy. Na dotazy novinářů tehdy odpovídal, že uvažuje o proměně areálu na bydlení pro vysokoškolské studenty. "Měl jsem takovou prapůvodní představu. Leží hodně blízko k fakultám, udělat tam tedy bydlení pro studenty. Je to ale ještě hodně čerstvé, neříkám, že to je úplně konečná představa mého projektu…” řekl tehdy pro Mladou frontu Dnes. Jeho představa byla nakonec úplně jiná. Po čase totiž areál prodal developerské společnosti Stafos Real. A ta se v roce 2018 pustila do kompletní demolice armádních budov a následné stavby komplexu bytových domů pod názvem Bydlení Šantova. “Jedná se o ucelený městský blok semknutý kolem zeleného uzavřeného prostoru. Ve více než čtyřech stech bytech nabízíme moderní bydlení v centru města s nerušenými výhledy na celé panorama druhé největší městské památkové rezervace v republice. Pro zajištění potřebných služeb jsou připraveny i nebytové prostory,” uvádí společnost na svých webových stránkách. “Z hlediska realizace jsme zhruba v polovině celého projektu. Podél budoucího bulváru, třídy 17. listopadu, máme jeden ze tří bytových domů již zkolaudovaný a předaný klientům na bydlení, aktuálně se bydlí v 79 bytech. Druhý dům se dokončuje a u třetího sousedícího s projektem Envelopa Office Center probíhá realizace hrubé stavby. Kompletní dokončení celého projektu plánujeme zhruba v polovině roku 2023,” zmínil Rastislav Šrajer ze společnosti Stafos Real. V nabídce je podle něj široké spektrum typů bytů, od nejmenších až po atypické bydlení v mezonetech na střeše.

Pokud by vás zaujala myšlenka na pořízení nového domova na novém městském bulváru, zřejmě už budete mít smůlu. “Aktuálně jsme zcela vyprodaní. V Olomouci je hlad po všech typech bydlení, o bydlení či investici v centru obzvlášť. Tento trend je samozřejmě dlouhodobý, nicméně v posledním roce je zájem výrazněji rostoucí. Přisuzujeme tento nárůst zájmu i částečně obavám klientů z vývoje ekonomiky. Týdně tak máme nespočet telefonátů a odpovídáme na řadu e-mailů od potenciálních zájemců o koupi bytů napříč dispozicemi,” přibližuje Šrajer. A zamýšlí se i nad otázkou, zda lidé kupují byty pro vlastní bydlení či jako investice. “V každé lokalitě, u každého bytového domu, to může být různé, není na to univerzální odpověď. Ale co lze říci, že dlouhodobě je to téměř vyrovnané, většinou tedy převládají byty na vlastní bydlení v určitých lokalitách, v jiných je to zase naopak. Pokud mluvíme o centru města, tam mírně převládá zájem o investiční byty. Pokládáme proto za zodpovědné, abychom například nestavěli bytové domy pouze s malometrážními byty, kde by logicky bylo minimum bytů, které by si klienti koupili na vlastní bydlení. Poměr velkých a menších bytů tedy hraje důležitou roli,” míní Šrajer.

Nový městský bulvár, tak jak se o něm mluvilo několik desítek let, bude již brzy skutečností. Minimálně jeho podstatná část by měla stát nejpozději v roce 2024. Kdysi zapadlý a ospalý kout Olomouce tak čtyřiadvacet let po otevření nového mostu a tramvajové trati konečně začíná získávat význam, který si zaslouží.