Nové a čisté vlaky? Bezpečné vlaky? Vlaky, které jezdí včas? Vlaky, za které se nemusíte stydět před zahraniční návštěvou? Vypadá to, že sci-fi s rozpočtem vyšším než všechny dosavadní trháky by se mohlo opravdu začít natáčet. Ty vlaky asi nebudou žluté, ani je nedostaneme všechny najednou. Bude na nich hrdé logo Českých drah, poskvrněné sice špínou minulých i budoucích korupčních kauz, ale cestujícímu to bude jedno.

Nadávat na železnici patří k národním zvyklostem. Stejně jako nadávat na policii či politiky. Vtipy o zpožděních, stavu vagonů či absurdnostem, ke kterým na železnici dochází, vždycky spolehlivě pobaví společnost u stolu. Stejně jako u politiky jsme dávno přestali věřit, že se něco změní. České dráhy co chvíli přicházely s ebenovským ujistěním "Já na tom dělám", ale všem bylo jasné, že manažeři stejně jako populární zpěvák v klipu ke stejnojmenné písni, sedí za zamčenými dveřmi, za kterými se kupí výmluvy, proč to nejde. Jenže pak se stalo něco, s čím minimálně cestující nepočítali. Objevil se žlutý rytíř. Nebo spíš úspěšný a hlavně ambiciozní podnikatel. Radim Jančura. Muž, který s pár stovkami autobusů vytvořil významnou konkurenci letadlům, vlakům i lodím. Jenže revolucionáři se málokdy spokojí s vítězstvím. Vzpomeňte si na jistého Kubánce. Když bylo dobojováno, přesunul barikády o dům dál. Jančura je trochu podobný. Na silnicích vyhrál, teď chce koleje. Jenže vyhrát boj sváděný mezi pražci nebude snadné. Je tu totiž malý, ale významný háček. České dráhy jsou pantáta, sedící na své hromádce, kterou se mu na stará kolena nechce opustit. České dráhy jsou pantáta, který se sice tváří, že je na světě docela sám, jenže za každou akciovkou jsou akcionáři. A tím jediným je stát. A jak s oblibou místní prodloužené ruce státu říkají: stát se musí chovat jako dobrý hospodář. Pustíme Jančuru na koleje a co pak uděláme s podnikem, který sice nevynáší, ale když nebude jezdit, začne prodělávat biliony?
Pan hejtman Tesařík má pravdu, když trvdí, že České dráhy mají potenciál získat miliardové dotace na obnovu vozového parku. I když se rozplynou jako kapka v oceánu, budou to naše peníze, protože stát, to jsme i my. Jančura sice slibuje nové vlaky, na které si miliardy sežene sám, jenže co stát udělá s tím nepotřebným šrotem? Rozdá nám vagóny a lokomotivy, ať si z nich třeba postavíme zahradní chatky?
Jančura dokázal vnést na koleje svěží vítr. Dráhy z něj mají trochu strach. Jenom trochu, ale stačí to, aby se urychlil proces obnovy. Najednou se nakupují nové soupravy, víc se mluví o přestavbách starých vagonů. ČD tomu říkají Vize 2012. Pokud se nenaplní dávná proroctví, třeba se dočkáme. Díky, pane Jančura.