Usmívající se obličej a pod ním nápis: Musíme to opravit. Zlepšovák, který má za úkol u lidí postižených omezeními v dopravě pozvednout náladu, se stal za poslední roky hlavní inovací stavařů. Pracovní aktivita v okolí nápisu však mnohdy nenapovídá tomu, že urgentnost stavby či opravy je skutečně na nejvyšší míře. Snad jen s výjimkou toho, když nad stavebníky zapráská volební bič politiků.

Jistě jste zažili situaci, že projíždíte místem oprav, ať už silničních či železničních, a byť se vás zpočátku snaží uklidnit výše zmiňovaná tabule, tak na stavbě kope jeden dělník, další postávají v okolí (snad si vybírají, které z nářadí použijí) a obklopují je odstavené stavební stroje. V takových situacích si vždy vzpomenu na to, když jsem projížděl silnicí v Salt Lake City v americkém státě Utah. Při noční cestě mě zarazilo omezení na silnici. Jedna její část byla uzavřená a nasvícená, jako za bílého dne. Obrátil jsem se proto s dotazem na můj americký doprovod, zda neví, jakou havárii tu takto pozdě večer likvidují. Odpovědí mi byl nechápavý výraz a posléze lehký úsměv. „To je normální oprava silnice, snaží se to stihnout jenom co nejdřív,“ zněla k mému údivu odpověď a já se ještě dlouho se zaraženým výrazem obracel na ubíhající nasvětlený úsek, po němž jezdily parní válce a kmitalo několik desítek pracovníků. Nutno dodat, že tato historka se odehrála v období, kdy Salt Lake City usilovalo o možnost pořádat olympiádu a snaha regionu mít vše v nejlepším pořádku byla maximální. Pamatuji si, že uchvácen tímto obrazem jsem si říkal, že za pár let bude něco podobného vidět i u nás. Nepovažuji se za velkého idealistu, ale tento omyl si neodpustím.

Abychom však nebyli tak negativní, musíme vzpomenout i některé domácí úspěchy v rychle (a snad kvalitně) odvedených stavbách. Zrovna dnes se totiž slavnostně otvírala nová kruhová křižovatka na ulici Dobrovského. Stavba, která po dlouhé týdny paralyzovala dopravu v Olomouci, byla za velké slávy otevřena o celý měsíc dříve než bylo v původních plánech. Městu se může zase lépe dýchat a já bych mohl mít první vlaštovku v oblasti kvalitně a bez průtahů odvedené stavební práce. Jak jsem však zmínil, nejsem idealista a tak se mi na mysl vkrádají nepříjemné myšlenky. Proč u této stavby bylo možné zkrátit uzavírku o celý měsíc a v jiných případech se striktně dodržují termíny? Proč původně padl o měsíc delší termín, když lze rondel otevřít a postupně dodělávat už nyní? A zvláště nepříjemná myšlenka se nese v duchu předvolebním. Nezamyslel se náhodou krajský investor, zda je moudré voliče (z nichž mnozí s touto stavbou nesouhlasí jako se zbytečnou) v předvolebním období trápit a poštvávat proti sobě rozsáhlou uzavírkou? Dokázal bych si proto představit variantu, kdy krajští politici práskají nad stavebníky bičem a honí je k urychlenému otevření rondelu ještě před volbami. Je totiž dobré se jako politik prezentovat u něčeho nového, co je postavené pro užitek lidí. Raději však tyto zlé myšlenky zaháním a říkám si, že cokoliv se stalo s rychlostí stavby, je ku prospěchu věci. Zda ony nepěkné myšlenky měly v sobě alespoň zárodek pravdy, se ukáže po volbách. Neboť od tohoto momentu, kdy Olomoučané viděli, že vše je možné udělat rychleji, se u každé stavby můžeme ptát: A proč to nejde uspíšit stejně jako rondel? A to i v momentech, kdy do voleb budou zbývat ještě třeba tři roky.