Reklama
Středa 18. června 2025, svátek má Milan, venku je 21.4 °C
UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!
Kdyby ho v Olomouci neuzdravili, svět by nepoznal génia. Mozart se v nové hře ohlíží za svým životem
27.10.2017
Jan Procházka
Kdyby Wolfganga Amadea Mozarta v Olomouci nevyléčili z černých neštovic, svět by přišel o génia. To je zápletka nové hry dramatika Jana Sulovského, kterou nastudovala společnost Lafayette. Včera ji premiérově uvedla v prostorách Arcibiskupského paláce. Sulovský se dlouhodobě věnuje příběhům osobností, spjatých s Olomoucí. Napsal jich už dvanáct, letos měla premiéru i jeho komedie o Marii Terezii.
Wolfgang a Constanze - osudová dvojice. V hlavní roli skladatele se představí Petr Kubes, jeho manželku hraje Lenka Kočišová.
Foto: Jan Procházka
"Je to zvláštní. V představení Amadeus jsem hrál Mozartova soka Salieriho, teď se na to podívám z druhé strany," usmívá se Petr Kubes.
Foto: Jan Procházka
Mozartova otce Leopolda hraje Václav Bahník. Sulovský ho ale nevykresluje zdaleka tak despoticky jako ve slavném filmu Miloš Forman. Postava se v jeho podání snaží spíše obhájit svou tvrdou výchovu, kvůli níž sice mladý skladatel přišel o dětství, ale bez níž by zřejmě svět jeho génia nepoznal...
Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
x
Režie se chopil Jaroslav Krejčí (vlevo), zároveň si zahrál i roli doktora, který mladého Mozarta vyléčil z černých neštovic. Svůj podíl na přežití geniálního skladatele má i olomoucký kapitulní děkan Leopold Podstatský z Prusinovic (hraje ho Vladimír Hrabal), který poskytl Mozartovým ubytování a lékařskou péči.
Foto: Jan Procházka
Scéně dominuje velká bílá rakev. Sulovský totiž své příběhy vypráví jako jakousi retrospektivu, postavy se sejdou v neurčitém prostoru a čase, kde diskutují o svých životech, motivech svých činů... A právě z rakve se Mozart symbolicky vynořuje, aby se do ní opět uložil ve chvílích, kdy vyprávění spěje k okamžikům, kdy jeho život visel doslova na vlásku. A logicky v ní příběh i končí.
Foto: Jan Procházka
Sulovský své hry často uvádí na místech, kde se ony příběhy udály. V tomto případě ale zvolil církevní prostředí Arcibiskupského paláce, vzdáleného od kapitulního děkanství jen pár stovek metrů.
Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
Sulovského hry se nehrají pravidelně, uváděny jsou zpravidla při zvláštních příležitostech. Včerejší premiéra se odehrála přesně 250 let poté, co rodina Mozartova přijela do Olomouce.
Foto: Jan Procházka
Mozart se sice do Olomouce už nikdy nevrátil, byl si ale vědom, že tady jeho život vstoupil do nové epochy. Podruhé se tu narodil. A také zde napsal svou šestou symfonii, které se proto říká "Olomoucká".
Foto: Jan Procházka
Sdílet 
Autor článkuJan Procházkaprochazka@olomouc.cz
