Reklama

Čtvrtek 23. listopadu 2017, venku je 1.1 °C

Svátek má Klement

Kdyby ho v Olomouci neuzdravili, svět by nepoznal génia. Mozart se v nové hře ohlíží za svým životem

Kultura

27.10.2017

Jan Procházka

Kdyby Wolfganga Amadea Mozarta v Olomouci nevyléčili z černých neštovic, svět by přišel o génia. To je zápletka nové hry dramatika Jana Sulovského, kterou nastudovala společnost Lafayette. Včera ji premiérově uvedla v prostorách Arcibiskupského paláce. Sulovský se dlouhodobě věnuje příběhům osobností, spjatých s Olomoucí. Napsal jich už dvanáct, letos měla premiéru i jeho komedie o Marii Terezii.

Wolfgang a Constanze - osudová dvojice. V hlavní roli skladatele se představí Petr Kubes, jeho manželku hraje Lenka Kočišová. Wolfgang a Constanze - osudová dvojice. V hlavní roli skladatele se představí Petr Kubes, jeho manželku hraje Lenka Kočišová. Foto: Jan Procházka
Je to zvláštní. V představení Amadeus jsem hrál Mozartova soka Salieriho, teď se na to podívám z druhé strany, usmívá se Petr Kubes. "Je to zvláštní. V představení Amadeus jsem hrál Mozartova soka Salieriho, teď se na to podívám z druhé strany," usmívá se Petr Kubes. Foto: Jan Procházka
Mozartova otce Leopolda hraje Václav Bahník. Sulovský ho ale nevykresluje zdaleka tak despoticky jako ve slavném filmu Miloš Forman. Postava se v jeho podání snaží spíše obhájit svou tvrdou výchovu, kvůli níž sice mladý skladatel přišel o dětství, ale bez níž by zřejmě svět jeho génia nepoznal... Mozartova otce Leopolda hraje Václav Bahník. Sulovský ho ale nevykresluje zdaleka tak despoticky jako ve slavném filmu Miloš Forman. Postava se v jeho podání snaží spíše obhájit svou tvrdou výchovu, kvůli níž sice mladý skladatel přišel o dětství, ale bez níž by zřejmě svět jeho génia nepoznal... Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka

x

Režie se chopil Jaroslav Krejčí (vlevo), zároveň si zahrál i roli doktora, který mladého Mozarta vyléčil z černých neštovic. Svůj podíl na přežití geniálního skladatele má i olomoucký kapitulní děkan Leopold Podstatský z Prusinovic (hraje ho Vladimír Hrabal), který poskytl Mozartovým ubytování a lékařskou péči. Režie se chopil Jaroslav Krejčí (vlevo), zároveň si zahrál i roli doktora, který mladého Mozarta vyléčil z černých neštovic. Svůj podíl na přežití geniálního skladatele má i olomoucký kapitulní děkan Leopold Podstatský z Prusinovic (hraje ho Vladimír Hrabal), který poskytl Mozartovým ubytování a lékařskou péči. Foto: Jan Procházka
Scéně dominuje velká bílá rakev. Sulovský totiž své příběhy vypráví jako jakousi retrospektivu, postavy se sejdou v neurčitém prostoru a čase, kde diskutují o svých životech, motivech svých činů... A právě z rakve se Mozart symbolicky vynořuje, aby se do ní opět uložil ve chvílích, kdy vyprávění spěje k okamžikům, kdy jeho život visel doslova na vlásku. A logicky v ní příběh i končí. Scéně dominuje velká bílá rakev. Sulovský totiž své příběhy vypráví jako jakousi retrospektivu, postavy se sejdou v neurčitém prostoru a čase, kde diskutují o svých životech, motivech svých činů... A právě z rakve se Mozart symbolicky vynořuje, aby se do ní opět uložil ve chvílích, kdy vyprávění spěje k okamžikům, kdy jeho život visel doslova na vlásku. A logicky v ní příběh i končí. Foto: Jan Procházka
Sulovský své hry často uvádí na místech, kde se ony příběhy udály. V tomto případě ale zvolil církevní prostředí Arcibiskupského paláce, vzdáleného od kapitulního děkanství jen pár stovek metrů. Sulovský své hry často uvádí na místech, kde se ony příběhy udály. V tomto případě ale zvolil církevní prostředí Arcibiskupského paláce, vzdáleného od kapitulního děkanství jen pár stovek metrů. Foto: Jan Procházka
Foto: Jan Procházka
Sulovského hry se nehrají pravidelně, uváděny jsou zpravidla při zvláštních příležitostech. Včerejší premiéra se odehrála přesně 250 let poté, co rodina Mozartova přijela do Olomouce. Sulovského hry se nehrají pravidelně, uváděny jsou zpravidla při zvláštních příležitostech. Včerejší premiéra se odehrála přesně 250 let poté, co rodina Mozartova přijela do Olomouce. Foto: Jan Procházka
Mozart se sice do Olomouce už nikdy nevrátil, byl si ale vědom, že tady jeho život vstoupil do nové epochy. Podruhé se tu narodil. A také zde napsal svou šestou symfonii, které se proto říká Olomoucká. Mozart se sice do Olomouce už nikdy nevrátil, byl si ale vědom, že tady jeho život vstoupil do nové epochy. Podruhé se tu narodil. A také zde napsal svou šestou symfonii, které se proto říká "Olomoucká". Foto: Jan Procházka
Sdílet na facebooku Sdílet na Twitteru

Autor článkuJan Procházkaprochazka@olomouc.cz

Jan Procházka

Aktuálně z Olomouce