Rudolfově aleji hrozí vykácení: kaštany napadla nová agresivní bakterie. Léčba neexistuje - OLOMOUC.CZ
Reklama

Čtvrtek 29. ledna 2026, svátek má Zdislava, venku je 2.2 °C

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Rudolfově aleji hrozí vykácení: kaštany napadla nová agresivní bakterie. Léčba neexistuje

Zprávy z regionu

9.10.2015

Autor: Jan Procházka

Agresivní bakterie, která se šíří Evropou a napadá jírovce neboli kaštany, dorazila i do Olomouce. Situace je vážná. Takzvaná slizotoková nekróza se objevila v Rudolfově aleji a hrozí, že kaštany - z nichž řadu sázeli před několika lety sami Olomoučané -  budou muset pracovníci Flory vykácet. Na tuto nemoc totiž zatím neexistuje účinná léčba. A co je horší: může se rozšířit do celého města a postihnout všechny tyto oblíbené dřeviny.

Agresivní bakterií už je napadeno mnoho stromů v Rudolfově aleji. Agresivní bakterií už je napadeno mnoho stromů v Rudolfově aleji. Foto: Jan Procházka

Pojďte si s námi zasadit novou Rudolfovu alej, lákala před pěti lety radnice. Stařičké stromy musely k zemi a ty nové si mohli zasadit sami Olomoučané a symbolicky tak získat “svůj” strom v legendární aleji. Nabídky tehdy využily desítky lidí. Jenže člověk míní a příroda mění. Do Rudolfovy aleje před nedávnem dorazil návštěvník, kterého zde nikdo nechce. Bakterie Pseudomonas syringae, způsobující smrtící infekci zvanou slizotoková nekróza. “Mohu potvrdit, že nedávno vysazené stromy napadla nová nemoc, se kterou se v současné době potýká celá Evropa, problémy s ní mají i třeba ve Vídni,” připustil mluvčí Výstaviště Flora Adam Fritscher. Žádné bližší informace ale výstaviště zatím pouštět nechce, situace je totiž dosti choulostivá: je totiž dost možné, že jediným lékem proti nemoci bude vykácení všech napadených jírovců. “V současné době se dokončuje studie, která nám přesně řekne, co je to za nemoc a jak postupovat. Ta bude předložena za dva týdny radě města, která by měla rozhodnout, co se bude dít dál. Flora je totiž pouhým správcem,” konstatoval Fritscher.

Nápadně popraskaná kůra, výron tekutiny na kmeni, neobvykle světlé listy… Tak popisují nemoc odborníci. Bakterie dřevinu postupně zničí. Nápadně popraskaná kůra, výron tekutiny na kmeni, neobvykle světlé listy… Tak popisují nemoc odborníci. Bakterie dřevinu postupně zničí. Foto: Jan Procházka
Flora už si nechala zpracovat studii, aby získala podklady pro rozhodnutí, které ale bude muset učinit město, říká mluvčí výstaviště Adam Fritscher. Flora už si nechala zpracovat studii, aby získala podklady pro rozhodnutí, které ale bude muset učinit město, říká mluvčí výstaviště Adam Fritscher. Foto: Jan Procházka

Rudolfova alej

O založení se v roce 1820 postaral olomoucký arcibiskup, arcikníže Rudolf Jan Habsburský a brzy se stala oblíbeným místem vycházek Olomoučanů, stala se vlastně první parkovým prostorem ve městě. V roce 1832 převzalo park, nalézající se původně na vojenských pozemcích, do správy město, a položilo tak základ městských veřejných sadů. Část původních kaštanů zůstala v aleji až do roku 2009, kdy začala její obnova. Ta trvala tři roky, některé z nových stromů si mohli vysadit sami Olomoučané. Obnova vyšla zhruba na deset milionů korun.

Že je situace velmi vážná ví i vedoucí magistrátního odboru životního prostředí Petr Loyka. “Pokud bude nákaza postupovat rychlostí, s jakou se šíří jinde, nelze vyloučit, že budeme muset vykácet celou alej. A bohužel hrozí, že se rozšíří po celém území města,” líčí smutný scénář Loyka. Proti této nákaze zatím totiž neexistuje účinná léčba. Podle Loyky bude muset rozhodnutí, co s jírovci v aleji udělat, padnout poměrně brzy, nejpozději do konce roku. V dalších osudech legendární Rudolfovy aleje bude klíčový i postoj památkářů. Kaštany totiž do parku historicky patří, právě proto je před pěti lety, když probíhala kompletní obnova, nenahradila žádná jiná dřevina. "Odborníci upozorňovali, že kaštanům hrozí různé choroby a že by bylo lepší vysadit něco jiného. Bohužel, národní památkový ústav na kaštanech trval..." připomněl náměstek primátora Aleš Jakubec. Právě on bude materiál o stavu stromů předkládat na radě města. "Očekávám, že mi posudek dorazí v nejbližších dnech. Klíčové bude zjištění, kolik stromů je vlastně ve skutečnosti napadeno a jak rychle se nemoc šíří," poznamenal Jakubec. Podle Petra Loyky nemoc souvisí se změnami klimatu. "Bohužel je tak progresivní, že asi budeme muset změnit dřeviny. Z ekologického hlediska by byl nejvhodnějším stromem platan,” vysvětlil Petr Loyka.

Že je s alejí něco v nepořádku, je už patrné na první pohled. Řada stromů je neduživých, jejich růst, jako by se zastavil. “Mezi projevy této nemoci patří nápadně popraskaná kůra, neobvykle světlé listy, na kmeni se objevuje výron tekutiny… Ta bakterie ho prostě postupně zničí,” popsal Loyka.
.

Hrozí slavné Rudolfově aleji vykácení? Pokud se bude nemoc šířit rychle, je to bohužel reálné. Hrozí slavné Rudolfově aleji vykácení? Pokud se bude nemoc šířit rychle, je to bohužel reálné. Foto: Jan Procházka

Jírovce maďaly, řečené kaštany, patří k symbolům městské zeleně. V Evropě mají tyto stromy tradici přes pět set let, jejich domovinou je balkánský poloostrov. Bakterie Pseudomonas syringae, která způsobuje slizotokovou nekrózu, pochází z Himalájí. V Evropě se začala objevovat v masivní míře až po roce 2000 a šíří se rychle. V současné době se s ní potýkají na mnoha místech, kde jírovce rostou. Problémy s ní mají například v Paříži, Vídni či Amsterdamu. Na mnoha místech už proto místo uhynulých kaštanů vysazují jiné, odolnější dřeviny.

Autor článkuJan Procházkaprochazka@olomouc.cz

Jan Procházka