Také jste si říkali, jak by to bylo skvělé, kdyby vaše tělesné funkce někdo monitoroval na dálku a 24 hodin denně bděl nad tím, zda je vše v pořádku? A kdyby nebylo, stačil by to poznat dřív, než se stane něco vážného? Sci-fi pohádka dorazila na Hanou. V olomoucké nemocnici se usídlili špičkoví vědci, kteří tu takzvanou telemedicínu začínají uvádět do praxe.

Jste třeba na tenisu, běžný pracovní den, jste unavení, ale zatím se cítíte dobře a nic netušíte. Máte sice nemocné srdce, ale všechno se zdá být v pořádku. Ve vašem těle se ale schyluje k nenápadnému kolapsu. V tu chvíli zazvoní telefon a váš lékař do sluchátka hlásí, že sanitka je na cestě. "Nemáte moc času, blíží se infarkt," sděluje doktor. Sanitka už zastavuje před kurtem, zdravotníci už mají připravené defibrilátory, umisťují vás na lůžko, stihnete si ještě svéct propocené tričko, dostáváte injekci a pak se celý svět ztrácí. Když se probudíte v bíle natřeném nemocničním pokoji, zjistíte, že vám právě zachránili život. Jak je to možné? Ve chvíli, kdy se vaše tělo začalo chovat nestandardně, speciální přístroj odeslal SMS do centrálního sledovacího serveru, ten potom okamžitě upozornil dozorujícího lékaře, který vyhodnotil situaci jako rizikovou a podle toho jednal. Toto není sci-fi příběh z budoucnosti, ale ukázka fungování takzvané telemedicíny, tedy sledování nemocných pacientů na dálku pomocí informačních technologií. "Pacient je vybaven speciální senzorem, který dokáže sledovat různé parametry od srdečního rytmu, tlaku, hladiny cukru až po správné užívání léků. Data se posílají automaticky pomocí mobilního telefonu na zabezpečený server, který je zpracuje a zprostředkuje službu konajícímu lékaři," vysvětluje přednosta první kardiologické kliniky olomoucké nemocnice Miloš Táborský. Právě tady totiž nedávno vzniklo takzvané Národní telemedicínské centrum, kde na vzorku pacientů testují špičkoví vědci možnosti využití této metody v Česku. Zatímco u nás je totiž málo známá, ve světě se už stihla poměrně rozšířit.
Lékaři mohou sledovat pacienty s nejrůznějšími nemocemi. Telemedicína může sloužit třeba lidem s poruchami srážlivosti krve. Ti by díky ní nemuseli docházet na kontroly, stačilo by jim odebrat si denně kapku krve, vložit ji do přístroje a data odeslat lékaři. Ten by pacienta kontaktoval jen v případě, že by výsledek nebyl v pořádku. "Můžeme pomoci i diabetikům, které je třeba stále sledovat, nebo třeba lidem s vysokým krevním tlakem... Těch možností je opravdu hodně," vypočítává Táborský. Efekt je podle něj i psychologický. "Pokud pacienti ví, že mají nad sebou jakého anděla strážného, výrazně tím zvýšíme kvalitu jejich života. Mohou vyrazit kamkoliv, stačí jen signál mobilního telefonu," zdůraznil Táborský. Přístroje se liší podle toho, jakou hodnotu sledují, nejedná se ale o nic obtěžujícího. Některé modely pracují i GPS signálem a lékař tak může vidět, kde se pacient pohybuje. "To je výhodné třeba u lidí s demencí, kteří se z povahy nemoci prostě ztrácejí," podotkl Táborský.

Cílem olomouckého výzkumu je podle kardiologa Táborského ověřit využití technologie v tuzemských podmínkách a získat data pro zdravotní pojišťovny. "Není to drahé, cena přístrojů se pohybuje v řádech tisíců, maximálně desetitisíců. Musíme docílit toho, aby pojišťovny pochopily, že sledování pacientů je dokonce levnější, než jejich pravidelná návštěva u lékaře," vysvětlil Táborský a dodal, že studie ze zahraničí potvrzují, že sledování pacientů snižuje náklady na léčbu.
Olomoucké telemedicínské centrum vzniklo díky podpoře Evropské unie. Ta poslala na dotacích částku čtyřicet milionů korun. "Nechtěli jsme tím zatěžovat nemocnici nebo lékařskou fakultu, veškeré prostředky máme z evropských zdrojů," ubezpečil Táborský. Do výzkumu je zatím zapojeno zhruba pět stovek pacientů, většina z nich má různá srdeční onemocnění.