Jazykovědci se specializací na češtinu patří k nejméně známé a laickou veřejností podceňované skupině odborníků. Výjimku mezi nimi tvoří František Kopečný, respektovaný lingvista, jenž se proslavil na mezinárodním vědeckém poli jako syntaktik, etymolog, dialektolog a lexikolog. Vědecké práce Františka Kopečného lze počítat do stovek, deset jich vyšlo dokonce po jeho smrti.

Františku Kopečnému byla v Seloutkách u Prostějova, kde strávil celé dětství a mládí, v neděli odhalena pamětní deska. Oslavy k stému výročí jeho narození proběhly pod záštitou obce Seloutky, tamního starosty Josefa Soldána, předsedy kulturní komise města Prostějova Václava Koláře a početné rodiny Františka Kopečného. Obec naplněná auty prozrazovala, že se oslav zúčastnily nejen celé Seloutky, ale že hold velkému vědci přišel vzdát i početný zástup hostů z celé republiky, ať už z řad lingvistů či širší veřejnosti.

Ve 14 hodin se od obecního úřadu k pomníku padlých vydal dlouhý průvod ctitelů Františka Kopečného a jeho vědeckého díla. Před vlastním odhalením pamětní desky promluvil o osobnosti Františka Kopečného jeho žák a pozdější spolupracovník Václav Kolář, profesor Gymnázia Jiřího Wolkera v Prostějově. Pamětní deska je opatřena textem

V LETECH 1910-1926 ŽIL V OBCI
Doc. PhDr. FRANTIŠEK KOPEČNÝ, DrSc.
VÝZNAMNÝ JAZYKOVĚDEC, SYNTAKTIK,
ETYMOLOG a DIALEKTOLOG
4.10.1909 – 27.3.1990

Pamětní desku odhalil starosta obce Josef Soldán a nejstarší z pěti dětí Františka Kopečného František
V další části, která probíhala na hřišti, vzdal vědci hold brněnský bohemista a slavista Radoslav Večerka, profesor na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, a za rodinu Kopečných promluvil neformálně a procítěně syn František. Poté následovala lidová veselice, na které vystoupil hanácký taneční soubor z Kostelce na Hané.
S předstihem byla vděčnými potomky k stému jubileu narození vědce vydána publikace s nekrologem Evy Havlové, se záznamy z rodinné kroniky, vzpomínkami potomků a dalšími cennými texty. Pro účastníky byla připravena v sále obecního úřadu velmi hodnotná výstava. Prezentovány na ní byly doklady o vědeckých zásluhách Františka Kopečného, akademické diplomy, desítky fotografií z jeho života, vědcův psací stroj, vydané spisy a publikace, vojenská uniforma a další doklady. Ohlasy na výstavu v knize návštěv vypovídají o tom, že celá akce měla velmi dobrou úroveň.

Nebylo pochyb, že Seloutky vnímají Františka Kopečného jako největší vědeckou kapacitu, která kdy v Seloutkách žila, a jsou na to hrdi. Obec prožila slavný den a svým způsobem vstoupila do dějin české jazykovědy jako místo pro Františka Kopečného inspirativní.
Olomoucká univerzita v něm dodnes ctí zakladatele řady vědeckých disciplin, jimiž získala ve světě mimořádné renomé.
O povážlivě nepřirozeném přehlížení vědeckého rozměru a dispozic velké olomoucké osobnosti svědčí skutečnost, že František Kopečný byl totalitní mocí odsouván do „ticha“ akademických ústavů, aby neovlivňoval nastupující generaci vzdělanců. Omezování odstartovalo krátce po únorových událostech v roce 1948 a Františka Kopečného provázelo až do odchodu do penze. I na olomoucké univerzitě se po dvouletém působení v letech 1947-1949 uplatňoval jen v roli externího pedagoga. Přesto vykonal pro jazykovědu a rozvoj slovanské lingvistiky nesmírně mnoho, o čemž svědčí stovky jeho posluchačů, kteří na něho vděčně vzpomínají.