I když to počasí na sobě nechce nechat zdát, dnes je tady oficiálně první jarní den! O víkendu jarní teploty ještě očekávat nemůžeme, ale v příštím týdnu by se postupně mělo začít oteplovat a snad už brzy budeme moct odložit šály a rukavice. Než se však naplno necháme unést jarní atmosférou, pojďme se společně podívat, jaké tradice a pranostiky jsou pro toto roční období typické.

Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností. Stejně jako v předchozích letech (a také stejně jako v letech následujících) i letos bude jaro začínat 20. března. Oficiálně Slunce projde rovníkem v sobotu 20. března 2021 v 10:37.

Velikonoce

Nejvýznamnějším (nejen jarním) svátkem jsou bezpochyby Velikonoce. S nimi souvisí i takzvaná Popeleční středa, která letos připadla na 17. února. Popeleční středou začíná čtyřicetidenní doba půstu. Měli bychom pečovat o ducha, ne pouze o tělo. V tento den dělá kněz věřícím na čele křížek z popela na důkaz pomíjivosti lidského života. K tomuto dni se váže také několik pranostik, například se traduje, že jaké je počasí na Popeleční středu, takové bude po celý rok. V tento den se také nesmělo drát peří.

Hned první postní neděle po Popeleční středě se nazývá Černá, a to podle oděvu, do kterého se lidé v tento den odívali. Tato neděle letos připadla na 21. února. Další postní nedělí (28. února) je Pražná. V tento den se pražilo obilí, ze kterého se dělal pokrm pražmo. Na 7. března připadá Kýchavná neděle. V tento den si lidé přáli zdraví. Věřili, že kýcháním by mohla začít morová epidemie. V pořadí čtvrtá postní neděle (14. března) se nazývá Družební. V tento den chodil ženich s družbou do domu, kam chtěl o pomlázce přijít na námluvy.

Na Smrtnou neděli (21. března) se vynáší Smrtka neboli Moréna. Házení slaměné figuríny oděné do starých hadrů do potoka či řeky se dochovalo do dnešní doby (zejména na vesnicích). Jedná se o dávný pohanský zvyk, který symbolizuje ukončení zimy a vítání jara.

Poslední postní nedělí je Květná neděle (28. března). V tento den se slavila památka vjezdu Krista do Jeruzaléma. Světí se kočičky, které se pak mohou jíst, abychom byli celý rok zdraví. Na Květnou neděli by se nemělo nic péct, aby se nezapekl květ na stromech (neurodilo by se ovoce). Dříve se také dodržovalo, že v tento den by se lidé měli oblékat do něčeho nového. A v neposlední řadě se rovněž uklízelo v bytech či domech - započal se tak velikonoční úklid.

Po Květné neděli následuje Pašijový týden (od 29. března): Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa (Jidáš se škaredil na Ježíše), Zelený čtvrtek (Ježíš se modlil na zelené louce, v tento den odlétají zvony do Říma. Na zelený čtvrtek by lidé měli sníst něco zeleného a v tento den se také pečou jidáše - pokrm ze sladkého těsta svým tvarem připomínající provaz, na kterém se Jidáš po zradě Ježíše oběsil.). Na Velký pátek byl Ježíš ukřižován. V tento den by se nemělo prát prádlo a nesmí se hýbat se zemí. Podle pověstí se na Velký pátek otevírají hory, aby vydaly své poklady. Bílá sobota se nejprve nese ve znamení smutku u Ježíšova hrobu. Bývalo zvykem světit ohně před vraty kostelů, každý si pak mohl odnést posvěcené přinesené polínko nebo žhavé uhlíky. Na oslavu vzkříšení Ježíše Krista se pak večer vrací zvony z Říma. V neděli na Boží hod velikonoční se slavilo Ježíšovo zmrtvýchvstání. Končí postní období, v kostele se světí velikonoční pokrmy - beránek, mazance, vajíčka, víno... Posledním dnem Velikonoc je pondělí, u nás od nepaměti spojené s pomlázkou, koledováním a říkankami koledníků. Na vesnicích se tradice dodnes udržuje ve větší míře. Vyšlehání vrbovými proutky zajišťuje dívkám a ženám mládí a zdraví. Letos připadá na 5. dubna, ovšem s velkou pravděpodobností bude stejně jako loňský rok (vzhledem k protikoronavirovým opatřením) opět bez pomlázky.