O víkendu klidná vilková čtvrť, přes týden rušné parkoviště. Tak to vypadá na hranicích zóny placeného stání. Řidičům se totiž za parkování nechce platit a raději se trochu projdou. Město jim ale ani nedá jinou možnost, celodenní parkování nabízí jen v ceně slušné dovolené u moře. Na lepší časy se bude blýskat jen pomalu. Řešení by měla přinést stavba parkovacích domů. A výrazné rozšíření zóny, kde se za parkování platí.

Vilková čtvrť nebo obří bezplatné parkoviště?

Běžný pracovní den, deset hodin dopoledne. Klidná vilková čtvrť, trojúhelník lemovaný ulicí Dobrovského, Lazeckou a Mlýnským potokem. Přestože jsou všichni v práci, silnice jsou obsypané auty a místo k odstavení vozu byste tu hledali hodně dlouho. V pracovní době se totiž tato čtvrť mění v obří parkoviště. Důvod je jednoduchý. Jsme na hranici zóny placeného parkování, do centra je to jen pár minut pěšky. Komu se nechce platit dvacet korun za hodinu stání, nechá auto tady. Kolem deváté hodiny se ještě dá najít místo, později už těžko. Velké parkoviště na křižovatce na Střelnici ve stejnou dobu zeje prázdnotou. A podobné je to podél celé hranice zóny. Na Krapkově, Wellnerově ulici... Kolik aut tu patří místním zjistíte k večeru. Pár. Většina lidí totiž používá garáž. Na ulici by na ně nemuselo zbýt místo. "Je to problém, který nejen my řešíme neustále. Pokud ale někdo autem neblokuje třeba vjezd a jsou dodrženy všechny zákonem dané vzdálenosti, nemůžeme s tím nic moc dělat," vysvětluje Radim Schubert, předseda komise místní části Lazce, kam ulice u Mlýnského potoka patří. Komise už iniciovala několik jednání s městskou policií i odborníky na dopravu, řešení problému však musí být podle něj nalezeno na vyšších místech. A nebude jednoduché, jak naznačuje vedoucí magistrátního oddělení koncepce dopravy Marek Černý. "Město se snaží navýšit stav parkovacích míst v okolí zóny, nemůže se ale všude jen parkovat," upozorňuje Černý, podle kterého se úředníci problémem zabývají už řadu let.

Nažeňme auta do parkovacích domů

Podle Marka Černého existuje jen jedno východisko, jak donutit řidiče, aby své vozy parkovali tam, kde chce radnice: Razantní navýšení dostupných parkovacích míst a následná regulace tam, kde parkující nejsou žádoucí. Podle Černého je ideálním řešením vybudování několika parkovacích domů na okrajích zóny. Lidé pracující v centru by v nich mohli odstavit své vozy na celý den. "Takový projekt je ale finančně velmi náročný. Neexistuje dotační titul, který by pokryl náklady na stavbu a to ani nemluvím o provozu, který je taky velmi náročný," líčí Marek Černý. Stání v parkovacím domě by navíc bylo za poplatek. Ani jeho výběr by však náklady na provoz nemohl pokrýt. Právě proto se tyto domy staví jako multifunkční. Jeden parkovací dům už v Olomouci vzniká, roste na Hynaisově ulici. Sloužit ale bude hlavně potřebám magistrátu. Další parkovací dům s kapacitou téměř pět set míst by měl vzniknout v nové sportovní zóně po rekonstrukci zimního stadionu. Už několik let se hovoří i o Palachově náměstí, kde by mohlo vzniknout podzemní parkoviště s kapacitou až čtyř set míst. "Jednání s židovskou obcí, které patří pozemek, však zatím nedospěla k žádnému výsledku," připouští Černý a dodává, že oblasti kolem tržnice výrazně pomůže velkokapacitní parkoviště v Šantovce. To by mělo poskytovat až sedm set míst.
Obyvatelé čtvrtí, které nyní slouží jako bezplatné parkoviště, si ale jen tak neoddychnou. Než bude mít radnice dost míst, kam auta směrovat, uplyne ještě řada let. Podle Marka Černého je ale trend jasný. "Trend, kterým se ubírají všechna velká města, je zpoplatnění parkování na mnohem větším územím, než je to v současnosti v Olomouci. A dlouhodobě to určitě směřuje k tomu, že něco podobného zavedeme i u nás," domnívá se Černý. V Olomouci by tak mohlo po vzoru Prahy vzniknout několik zón s různými taxami. Rezidenti by získali roční parkovací karty za mírný poplatek, ostatní by si za stání platili hodinově. "Nejde o snahu na tom vydělat. Ničím jiným než poplatky ale lidi nepřimějete, aby neparkovali tam, kde nechcete," dodává Černý. Pokud bude mít řidič na výběr parkování na dvě hodiny v Bořivojově ulici za čtyřicet korun nebo celodenní stání v novém parkovacím domě za zhruba stejnou částku, bude volba jasná.

Kde zaparkovat? Moc možností dnes není

V současné době ale lidé, kteří chtějí v centru zaparkovat svůj vůz na celý den, nemají moc možností. Alespoň jim je nenabízí město. Parkování v zóně je totiž omezeno maximální délkou stání dvě hodiny. "Princip fungování zóny je založen na obrátkovosti, parkoviště neslouží k odstavení aut návštěvníků na delší dobu. Je to tím, že máme k dispozici mnohem méně míst, než je potřeba," upřesňuje Černý. V zóně se podle něj nachází zhruba dva a půl tisíce parkovacích stání. V centru, několik minut chůze od náměstí, je ale k dispozici několik soukromých parkovišť. Hodinové taxy jsou většinou stejné, jaké požaduje město, délka stání je ale omezena jen otevírací dobou. Platit za parkování každý den částku blíží se třem stům korun si ale nemůže dovolit každý. Jsou ale i levnější varianty. Například parkoviště v ulici U Stadionu nabízí celodenní stání za třicet korun. Další možností je parkování v podzemním areálu u nádraží. Tam stojí celodenní stání čtyřicet korun, parkovací lístek zároveň slouží jako jízdenka na MHD, čímž kompenzuje delší vzdálenost od centra. Většině lidí má při rozhodování zda zaplatit byť malý poplatek nebo stát o kousek dál zadarmo, jasno bez přemýšlení. "Někdy se vracím až kolem osmé, deváté večer. Kdybych měl platit za každou hodinu, co tu stojím, tak část pracovní doby vydělávám jenom na to. Raději se projdu," vysvětluje své důvody čtyřicetiletý ekonom Radek, zatímco zamyká svůj vůz, zaparkovaný na Kubíčkově ulici. I on si ale myslí, že město by mělo situaci co nejrychleji řešit. "Samozřejmě se mi to nelíbí. Každé ráno tady najezdím aspoň kilometr, než najdu volné místo. Kdyby tu bylo nějaké velké parkoviště, kde by nabízeli rozumné ceny, klidně si koupím roční permanentku. Ale abych platil za parkovací kartu od města deset tisíc, to raději pojedu na dovolenou," uzavírá Radek, který je sice sdílný, celé jméno však prozradit nechce. Prý z obavy z pomluv.

Dočasnou neřešitelnost přeplněných uliček na krajích zóny potvrzuje i vedoucí magistrátního odboru dopravy Petra Pospíšilová. "Můžeme umisťovat zákazové značky například v ulicích, které jsou příliš úzké, ale auta tam stejně parkují po obou stranách. Tím ale omezíme i místní. Ve sporných případech jednáme s městkou policií, ale jinak se nic moc dělat nedá," krčí rameny Pospíšilová. Kdy se ale dočkáme parkovacích automatů i ve vilkových čtvrtích na břehu Mlýnského potoka, na Wellnerově či Krapkově ulici zatím není možno říct. "V horizontu několika málo let to na pořadu není. Ale nakonec to tak dopadne," uzavírá Marek Černý.