Politikova výchova, lekce číslo jedna: Jak se zviditelnit. Být viděn je jednou z nejdůležitějších náplní politikovy práce. Je nutné k tomu využít každou příležitost, přisát se a nepustit, dokud cvakají fotoaparáty. Nejen pro politické začátečníky se doporučuje najít si snadnou oběť v podobě bezbranného seniora.

Popřát k narozeninám je slušnost a oslavence to povětšinou i potěší. Přijde rodina, kamarádi, popovídáte si, připijete... Copak ale když se dožijete úctyhodného věku a jste nejstarší Olomoučankou? To se pak okruh oslavenců začíná rozšiřovat a komunální politici počnou listovat ve svých příručkách, hledajice heslo zviditelnění se na seniorovi. Nejstarší žena našeho města zažila včera skutečně prapodivnou oslavu svého úctyhodného věku 104 let. Ráno vstala, něco málo pojedla a znavena chřipkou, která ji zmohla, si šla zdřímnout. Když se probudila, pokračoval její běžný den, aniž by věděla, že se u jejího lože vystřídali místní potentáti pronášející proslovy a hlouček novinářů.

Zdá se vám to absurdní a nemožné? Pravda i touha po přihřátí si politické polívčičky je však krutá. Volby se kvapem blíží a pozdní léto politiků se nenese ve znamení sběru hub, ale voličských hlasů. Důležité je ukázat lidskou tvář. A co vás více zlidští, než pár vřelých slov a obrázek toho, jaký máte uctivý vztah ke starým lidem. V případě nejstarší Olomoučanky paní Aulehlové to však představenstvo města a kraje jaksi nezvládlo. Vřelá slova sice padla, ale vzhledem k tomu, že je oslavenkyně prospala, na dosti neúrodnou půdu. A prokázání úcty? K tomu se komunální politici nepřiblížili ani na vzdálenost výšky radniční věže či budovy RCO. Ovšem v případě, že za projev úcty nepovažují vtrhnout ke spícímu člověku, použít ho za nástroj své propagace a následně zmizet na přestřižení pásky či jinou bohulibou činnost. Vlastně bych se paní Aulehlové ani nedivil, kdyby se v polovině projevů ze svého spánku probudila a vyděšena nastalou situací by předstírala, že i nadále spí.

Fotit se s oslavujícími seniory je skutečně evergreen politického PR. Předpokládám, že na matrice nyní mají plné ruce práce, aby dali dohromady všechny významné jubilanty plánující oslavu do termínu říjnových voleb. S podobnými jubilanty mají však politici jeden velký problém. Taková listopadová oslava některého ze seniorů se nedá uspíšit a přeložit ji na počátek října. Na rozdíl od lehkosti, s jakou se dá uspíšeně zprovoznit nová kruhová křižovatka vznikající na Dobrovského ulici. Jsou to ale zlobiví senioři, jak má pak člověk vypadat jako lidumil, říká si jistě nejeden z politiků. Odpověď je nasnadě: dodržet základy slušnosti a nechat poctivé lidi spát.

P.S. Ke včerejšímu článku o oslavách paní Aulehlové jsme se po redakční poradě dohodli dát starší ilustrační fotografie z jejího života. Zvažoval jsem, zda snímek spící ženy s politiky přiložit k tomuto fejetonu, aby i ten nejméně věřící čtenář uvěřil. I tak mi to přišlo k paní Aulehlové nefér a neslušné... a to prosím nikam nekandiduji (nebo možná právě proto).