Reklama

Čtvrtek 6. května 2021, svátek má Radoslav, venku je 8.8 °C

Hrad Helfštýn se znovu otevírá návštěvníkům. Čeká vás nově zpřístupněné torzo hradního paláce i několik zajímavostí

Tipy a názory

27.4.2021

Lenka Šimková

Dnešním dnem po několika dlouhých měsících opět otevírá své brány návštěvníkům hrad Helfštýn. Prohlídky hradu jsou vzhledem k aktuálním protiepidemickým opatřením možné zatím bez průvodců, ale i tak se máte na co těšit. V celé kráse totiž můžete obdivovat zrekonstruované torzo hradního paláce, které se po několika letech otevřelo návštěvníkům koncem srpna loňského roku. Ti si jej však stihli užít jen necelé dva měsíce, poté musel hrad opět zavřít. Jeho kastelán doufá, že letošní sezona bude přece jen příznivější a kromě oblíbeného Hefaistonu by na hradě mohly vzniknout i další zajímavé kulturní akce.

Na značnou část hradů a zámků se ještě nějakou dobu vzhledem k vládním opatřením nepodíváme, přesto si už dnes můžete udělat výlet na Helfštýn. Jelikož jde o zříceninu, která nemá převážně vnitřní prostory, může být otevření hradu navázáno na první vládní balíček rozvolnění, kdy od 26. dubna mohou opět otevřít venkovní prostory muzeí. A hrad Helfštýn spadá pod Muzeum Komenského v Přerově. ;)

Hrad Helfštýn

Adresa: Hrad Helfštýn, Týn nad Bečvou
Telefon: 581 797 093
Email: helfstyn@prerovmuzeum.cz 
*Webové stránky
*Facebook
*Instagram

"O uplynulých víkendech, kdy bylo hezké počasí, tak to v okolí hradu žilo. Lidi jezdili na výlety na kolech, udělali si pěší túru do přírody, nebo jen piknikovali před hradem. Dovnitř se ale podívat nemohli. Jsme proto nesmírně rádi, že dnešním dnem jim opět můžeme otevřít naše brány k individuálním prohlídkám," říká mluvčí hradu Eva Lehnertová. Hrad bude otevřený ve standardní otevírací době, tedy od úterý do neděle vždy od 9:00 do 17:00, od 1. května se pak návštěvní doba rozšíří do 18 hodin. Přístupné budou zatím pouze vnější prostory. "Vzhledem k omezenému provozu jsme pro návštěvníky snížili cenu vstupného, zároveň také upozorňujeme na povinnost mít v areálu hradu zakrytá ústa i nos respirátorem či jiným ochranným prostředkem," dodává Lehnertová. O tom, jaká hygienická opatření je v areálu nutné dodržovat a jak je to aktuálně s provozem občerstvení či suvenýrů, se dočtete na webových stránkách hradu.

Velkým lákadlem letošní sezony je bezesporu nově zpřístupněné torzo hradního paláce. 

Foto: Jan Procházka

Po tříleté rekonstrukci bylo koncem srpna loňského roku znovu zpřístupněno návštěvníkům torzo renesančního paláce. Ani ne po dvou měsících však hrad musel opět uzavřít kvůli koronavirové situaci. "Za ty necelé dva měsíce, kdy bylo torzo přístupné, jej vidělo asi pětadvacet, třicet tisíc lidí. První dny po otevření byly opravdu zběsilé, denně jsme zde měli třeba dva tisíce lidí, kteří se přišli podívat. Všichni byli zkrátka zvědaví. A není se čemu divit. Sedm let byla tahle část uzavřená kvůli havarijnímu stavu, další tři roky kvůli rekonstrukci. To máme celou dekádu, kdy se nedalo podívat do skutečného jádra Helfštýna," uvádí kastelán hradu Jan Lauro. Díky precizní práci architektů z Atelieru-r se však povedlo to, co si jen málokdo dokázal představit. Po více než dvou stoletích mají návštěvníci možnost kochat se údolím Moravské brány z horních pater hradního paláce, a díky nejrůznějším lávkám a chodníčkům se mohou procházet v úrovních hradu, ve kterých se naposledy pohybovali příslušníci rodu Ditrichštejnů.

"Snahy o záchranu chátrajícího torza zde byly už od roku 1952, ale trvalo téměř sedmdesát let, než se to opravdu podařilo. Jednou z možností bylo nechat hrad volně dožívat, ale jednak by to nebylo ideální z hlediska bezpečnosti, a především by to byla obrovská škoda. Rekonstrukce paláce však musela probíhat za přísně daných podmínek památkářů. Palác se ze své fáze torza nesměl navrátit zpět do podoby hradu s komnatami a sedlovou střechou. Pokud měla vzniknout střecha, tak jedině taková, která by nenarušila siluetu samotné zříceniny. Nebylo to zkrátka nic jednoduchého, ale architekti Miroslav Pospíšil a Martin Karlík do paláce vetkli minimalistický systém zaatikových střech a cortenových konstrukcí, které umožní návštěvníkům projít celý palác v několika úrovních, a zároveň nenarušují celkový dojem historického torza," vysvětluje Lauro.

Foto: Jan Procházka

V běžném provozu je hrad přístupný s průvodcem, ten však prohlídku ukončí na nádvoří a samotné torzo si návštěvníci prohlédnou dle libosti individuálně. A záleží jen na návštěvníkovi, zda zde stráví několik desítek minut nebo i pár hodin. "V úrovni přízemí mohou lidé procházet deseti místnostmi, ve kterých najdou značné množství informačních panelů. Ty obsahují zajímavosti o dějinách hradu – ať už těch obecných či stavebních, dále jsou zde různé obrázky a samozřejmě nechybí ani panely věnované akcím, které neodmyslitelně patří k hradu, a to je kovářské fórum a Hefaiston. Zároveň jsou v přízemí instalovány expozice uměleckého kovářství a součástí expozic budou i archeologické artefakty, které zde našel Zdeněk Šenk z Muzea Komenského v Přerově. Díky speciálním konstrukcím a chodníčkům se z přízemí dostanou návštěvníci i do vyšších úrovní hradu a momentálně asi největší atraktivitou je vyhlídková plošina, ze které se dá kochat pohledem do údolí Moravské brány," uvádí Lauro a doplňuje, že procházka palácem se pro někoho může stát i několikahodinovým dobrodružstvím. "Měli jsme zatím otevřeno jen necelé dva měsíce, ale za tu dobu jsme už získali nějakou zpětnou vazbu od návštěvníků. Děti jsou nadšené z chodbiček a celou trasu berou jako jednu velkou prolézačku, rodiče se pak zastavují u exponátů a informačních panelů. Někdo si prohlédne jen obrázky nebo přečte vybrané zajímavosti, jiný – opravdu poctivý čtenář – zde může strávit i pár hodin, než všechno do detailu prostuduje," usmívá se Lauro.

Rytířský sál by se měl stát kulturním centrem renesančního paláce

Foto: Jan Procházka

Impozantním místem je bezpochyby tzv. Rytířský sál, který skýtá prostor pro nejrůznější kulturní akce. "V tomto místě jsme měli vysněné komorní koncerty. Celý prostor je osvětlený, elektrifikovaný, takže se s tím dá pracovat nejen při koncertech, ale i během nočních prohlídek. Ty jsme si loni vyzkoušeli po celý týden a musím říct, že zájem o ně byl velký. Přece jenom ta atmosféra je úplně jiná než přes den. Člověk není strhován výhledy do krajiny, ale skutečně se soustředí na samotný půvab hradu. A díky nasvětlení zde působí ještě silněji kontrast mezi moderními prvky a tím, co pamatuje už stovky let," říká Lauro a doplňuje, že v nočních prohlídkách by chtěli pokračovat i v letošní sezoně. A pokud to epidemická situace dovolí, tak by hrad mohl ožít hned několika kulturními akcemi. "Je to smutné, že samotné jádro Helfštýna, tedy hradní palác, musel být deset let zavřený a nyní, kdy bychom jej mohli otevřít s plnou parádou a snahou o jeho oživení kulturním programem, tak musíme všechny tyto akce škrtat a odvolávat. Doufáme ale, že tato fáze brzy pomine a lidé se dočkají koncertů, divadel a dalších kulturních zpestření v prostorách paláce," dodává Lauro.

V plánu je zatím i oblíbený Hefaiston, tedy mezinárodní setkání uměleckých kovářů. To by mělo proběhnout v srpnu, ale jelikož jde o akci, která vyžaduje několik měsíců příprav, bude nutné co nejdříve rozhodnout, jak to bude s letošním ročníkem. "Samozřejmě se taková akce nechce nikomu rušit. Už v minulém roce jsme o ni přišli, bylo to poprvé od roku 1982, kdy se setkání neuskutečnilo a přerušit tradici na dva roky, to už je zkrátka hodně. Je nutné si uvědomit, že jde o mezinárodní setkání kovářů, ale my nevíme, jaká bude v srpnu situace a jestli sem pustí zahraniční hosty. A zase uspořádat mezinárodní setkání kovářů jenom v české sestavě, tedy bez mezinárodní účasti, tak to už by nebyl Hefaiston. Veškeré akce na duben jsme už poškrtali, škrtáme i ty na květen, protože nepočítáme, že bychom je mohli uskutečnit. Už jsme letos přišli o dvě velké akce sezony – novoroční výšlap i o Velikonoce. Musíme ale doufat, že těch škrtů už tolik nebude, a že si u nás návštěvníci užijí plnohodnotnou sezonu," dodává závěrem mluvčí hradu Eva Lehnertová.

Foto: Jan Procházka

Hrad Helfštýn

  • Hrad Helfštýn se nachází u obce Týn nad Bečvou, asi 3 km od Lipníka nad Bečvou, 15 km od Přerova a cca 35 km od Olomouce.
  • Helfštýn je jeden z nejrozsáhlejších hradů ve střední Evropě. Historie hradu sahá až do 13. století a jde o jednu z nejnavštěvovanějších památek Olomouckého kraje.
  • Na Helfštýně se vystřídalo několik panovnických rodů a docházelo zde k častým stavebním úpravám. Původní hrad byl jen v místech aktuálně nově zpřístupněného torza, ostatní níže položené stavby přibyly později.
  • V srpnu 1982 se v prostorách hradu poprvé konalo mezinárodní setkání uměleckých kovářů s názvem Hefaiston.
  • Ještě mladší tradicí je novoroční výšlap na Helfštýn, který se koná už od roku 1977.
  • V srpnu 2020 se návštěvníkům po téměř deseti letech opět zpřístupnilo torzo hradního paláce a díky unikátní rekonstrukci se tak mohou podívat do úrovní hradu, ve kterých se naposledy procházeli Ditrichštejnové.