Divadelní sál v Domě armády opět hostil v Olomouci známé rotterdamské divadlo Maatwerk, profesionální umělecké těleso lidí s mentálním postižením. Soubor se postupně dostal na světovou špičku v divadelním artbrutu. V Olomouci soubor od pondělí do čtvrtka sehrál čtyři představení. Mimořádný zájem publika svědčí o tom, že si za léta hostování mezi místními diváky holandský Maatwerk získal značnou oblibu.

Rozrušený ceremoniář a pozval nás na svatbu. Dostali jsme dárky pro ženicha a nevěstu, kterým jsme osobně popřáli a byli jsme pohoštěni vínem a svatebními koláčky. Herci nás vtáhli do příběhu tragické lásky. S vtipem, nadsázkou i napětím obsáhli dřeň milostného vzplanutí nevěsty a ženatého muže, které skončí krveprolitím. Na scéně krom živého orchestru úřadoval ceremoniář a svérázně uklízel kuchař-číšník v jedné osobě. Hejnu vesničanů se svatba stala příležitostí k pobavení na cizí účet. Jedním z vrcholů pro mne byla společná scéna aranžování svatební fotografie.

Jakmile se na scéně v rukou ženicha zlověstně objevil skutečný vystřelovací nůž, v divácích to vyvolalo autentické mrazení. Finální zavraždění soka proběhlo na na otevřené scéně. Výborně zahrané byly depresivní stavy nevěsty, majetkové pohnutky jejího otce, intuice ženichovy matky, která tuší, že její budoucí snacha něco skrývá. Milenec-macho v kovbojském klobouku při závěrečné děkovačce přátelsky objal ženicha, čímž výmluvně zrušili divadelní fikci a všichni herci se radovali z bouřlivé děkovačky, která v nasvíceném sále zvedla diváky ze židlí. V opojení nezapomněli gestem poděkovat svým pedagogům, kteří dali inscenaci současnou formu a hru vyložili a adaptovali tak, aby herci byli schopni těchto skvělých výkonů. Diváci odcházeli ve výborné a družné náladě, která smazala bariéru mezi jevištěm a hledištěm.
Zvlášť bych, krom režie a všech hereckých výkonů, chtěla ocenit práci kostýmní výtvarnice Saskie de Zeen Truus van Duyn, živé a nápadité hudební složce (Tammy Wynette, Patsy Cline en Jim Reeves) a choreografce tanců Gwendolyn Hilgerson.
Ačkoliv první setkání s divadlem Maatwerk na mne ještě silněji zapůsobilo poprvé (námořní legenda o Bludném Holanďanovi), přesto jsem z jejich pojetí Kravé svatby odcházela s pocitem, že umění léčí a cestu do této hojivé náruče mohou najít všichni lidé bez rozdílu.