Navrhl státní znak i standartu prezidenta. Heraldik Jiří Louda dnes slaví devadesátku - OLOMOUC.CZ
Reklama

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.
Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Navrhl státní znak i standartu prezidenta. Heraldik Jiří Louda dnes slaví devadesátku

Kultura

3.10.2010

Autor: Jan Procházka

Olomouc se může pyšnit celou řadou vynikajících osobností, jejichž přínos dávno přesáhl hranice regionu. Jednou z nich je i heraldik Jiří Louda, autor stovek znaků měst a obcí v čele se státním znakem, ale také parašutista a politický vězeň. Právě dnes se dožívá devadesáti let.

Jiří Louda se narodil 3. října 1920 v Kutné hoře. K výtvarnému nadání měl předpoklady i rodinné, jeho otec byl profesorem kreslení. Těsně po maturitě v bouřlivém roce 1938 ho zastihla mobilizace. Dostal povolávací rozkaz, po Mnichovu byl však propuštěn. Zůstat v okupované vlasti se mu nechtělo. Jeho dramatická cesta vedla přes Polsko a Francii až do Velké Británie, kde byl vybrán pro plnění zvláštních úkolů hluboko v nepřátelském týlu. Absolvoval parašutistický výcvik a radistický kurz. To už se psal rok 1943, nacisté v okupované vlasti po nedávném atentátu na Heydricha zlikvidovali prakticky celý domácí odboj a bylo potřeba jej posílit. Jiří Louda byl ve skupině, která měla být vysazena na území Protektorátu. Pár dní před odletem se mu však obnovilo zranění menisku a z operace byl odvolán. To mu zachránilo život, letadlo s celou skupinou bylo totiž sestřeleno. Nikdo nepřežil. Zbytek války strávil Jiří Louda jako radista. Právě v této době se potkal se svou celoživotní láskou – heraldikou. Po válce se do Československa vrátil. Nastoupil k dělostřelectvu, po únorovém puči však byl komunistům bývalý radista z britské armády trnem v oku. Už v červenci 1948 ho poslali na nucenou dovolenou, o pár měsíců později si pro něj přišla StB. Další téměř dva roky strávil v mírovském žaláři. Bez soudu.

Po propuštění pracoval jako lesník, posléze našel místo v olomoucké vědecké knihovně. Během uvolnění politické situace v roce 1968 byl částečně rehabilitován, do armády se už nevrátil. V šestapadesáti letech odešel do penze a poté se už plně věnoval své největší zálibě – heraldice. Už předtím mu ale doma i v zahraničí vyšla řada článků a odborných publikací, v oboru se rychle stal uznávanou kapacitou.
Dlouhodobě kritizoval československý státní znak, který byl podle něj heraldickým výsměchem. Po pádu komunistického režimu dostal Jiří Louda konečně možnost uplatnit své dovednosti v praxi. Navrhl nový státní znak i prezidentskou standartu, po rozpadu státu se stal autorem i znaku samostatné České republiky. Znakem z jeho dílny se mohou pyšnit na dvě stovky měst a obcí, z okolí například Slatinice, Bělkovice či Hlubočky. A samozřejmě Olomoucký kraj.
Jiří Louda je laureátem Ceny města Olomouce za rok 1997, do své dvorany slávy ho před dvěma lety uvedl i kraj. Od prezidenta Václava Havla obdržel medaili Za zásluhy II. stupně. V roce 1991 byl plně rehabilitován a povýšen na plukovníka.
Heraldice se přes svůj věk věnuje nadále. Nedávno vytvořil prapor pro armádu, nebrání se ani dalším nabídkám.

Jan Procházka