Venku je dvanáct stupňů pod nulou, do ledu rybníku Hamrys na Nových Sadech se zařezává motorová pila a zachvíli do mrazivé vody naskáče několik postav v neoprenech. Není to akce recesitů ani otužilců. Začíná pravidelné cvičení hasičů, kteří si v ledové vodě zkouší záchranu tonoucího.

Rtuť teploměru se pohybuje ve druhé desítce pod nulou, fouká marzivý vítr a sluníčko se ukáže jen občas. Na koupání by dnes asi nepomýšleli ani otužilci. Na rybníku Hamrys řádí jen pár kluků s hokejkami, když u něj zastaví několik hasičských aut. Žádná tragédie se naštěstí nekoná, právě naopak. Hasiči přijeli procvičit si záchranu tonoucích. Právě pod takovými kluky, jací se na rybníku dnes prohánějí, nedočkaví, kdy už budou moci vytáhnout brusle, by se jednou mohl led probořit. "Teď už je to dobré, led je více než deset centimetrů silný. To by měl unést i auto. Horší je to, když mrzne teprve krátce," prozrazuje vedoucí výcviku Josef Skalka.

Hasiči nejprve vyřežou do ledu díru. Pak už nastupují figuranti. Zima jim nebude. "Mají speciální optapěčské obleky, pod nimi i termoprádlo. Jsou dokonale izolovaní od vnějšího prostředí. ve vodě jim je tepleji než venku," vysvětluje Skalka. Profesionální potapěči se ve vodě cítí dobře. "Cvičíme teď v jakýchkoliv podmínkách. I pod ledem. Venku je mínus dvacet, ale voda nemá míň než nulu," usmívá se jeden z členů týmu Tomáš Otruba.

Smyslem cvičení je zvládnout techniku záchrany. Není totiž led jako led. Hlavní je rozložit váhu. "Takhle nemůžeš sedět, to by se pod tebou okamžitě probořilo," poučuje kolegu jeden ze zkušenějších záchranářů. Dostat topícího se z vody není vůbec snadné. Takový člověk je totiž často v šoku a neví pořádně, co se kolem něj děje. "Nastav jenom nohu a zapři se. Chytne se tě a kamarádi vás odtáhnou na laně," vysvětluje jeden z potápěčů kolegovi, který ho přišel, enbo spíš přilezl zachránit.
Po ledě se zachránci pohybují v leže, k posunování používají speciální kolíky s ostnem. "Je to náš vynález, kluci to vymysleli před pár dny. Normálně se používá sekerka," chlubí se Josef Skalka. K rozložení váhy používají hasiči i žebřík. I na něm leží a posuvají se pomocí kolíků. Zpátky je pak kolegové i se zachráněným přitáhnou na laně.

Přestože zásah cvičí hasiči už dva roky, naostro si ho zatím nevyzkoušeli. "Je to hlavně proto, že v takových případech jde o vteřiny a pomoci musí hlavně svědkové, my se tam dostaneme v lepším případě až za několik minut a to může být už pozdě," konstatuje Josef Skalka. Hasičští potápěči tak mají zkušenosti hlavně s hledáním už utonulých osob. Pomáhali například při červnové tragédii na jezu na Mlýnském potoce při níž zahynula učitelka a školák. V zimě je lidé volají hlavně k vyproštování údajně přimrzlých vodních ptáků. "Většinou je stačí vyplašit a sami uletí, ještě se nám nestalo, že by nějaký pták opravdu přimrzl. Chtějí si jen odpočinout a lidé panikaří," usmívají se hasiči.
Potápěčů slouží u hasičů pět, mají je ale jen na jedné směně. O pohotovost se dělí s policisty a armádou.