Již popáté si přátelsky potřásli rukama členové Unie výtvarných umělců Olomoucka a Spolku olomouckých výtvarníků a uspořádali společnou výstavu, jež má šanci v letním čase zaujmout širokou veřejnost i náhodné turisty.

Kurátoři výstavy, jimiž se stali Miroslav Schubert a Zdeněk Vacek, dbali o vyváženost expozice a jistou výtvarnou harmonii, tedy východiska pro výstavní projekt vítaná a prospěšná. Unie je zastoupená Miloslavem Holcem, Radovanem Langrem, Miroslavou Trizuljakovou a Zdeňkem Vackem, spolek Vladimírem Havlíkem a třemi zástupci Šnajdrova výtvarného rodinného "klanu", tedy Miroslavem starším, Miroslavem mladším a Bronislavou. Značný věkový rozdíl vystavujících i jejich odlišná výtvarná, duchovní i intelektuální orientace se velmi přirozeně promítly do charakteru expozice, a to v tom smyslu, že jde o prezentaci výtvarného východiska se zcela otevřenou inspirační platformou a od ní se odvíjející techniky.
Osm individualit představuje osm inspiračních zdrojů. Pro Miroslava Šnajdra st. byl osudový Sandro Botticelli a Gustav Klimt, Zdeněk Vacek se zhlédl v Raffaelu Santim, Tizianovi, Sandru Botticellim a Van Eyckovi, Bronislava Šnajdrová zpracovala předlohy Němce Albrechta Aldorfera, díla našeho Váchala i Leonarda da Vinciho. Jiří Hastík si uvědomil originalitu Leonardovy Mony Lisy i Cranachovy Venuše, Holec pak podlehl kouzlu Pabla Picassa. Radovan Langer obohatil výstavu obrazem Tři grácie, jímž reagoval na své okouzlení Rafaelovým diptychem. Petra z Rimini, autora z doby gotiky, poznáváme zprostředkovaně z díla Miroslavy Trizuljakové. Z výstavy je zřejmé, že interpretace nejsou pro umělce výtvarným programem, ale neodmítnutou výzvou.
Obsahově odlišné se budou jevit vystavené malby Miroslava Šnajdra ml., který se pokusil o interpretaci razítek ze sešitu náboženství, a kresby Vladimíra Havlíka vybrané z kreseb Svatí astronauti, do nichž vložil okouzlení z obrázků v modlitebních knížkách.