František Pospíšil o škole vaření v Lobsteru: Kurz je praktický dárek, který nezabere místo ve skříni nebo na poličce - OLOMOUC.CZ
Reklama

František Pospíšil o škole vaření v Lobsteru: Kurz je praktický dárek, který nezabere místo ve skříni nebo na poličce

Rozhovory

DNES 08:44

Autor: Marek Strouhal

S Tomášem Juříkem jsme tady nedávno mluvili o tom, proč se kuchařské řemeslo dá předat i někomu, kdo nemá výuční list. Jeho kolega a druhá polovina šéfkuchařského tandemu Lobster Restaurant v olomoucké Galerii Šantovka, executive chef František Pospíšil, to zná z druhé strany – deset let stojí u plotny s lidmi, kteří vaří poprvé v životě. Lobster vypsal termíny školy vaření na první polovinu roku 2027 – a rovnou s jednou zásadní změnou: místo nedělních podvečerů se kurzy přesouvají na čtvrtky od šesti. Většina míst se přitom rozebere ještě do Vánoc, protože je lidé kupují jako dárek.

Františku, co je na prvním pololetí 2027 nového?
Šest termínů, jeden do měsíce, a snažili jsme se, aby tam nebylo nic na efekt. V lednu děláme alpskou kuchyni – sýrové špecle, vídeňský řízek, kynuté knedlíky s vanilkovou omáčkou. Je to jídlo, které zní jednoduše ale u kterého i většina lidí dělá chyby. V únoru tataráky, protože tatarák si každý myslí, že umí nejlíp. A v březnu máme další kurz pečení s naší šéfcukrářkou Pavlou Krmelovou.

Zároveň měníte den. Nedělní kurzy byly roky zavedená věc – proč čtvrtky?
Protože nám to lidi říkali. Vždycky když se uklízelo – "to bylo super, ale zítra zase do práce". V neděli večer už lidé myslí na pondělí, i když u vás stojí se sklenkou v ruce. Ve čtvrtek je to jinak. Kurz skončí, člověk má v sobě víno, v ruce recepty a před sebou pátek, který se dá přežít. A hlavně před sebou celý víkend na to, aby si to zkusil doma, dokud to má v rukách.

Takže to byla reakce na zpětnou vazbu, ne provozní rozhodnutí?
Obojí, ale začalo to tím prvním. Nebudu lhát, nám se čtvrtek hodí i provozně, neděle je u nás v restauraci specifická. Ale kdyby lidem neděle vyhovovala, nesahali bychom na to.

V červnu máte kurz s humrem. Ten jste dlouho neměli, i když ho máte v názvu podniku.
To je dlouhodobý vtip, který na nás sedí. Máme humra ve jméně od roku 2013 a vlastní kurz dostává až teď. Upřímně nás v minulosti nenapadlo, že by o to byl zájem – přišlo nám to jako něco, co si doma nikdo dělat nebude. Ale teď už se nás na to začali lidi ptát. Takže v červnu si projdeme, jak ho uvařit, rozebrat a hlavně jak z krunýřů udělat bisque místo toho, abyste je vyhodili. Spaghetti s humrem a lobster roll k tomu.

Kurzy vedete tři. Jak si je dělíte?
Podle toho, kdo k čemu má blíž. Tomáš má Itálii pod kůží, takže bere kuře napříč regiony a alpskou klasiku. Pečení a cukrařina jsou Pavly, tam jí do toho nemluvím. Na mě zbývá moře, ryby a jaro. Ale podstatné je něco jiného – ten, kdo kurz vede, je zároveň člověk, kterého pak hosté uvidí v naší otevřené kuchyni. Nepřivážíme si na jeden večer hostující jméno.

Kapacita je deset lidí. To je docela málo.
Je, a je to schválně. Vyzkoušeli jsme si, že od určitého počtu se kurz překlopí v ukázku – lidi stojí v druhé řadě, natahují krk a kuchař mluví do prostoru. Při deseti vidím i to, jak kdo drží nůž. Výjimkou je jedině letní grilování, kam bereme až dvacet lidí – to se ale koná venku na terase, kde je prostoru dost a všichni vidí k ohni. V kuchyni by to nešlo.

Školy vaření v Lobsteru běží už sedmým rokem. Co se za tu dobu změnilo nejvíc?
Lidi. Dřív chodili spíš na zážitek, dnes chodí s konkrétní otázkou. Někdo přijde a rovnou řekne, že se mu něco při vaření nepovedlo a chce poradit. To mám moc rád. A pak je tu skupina, která se u nás potkává pravidelně – máme účastníky, kteří mají za sebou pět šest kurzů a už se bavíme jako známí.

Termíny se vám prý plní poměrně rychle...
Letošní listopadový byl vyprodaný dlouho dopředu a u jarních to vypadá podobně. Velká část míst odejde ještě do Vánoc – a často je kupuje někdo, kdo sám na ten kurz vůbec nepůjde.

Dárky?
Přesně tak. Každý rok se to opakuje, přijde advent a začnou chodit objednávky od manželů, dětí, kolegů z práce. Mně to dává smysl. Je to praktický dárek, který nezabere místo ve skříni nebo někde na poličce. Často k nám chodí i maminky s dcerami a udělají si z toho rovnou rodinný zážitek.

A když se obdarovaný do termínu netrefí?
Poukaz je přenosný na někoho jiného a z kurzu se dá odhlásit maximálně do osmačtyřiceti hodin předem. Takže se nestane, že by propadl. Ale upřímně – nejlepší je vybrat konkrétní termín rovnou. Proto taky zveřejňujeme celé pololetí najednou, ať si můžete v prosinci koupit klidně červnového humra.

Co si z večera člověk odnese kromě receptů?
Recepty a certifikát dostane každý. Ale to hlavní se nedá vytisknout. Jak má těsto vypadat, když je správně. Kdy přestat šlehat. Jak voní cibule vteřinu předtím, než se začne připalovat. Tyhle věci se z videa nenaučíte.

Který kurz byste doporučil jako dárek?
Kdo začíná, ať jde na alpskou kuchyni. Jsou to jídla, která zná z domova, jen se je naučí dělat pořádně a správně – a to je lepší start než něco exotického. Kdo už si v kuchyni věří, ocení humra nebo tataráky. A pokud váháte, kupte dvě místa a jděte tam s tím člověkem. Za ty roky vám můžu říct, že nejvíc si to užijí lidi, co přijdou ve dvou.

Marek Strouhal