V Galerii Podkova byla začátkem tohoto měsíce otevřena výstava fotografií cestovatele Petra Ruckiho. Nezvyklé jméno signalizuje jeho rodové zakotvení kolem Ostravy, nepatří však k těm, kteří by se báli odskočit do úplně jiných krajin.

Co bylo dříve, zdali cestování, nebo fotografie, není pro osud Petra Ruckiho rozhodující – spíše divák obdivuje ono tvůrčí podmínění, jež podmiňuje kvalitu výsledné podívané. Fotografování bez cestování by Petra Ruckiho neproslavilo, cestování bez fotografování také ne. Vsadil tedy na propojení dvou zálib a vyplatilo se mu to.

Vybírá si krajiny exotické, ve smyslu života v extrémní poloze. Ostrov Island Ruckiho zcela ohromil jak svou globální podobou, tak i detaily, přesněji diferencemi. V tom vidím největší přednost jeho snímků. Oboje zachycují a nechávají diváka objevovat. Ohromují silou výpovědi, která na jedné straně může být označena za všeobsažnou pohádku o klimatu, na druhé straně se může stát příběhem jednotlivosti, a to jak pevné reálné skály, tak i oparem nebo mrakem, o němž tušíme, že má schopnost nepostižitelného fluida.
Galerie Patro je fotografiemi Petra Ruckiho zcela naplněna, řekli bychom, že doslova nabita. Divák musí dbát, aby udržel schopnost vidět jednotlivosti a jejich originalitu. Umenšují ji technické parametry tisku, akcentované zabarvení.
Výstava má šanci být navštěvována diváky permanentně. Skončí 27. listopadu.