Filmy na festivalu AFO zkoumají celou šíři vědeckého snažení. Tvůrci z celého světa upozorňují na přírodu, lidskou empatii i složitosti naší historie a odvážně experimentují s nejmodernějšími technologiemi a inovativními přístupy dokumentární tvorby. Porota již tradičně udělila ceny ve čtyřech soutěžních kategoriích – Mezinárodní soutěž, Česko-slovenská soutěž, Soutěž krátkých filmů a Cena studentské poroty. AFO předává také Cenu diváků, která je zaštítěna Českou televizí. 

"Program AFO letos kreslil mapu paměti, oživil dinosaury, nevyhýbal se zkoumání psychedelik a odhalil kouzlo mycelia. Festival se pro návštěvnictvo i tým festivalu proměnil v lunapark vzpomínek. Nabídl unikátní prostor, spojující přátelskou otevřenost a zábavu s intelektuální hloubkou. Z rekordního zájmu publika a plných sálů jsme nadšeni. Festivaloví hosté – od vědkyň a výzkumníků přes přední filmařskou komunitu až po DJky a hudební interprety – všichni byli okouzleni místní atmosférou a olomouckým publikem. Nadšení z této unikátní energie nás během festivalu inspirovalo už začít plánovat, co všechno chceme nabídnout publiku na AFO60," řekl ředitel programu Ondřej Kazík.

Porota Mezinárodní soutěže se rozhodla udělit jak hlavní cenu, tak čestné uznání. To od poroty obdržel snímek Hon na nejstarší DNA. Snímek zkoumající nové přístupy ke studiu genetických informací, které nám mohou pomoci odhalit tajemství naší minulosti i současnosti, je moderním popularizačním filmem plným povedených animací se strhující hudební složkou, jež umocňují napínavý příběh úspěšného výzkumu. "AFO je v oblasti vědeckých dokumentů výjimečný festival. Pokud tvoříte nesmlouvavé dokumenty, které se zabývají vědou v její spletitosti, AFO je jedním z mála míst, kde můžete tyto filmy představit. Proto si myslím, že AFO je přední dokumentární festival na světě," svěřil se kanadský antropolog a dokumentarista Niobe Thompson, který stojí za vítězným snímkem. 

Hlavní cenu si odnesl film Datlovití: Hluční sousedé. Zkoumání důležitosti datlů ve světovém kontextu je mimořádně barvitým zážitkem, který ukazuje možnosti současného wildlife dokumentu v celé jeho kráse. Čestné uznání si odnesl progresivní, až experimentálně laděný film Poznámky z Eremocénu, který natočila jedna z nejzajímavějších současných slovenských filmařek Viera Čákanyová. Ve filmu, který je koncipovaný jako vzkaz z budoucnosti současné generaci, debatuje se svým virtuálním budoucím já o tom, co všechno jsme jako lidstvo udělali špatně a jak se z toho můžeme poučit. 

"Ocenili jsme jedinečnou kombinaci analogového filmu, digitálního zpracování obrazu a vektorového prostoru jazyka. Divák je konfrontován s tím, co by mohla znamenat umělá inteligence a nesmrtelnost. Pro lidstvo i pro každého z nás jednotlivě," komentovala rozhodnutí porota. 

Cenu za nejlepší česko-slovenský populárně-vědecký film pak vyhrála hravá globální home esej Jiříkovo vidění režisérky Marty Kovářové. Ta se v něm spolu se svým otcem, vědcem Jiřím Svobodou, snaží prosadit jeho koncept globální uhlíkové daně. Toto environmentální téma ozvláštňuje hravými písněmi i mezigeneračním dialogem, se kterým se může ztotožnit většina publika.

V soutěži krátkých filmů slavily dva filmy

Progresivní videoherní kraťas Dříči si vysloužil čestné uznání. Zaměřuje se na NPCs neboli nehráčské postavy ve videohrách, které hráči často berou jako samozřejmou nutnost a výplň virtuálních světů. Zde jsou postaveny do světel reflektorů, aby odhalily absurdní stránky světa práce. Cena za nejlepší krátký populárně-vědecký film pak putuje za filmem Getty potraty. Osobní zpověď režisérky je současně analýzou mediálního obrazu lidí, kteří mají zkušenost s potratem. Dílo pracuje s různými mediálními zdroji jak z minulosti, tak ze současnosti, a s nadhledem se zamýšlí nad tím, jaká je mediální reprezentace tohoto tématu a co z ní plyne.

Pak jsou tu také filmy oceněné studentskou porotou. Čestné uznání patří soutěžnímu filmu Pobavme se o sexu – sto let sexuální výchovy. Snímek otevírá důležité téma stigmatizace sexu ve výchově a vzdělávání a zamýšlí se nad tím, kam jsme se od 20. století posunuli a kam se ještě posunout můžeme. Zatímco v Mezinárodní soutěži si film Hon na nejstarší DNA odnesl čestné uznání, v této kategorii si odnáší hlavní Cenu studentské poroty Univerzity Palackého v Olomouci.

Přes milion korun pro vítěze Camp 4Science

Setkání profesionálek a profesionálů v oblasti tvorby vědeckého dokumentu Camp 4Science má také svého vítěze, tím je projekt Valley of the Night režisérky Lynne Siefert, která pochází ze Seattlu ve státě Washington. Producentská firma Sandbox Films ji na AFO věnovala cenu za nejlepší pitch 25 tisíc amerických dolarů. Zároveň se rozhodla podpořit ještě další dva projekty, každý částkou 10 tisíc amerických dolarů.

"Mám velkou radost z letošního Camp 4Science, hlavně proto, že jsme dostali rekordních 39 přihlášek, což je obrovské číslo, protože vybíráme 7 projektů, které se mohou zúčastnit hlavního programu. Líbila se mi atmosféra, kdy se účastníci navzájem podporovali, fandili si a sdíleli svoje know how a také odkrývali svoji zranitelnost," popsala atmosféru dramaturgyně Ivana Formanová. Dodala, že vítězný film byl jeden z jejich favoritů, protože režisérka má velmi jasný rukopis a velmi citlivě a umělecky přistupuje k zajímavému tématu. Tím jsou dopady klimatických změn na město, kde se spousta jeho obyvatel musí přesunout se svými činnosti do nočního života, aby se schovali před spalujícím vedrem.

"Výhra je senzace! Jsem nesmírně vděčná, že jsem byla pozvaná a že jsem mohla přemýšlet o svém projektu a poznat tolik zajímavých lidí a také se zamyslet nad některými věcmi ohledně svého filmu," svěřila se režisérka Lynne Siefert. Camp 4Science se koná v rámci festivalu AFO a na půdě univerzity se každoročně setkávají audiovizuální tvůrci s popularizátory vědy z řad předních vědců a akademiků z tuzemska i celého světa. 

Příští rok AFO oslaví 60 let od svého založení

Cílem AFO je bourání předsudků a stereotypů o "nudných" vzdělávacích filmech i přírodních, humanitních a společenských vědách. Hybnou organizační silou jsou především současní i bývalí studenti Univerzity Palackého. 

"Já osobně bych festivalu přála, aby si zachoval svou unikátní atmosféru, aby dál mohl být odrazovým můstkem pro studenty, který bude v jejich profesních kariérách zastávat důležité místo. A moc bych si přála, aby dál plnil své základní poslání a co největšímu počtu lidí zprostředkovával nové informace, poznání, perspektivy a byl jejich mostem k vědě," řekla Eva Navrátilová, ředitelka festivalu. 

Vizuál letošního roku vycházel z retro estetiky a typografie evokovala zlatou éru zábavních parků. Hlavním motivem programu festivalu byla paměť. Diváci zažili ambiciózní výlet do budoucí minulosti, který vedl od období dinosaurů až do časů umělé inteligence. Tvůrci programu hledali klíč k pochopení paměti v kontextu společnosti a technologií a spolu s diváky si představili svět, ve kterém paměť zcela chybí. Návštěvníci vybírali z 350 bodů programu. Kromě filmových projekcí to byly workshopy, přednášky, besedy, procházky, natáčení podcastů, aktivity pro děti nebo výstavy a koncerty.